Děkuji za slovo, pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dnes tady budu malinko, možná mi dejte 5 minut, delší, ale tohle je jedna z věcí, která mě za poslední dobu docela zklamala, která k nám sem přišla do Senátu. Nebudu tady řešit, že jsme na to měli relativně málo času, protože se snažíme vyjít vstříc sněmovně, abychom projednali všechny věci do konce roku. Nicméně budu navazovat na pana kolegu Goláně, na pana ministra v té oblasti předčasného splacení hypotečních úvěrů.

O tom problému jsem hodně přemýšlel, abychom nešli v nějaké fázi do nějaké věci, která není nelogická. Když jsem si to poskládal, vyšlo mi z toho, že je to hodně velké zlo, co by tady dnes mělo projít tím schvalováním. Řeknu jenom, proč to zlo.

Tady se argumentovalo, já s tím souhlasím, že už dnešní zákon umožňuje už v dost věcech nějakou formou těm spotřebitelům například ukončit nějakou fázi, ten svůj hypoteční úvěr, pokud je tam nějaká životní situace, nebo po nějaké době i nějakou část umořit toho úvěru hypotečního, třeba po nějakém roce, dvou, třech, nicméně to, co tady dnes máme, co bychom tady měli dnes rušit tímto zákonem, je ta možnost na základě nějakého relativně nízkého poplatku, který obsahuje nějaké náklady, které jsou administrativní pro tu banku, zkrátka předčasně odejít, ukončit tu hypotéku, tady to bylo nazýváno hypoteční turistikou. Mám nerad takovéto nálepky. Víte, ono se vždycky něco nálepkuje. Kdo vlastně předčasně splatí úvěr, jde třeba někam na levnější hypotéku, je hypoteční turista. Není. To je chytrý člověk, který si chytře chová a pochopí, že někde to vyjde levněji, může pořídit, tak jde tam, kde to je levnější. To je správná věc. Tento mechanismus, který tady je, podle mého názoru, který mám, aktuálně nutí některé banky, které jsou dražší, přemýšlet, že ty jiné jsou levnější, ty produkty nějakou formou tržně se pak mohou kalibrovat, a ta cena může být výhodnější pro toho spotřebitele. To tady dnes máme. Dnes bychom to měli nahradit novým mechanismem, že tam nebude pouze ten administrativní poplatek, který se musí nějakou formou prokázat, ale budou tam, tady to padlo, nějaká procenta z té jistiny nebo z té částky, která bude hrazena. Přemýšlel jsem, pro koho toto bude výhodné. Ano, logika je, že je to výhodné pro tu banku, která si lépe nastaví ten byznys toho nastavení toho svého produktu. Zajímalo mě, my jsme to probírali na hospodářském výboru, jestli – kdyby to takto bylo, ty banky to lépe nastavily, jestli se všem zlevní hypotéky, protože po tom přijetí by to pak měli mít všichni levnější, jinak bych nechápal, proč to přijímáme. Ptal jsem se pana vrchního ředitele, jestli má ministerstvo nějakou analýzu, o kolik ty banky zlevní všem, úplně všem, když ti lablovaní turisté, podle mě chytří lidé, nebudou moct tuto věc používat. Žádná taková analýza není, ona prý ani být nemůže, my tady to děláme v nějaké důvěře, že ty banky to zlevní. Nechci teď být opravdu a priori negativní vůči nějakému sektoru trhu, ale já si myslím, že české banky by neměly důvod jen tak zlevňovat. Vidíme i třeba, jak se tady zachovaly v rámci windfall tax, jak jsme tady hlasovali, jestli si pamatujete, jak to nakonec dopadlo. Myslím, že ta historie tady je. Jsem rád, že máme stabilní a funkční banky. Ale když to shrnu, za mě, to, co tady navrhujeme, pomáhá jejich byznysu, aby byl stabilnější. Ale v tom byznysu oni mají silnější část toho provazu, když se přetahují s tím klientem.

