Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, milé kolegyně, vážení kolegové, pane předsedo, po slovech pana senátora Dienstbiera se mi bude vystupovat těžko, protože s panem senátorem Dienstbierem starším jsem měl tu čest sedět tady v lavici několik let a nesmírně si ho vážím. Vím jeho stanovisko, nebo znám jeho stanovisko i k té situaci, o které tady ve svém úvodním, řekněme netradičním, slově mluvil pan ředitel rady.

Já jsem za těch 12 let možná osmkrát, ne-li devětkrát, zpravodajoval výroční zprávu Ústavu pro studium totalitních režimů, když jsem byl člen ústavně-právního výboru. Musím říct, že to vaše vystoupení, pane řediteli, bylo hodně rozdílné oproti vašim předchůdcům. Ale je to vaše právo a vaše odhodlání.

Jakkoli si vážím pana místopředsedy Oberfalzera, nemohu s ním souhlasit v jeho výzvě. Na jedné straně pan ředitel nám tady připomněl naši odpovědnost za stabilitu ÚSTR. Na druhé straně ze Senátu, prostřednictvím pana místopředsedy, jde pak jakási výzva k vyvození osobní odpovědnosti. Lze se dopídit, že to bylo míněno na ředitele ústavu.

Za ta léta musím říci, a přestože jsem v posledních dvou nebo třech letech nezpravodajoval, činnost ústavu neustále sleduji, protože člověk si na něco zvykne a neopouští se to jenom se skončením nějakého postu. Tak musím říci, že ústav měl dobře našlápnuto a mohl se věnovat tomu, k čemu byl založen, tedy ke studiu těch dvou totalitních režimů nejen tady u nás, ale i v kontaktu s ostatními evropskými zeměmi.

Až potom v posledních asi dvou letech víc než vlastní badatelské činnosti se musel pan ředitel ústavu věnovat vysvětlování toho, proč jeho oprava budovy je o tolik dražší. Tady bylo panem místopředsedou zmíněno, nebo mluvil o jakési neexistenci nějakých sond. To měly být právě ty vícenáklady, když se objevily při rekonstrukci budovy. Pan ředitel čelil i trestnímu oznámení, to už bylo odloženo jako neopodstatněné. Nezbývá mi potom nic jiného než se domnívat, že když nepomohlo trestní oznámení, iniciativu můžeme hledat asi v tom, o čem se tady zmiňoval pan senátor Šilar, tak budeme postupovat, si řeknou tedy oni, jinými prostředky. Mrzí mě, že vedení ústavu musí teď víc energie věnovat obhajování svých pozic než vlastní badatelské činnosti.

Jakkoli podpořím návrh usnesení, který tady kolegové Goláň a Šilar předkládají, nemohu souhlasit s tím, aby hledání náhradních prostor se stalo alternativou. Abyste věděli, o co jde, protože jsem se zajímal o to financování. Aby mohl ústav fungovat v důstojných podmínkách a v důstojném prostředí, měl by dostat v příštím roce, tuším, 80 a v dalším roce 70 milionů korun. V rozpočtech nebo v číslech, se kterými paní ministryně pracuje, není to malá položka, ale není zase tak nehorázná, jak se někde snaží někdo namluvit. Já právě, byť s končící odpovědností senátora, bych vám dal, prosím, na zvážení, abyste skutečně v zájmu ať už badatelské činnosti nebo osvětové činnosti pro studenty a žáky, o kterých tu byla také řeč, hlasovali právě s vědomím odpovědnosti faktické, nikoli nějaké přenesené nebo vnucené od nějakých neznámých skupin. Děkuji za pozornost.