Vážené kolegyně, vážení kolegové,

já jsem požádal, abychom projednali tento bod vzhledem k tomu, jaké jsou i další body našeho dnešního programu jednání, ale i mimoto, že to je zásadní problematika, která se bohužel dotýká mnoha tisíců podnikatelů v České republice.

Krátce vás seznámím s průběhem našeho jednání na 4. schůzi naší komise pro dohled. My jsme požádali o spolupráci zástupce Hospodářské komory a Svazu obchodu a cestovního ruchu, kteří u nás vystoupili a seznámili nás s aktuálním stavem toho, jak poskytuje stát kompenzace a podporu podnikatelům. Podklady máte na lavici, já je velice krátce okomentuji. Nechci jít do velkého detailu, ale zkusím, abyste pochopili, v čem se vlastně dnes pohybujeme.

Je to tento dokument, já bych ho jenom ukázal, máte to s nadpisem Hospodářské komory, takže to je opravdu od odborníků, od procesní organizace. Prolamuje velice mnoho. První, který je docela zásadní a který je potřeba opakovat, je selektivnost té podpory. Máme mnoho podnikatelů, kteří nějakou podporu dostanou, ale také mnoho, kteří podporu nedostanou. Problém je v tom, že vláda nepostupuje ani proporcionálně, ani spravedlivě vůči jednotlivým podnikatelům. A to je tím, jak jsou nastavena například už jenom vstupní kritéria pro tu danou podporu.

V tomto případě řeknu konkrétní příklad, který se stal. Vláda navrhla nový kompenzační program, jmenuje se „Covid gastro – uzavřené provozovny“. V tomto programu vláda uvedla, že podnikatelé dostanou podporu, pokud byli uzavřeni, v nějakém schématu. Nebudu ho podrobně popisovat, on asi není úplně optimální. A tu podporu máte právě dostat pouze v případě, pokud vám za určité období poklesnou tržby o nějakou částku, o 30 %.

Bylo by to logické, protože podnikatelé byli uzavřeni, dostanou nějakou částku, není to relativně tak strašné kritérium. Nicméně jak to vláda udělala? To období pro počítání poklesu tržeb bylo 3 měsíce, ale podnikatelé byli omezeni 60 dnů. Jinými slovy vlastně museli prokázat pokles tržeb i za období, kdy normálně prodávali.

Byl to konec kvartálu minulého roku, poslední kvartál. To období zároveň bylo nejvíce produktivní ve vztahu k tržbám. Jinými slovy to znamená, že vláda udělala takový trik, kdy nastavila nějaké kritérium pro přístup do toho systému. Někdo to splnil, ale hodně z nich ne. To znamená, ono to v reálu nebylo 30 %, ale v reálu to bylo úplně jiné číslo. Vy jste musel poklesnout v reálu o mnoho více, ale jak to bylo nastavené, bylo to špatně.

Opravdu mám kontakt na hodně podnikatelů, kteří toto kritérium nesplnili, tím pádem vláda omezila počet podnikatelů, kteří by v normálním systému měli nárok, ale neměli. Byl to vlastně takový trik, když to hodně zjednoduším. Jeden z mnoha příkladů. Takže vláda se těmi kritérii, které nastavuje, vyhýbá tomu, aby podnikatel nakonec nějakou podporu, pokud ji už vůbec vyhlásí, aby ji dostali.

Druhá oblast, nespravedlnost. Jde o to, jak jsou ty sektory podporovány, některé sektory dostávají peníze, některé ne. Příkladů je mnoho. Řeknu např. sektory, které nejsou přímo omezeny, ale nejsou jim uzavřené provozovny. Třeba prádelny. Tam dlouhou dobu neměli žádný program, který by je podporoval, ale peníze nedostali. Měli pokleslé tržby, neměli přímo zákaz provozovat provozovny, ale neměli ani korunu. Neměli zákazníky.

Další z velkých problémů je to, jak jsou vůbec nastavené. Nerespektují celý řetězec. Nemáme tady pouze prádelny, ale máme tu zkrátka uzavřené provozovny se stravováním, ale provozovny, které jim dodávají potraviny, v některých případech ty peníze nedostanou. Nebo jsou samotné kompenzace velice malé.

Program technický, notifikační rámec. Vláda dlouhou dobu postupovala podle nastavení kritéria pro výši celé té podpory, které bylo notifikováno v nějaké fázi, ale ta částka bylo 800.000 euro. Ale kdyby vláda chtěla, mohla tu částku navýšit podle jiného notifikačního rámce až na 10 mil. eur. Tohle se týká středně velkých řetězců, třeba obchodních, neboli poskytujících služby, které v nějaké fázi už dneska došly do systému, že už nemají šanci na podporu, protože ten rámec už vyčerpaly.

A komunikace, k té se pak ještě vyjádřím, tak to asi víme všichni, jak vláda komunikuje. Dneska jsme se dozvěděli, co v pátek možná bude, nebo nebude, a uvidíme. Já bych k tomu ještě udělal takovou krátkou vlastní analýzu. Přepočítávali jsme jednotlivá opatření, která byla v průběhu celého roku ze strany vlády omezována. Já řeknu jenom velice krátce čísla, která byla k 22. lednu tohoto roku.

Kolegové napočítali 195 usnesení vlády, která se týkala krizových opatření v souvislosti s krizí, s pandemií. 219 opatření a rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, která měla nějaký vliv na podnikatele, nějaké omezení to mohlo být jakoukoliv formou. Dále mimořádná opatření ministerstva financí a vnitra, další kvanta dokumentů. Z toho byla ještě další opatření, třeba na úrovni krajských hygienických stanic, které také mohly nějakou formou zasáhnout.