Za mě ten návrh, co opravdu reálně umožňuje, umožňuje posílit nějaké nastavení, fungování někoho. Ale kdybychom to takhle dělali, já bych byl rád, pojďme pomáhat i dalším sektorům, proč jenom bankám? Třeba tady máme mobilní operátory. Jsou třeba skoro nejdražší na světě, chápal jsem v minulých letech. Tam jsem koukal, když budete chtít od toho operátora odejít, máte nějaký tarif, odejdete. Pokud máte fixovaný tarif, musíte počkat 3 měsíce, ale pak odejít také můžete. Zadarmo. Také bychom to neměli zdražit, pojďme jim to taky zafixovat, ať musí odcházet nějaký poměr peněz? Je to podle mého názoru zkrátka nesmysl. Takhle bych mohl pokračovat nějakým nesmyslným příkladem dál a dál. Proč pomáhat takovýmto sektorům podnikání na úkor spotřebitele?

Kdybych k tomu doplnil, omlouvám se, neměl jsem na to tolik času, protože ten zákon, máme tady to plénum dnes mimořádně, bylo méně času, ale tak jsem tomu tu noc dal, děkuji kolegům, kteří mi pomáhali, děkuji legislativě, která byla úžasná, kolegové byli jako vždycky úžasní, pomohli mi s tím textem, nejsem právník. Ale když jsem koukal na ty věci ohledně toho, proč se tyto nějaké principy, mechanismy zaváděly, aby ten spotřebitel mohl odejít, když to není pro něj v té fázi už úplně výhodné, koukal jsem na stránky ČNB. Podle mě to je docela zásadní autorita v ČR. Pak vám klidně můžu ten link ještě přeposlat, kdybyste chtěl, tam jenom budu číst. Proč se, když se to zavádělo, tyto možnosti odejít jakoby za nějaký administrativní poplatek, ale ne, to tady padlo od kolegy Goláně, za účtovaný ušlý zisk. To ČNB nepovažuje za ten náklad, který by mohl být účtován tomu klientovi. Pouze se mu účtují nějaké poplatky, je to 700, 1000 korun komukoli a kdekoli. Proč to bylo? Ta letitá praxe se měnila... Protože ta změna nevyplývala z rozhodnutí ČNB, nýbrž byla dána zákonem č. 257, který tady máme v tuto chvíli, který byl do českého právního řádu, ta změna implementována jako transpozice směrnice 2014/17/EU, o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti k bydlení. Tato směrnice zavedla právo spotřebitele na předčasné splacení hypotečního úvěru, dříve takové právo neměl, banky si proto mohly s klientem dělat dál, co chtěly. Tady se v roce 2016 zavedlo posílení toho postavení spotřebitele, podle mého názoru i v tom kontextu, o kterém se tady bavíme, že máme aspoň trochu tržní prostředí v tom, úplně ne tržním prostředí, pak si to můžeme říct. My to teď budeme měnit, abychom zlepšili trh. Podle mě to je nesmysl.

Co bych ještě dál k tomu uvedl, k tomu ušlému zisku, že je to málo, že by tam měl být započítán... Výkladová praxe ČNB je, že právě ten ušlý zisk by neměl být započítáván, pouze se započítávají při tom přechodu aktuálně ty drobné administrativní poplatky. Je to relativně marginální částka, takže dnes může kdokoli, kdo se rozhodne, odejít. My tady zavádíme nějaké pravidlo, my to navýšíme všem. Některým, třeba když se rozvedou nebo tak, zadarmo. Dobře, tak jich tady pár ušetří zadarmo, ale ti zbylí to měli za sedm stovek až tisíc korun a teď to budou mít za desetitisíce korun. Tato argumentace, která tady padá i v mediálním prostoru, že někomu pomáháme, ne. My to všem tvrdě přitvrdíme a pak pár vyzobeme a těm to dáme zadarmo. Je to opět nelogické.

Co se týká toho... Fixace, že není fixace, tady padlo... Fixace je fixace podle mě. Ale to je zkrátka typ byznysu, podnikání té banky, ta banka, ano, ona má nějaké náklady, ona si musí třeba půjčit, pokud nemá, i když já si tedy myslím, že české banky mají docela dost peněz na účtech, s likviditou nemají problém. Ale to jejich riziko jejich byznysu, zkrátka tak to je. Nevěřím, když toto uděláme, že se stane to, že ty banky najednou všem zlevní hypotéky. Kvůli tomu, že pár máme tady lablovaných migrantů.

Já jenom, proto máte na stole, omlouvám se, tři, ale jsou to dva pozměňovací návrhy, jeden je opravený, kde, protože jsem to chtěl nějakou formou opravit a vzít jenom tu jednu věc, je to komplikované, můj návrh je takový, abychom tuto část, která tady je, tzn. spotřebitelský úvěr, v tuto chvíli vyhodili z toho, co přišlo ze sněmovny, pokud tam jsou nějaké věci, které budou potřeba, ať si to udělají znova a pořádně. Ty verze jsou dvě jenom z jednoho důvodu. Protože je konec roku. Máme tady zákon, což se tady občas, každý rok děje, aby se to stihlo všechno, musí se hlasovat. Kdyby ten zákon přišel před měsícem, neměli bychom problém s účinností. Teď v tuto chvíli bychom ho mohli mít, nicméně je dobře, že to projednáváme dnes. Pokud byste zvážili, že to, co navrhuji já, ty spotřebitele nechat dýchat, nechat tady tržní prostředí, nepomáhat těm drahým bankám, nepomáhat jim, což se vlastně stane, máme návrh jakoby vyhodit. Je možné to stihnout ještě i projednat, pokud by se Poslanecká sněmovna sešla, pokud bychom to dnes schválili, ten pozměňovací návrh, mají, myslím, tři dny ještě do konce roku po vánocích čas, jsou to pracovní dny, takže tam je možné to prohlasovat. Zákon by, tak jak je, platil s účinností od 1. 1. i v těch dalších částech. Kdyby náhodou poslanci neměli čas, my ho tedy máme, scházíme se tady do kolečka, kdyby ten čas neměli, znamenalo by to, že v této verzi by ta účinnost navrhla až v polovině roku, protože je to daňový zákon, tam jsou nějaké věci daňové, tak by se to o půl roku posunulo. Jsem vstřícný, kdyby náhodou, nevím, jestli pan ministr poslouchá, jestli pak vystoupí v té debatě, protože minule třeba u toho daňového balíčku nereagoval, až pak měl závěrečné slovo. Dal jsem ještě druhou variantu, kdyby náhodou sněmovna, už teď pan ministr třeba věděl, že se nepotká, že mají zkrátka, nevím, nemají čas na tento zákon, je tam ještě druhá verze, která posouvá účinnost od prvního kvartálu příštího roku, aby na to ten čas měli, sejít se po vánocích, až po Novém roce, kdyby neměli.

Zvážím potom, pokud bychom se dostali do podrobné rozpravy, kterou z těch dvou verzí budu načítat, podle toho, jak tady případná nějaká reakce bude, pokud nějaká vůbec bude.

Ještě jednou zopakuji věc, argumentace, že nám to zlevní hypotéky, že banky si to můžou hůře počítat, je podle mého názoru nesmyslná. Je to můj osobní názor. Můj osobní názor je, že ty banky to nezlevní. Můj osobní názor, že naopak je to duševní hygiena pro ty banky. Když vidí, že jiné to mají levněji, ten klient může přejít, ať se chovají tržně. Prosím, zvažte to, co tady říkám, snad, doufám, že srozumitelně. Za mě ještě jednou. Tím, jak to přišlo, v čem to je zabalené, jaký je obsah, ten zákon je opravdu pro mě zlo, které v tuto chvíli pomáhá jedné skupině. Na rovinu, kdo má z tohoto prospěch? Pouze ty banky. Nevím, jestli nějaký spotřebitel by to chtěl. Nevím, kdo to vymyslel, jestli to byl nějaký poslanec, kterému to samo přišlo do hlavy nebo nevím, ale pomáhá se tady zkrátka jedné skupině na úkor spotřebitelů, to se mi nelíbí, za poslední dobu je to jedna z nejhorších věcí, které jsem tady já viděl. I s tím schématem toho, že to tady máme v prosinci, a jsou tam jiné věci, které musí být od ledna účinné. Ale ještě jednou zvažte, když to dnes odhlasujeme, když to dnes pan předseda pošle do sněmovny, kdyby to náhodou tak dopadlo, já osobně, kdyby bylo potřeba, tam klidně mezi těmi svátky půjdu, poslancům to vysvětlím, oni můžou hlasovat, pak se musí dohodnout s panem prezidentem, aby jim to rychle podepsal, kdyby to přehlasovali tak nebo tak. Je to možné stihnout, což jsem nakonec rád, že na to bylo jen pár dnů, že to plénum máme dnes, že tato varianta je možná.

Děkuji za vaši pozornost a ještě jednou vás poprosím, zvažte toto zlo, opravdu vážně, fakt je to zlo. Znáte mě, já se vždycky vyjadřuji... Tohle fakt je zlo. Nějakou formou omezit. Děkuji za pozornost.