Skopeček (ODS): Rozpočet je na vodě, je v mlze

11.11.2020 19:09 | Zprávy

Projev na 62. schůzi Poslanecké sněmovny 11. listopadu 2020, vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2021.

Skopeček (ODS): Rozpočet je na vodě, je v mlze
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jan Skopeček

Skvělé. Přežil jsem maraton faktických poznámek. Dobré odpoledne. Děkuji za slovo. Také bych vás rád seznámil se svými poznámkami ke státnímu rozpočtu, se svým názorem.

Já jsem bytostně přesvědčen, že máme na stole vůbec nejhorší návrh státního rozpočtu od roku 1989. A vůbec si nemyslím, že je nejhorší od roku 1989 jenom kvůli tomu rekordnímu schodku 320 mld., který je pokračováním rozvratu veřejných financí, který začal letošním rokem, kdy jsme schválili 500 mld. Myslím si, že to je nejhorší návrh rozpočtu i díky tomu, že máme na stole a projednáváme polotovar, jakousi fikci neodpovídající realitě. Vládní návrh státního rozpočtu na rok 2021 totiž neobsahuje, nezapočítává jakkoli plánované daňové změny, které mohou výrazně ovlivnit příjmovou stranu rozpočtu, a tedy i výsledný deficit. Dokonce, kdyby to byla opozice, byla by to jiná věc, ale premiér a vicepremiér stejné vlády podávají různé varianty daňových změn, které v návrhu rozpočtu paní ministryně financí vůbec, ale vůbec nereflektuje. Když už máme vládu, která není schopna přijít se shodou, co se týče daňové změny, a očekává, že tu nějaký výsledek jako v loterii z Poslanecké sněmovny vzejde, co se týče daňových změn, tak bych předpokládal, že alespoň paní ministryně variantně na té příjmové straně rozpočtu propočítá dopady alespoň těchto dvou variant, abychom se o tom rozpočtu mohli bavit přece jenom v trochu větší vážnosti.

Aby té nejistoty a neurčitosti v rozpočtu nebylo málo, tak paní ministryně odmítla vytvářet a publikovat pravidelnou makroekonomickou listopadovou prognózu. Nemáme tedy k rozpočtu ani čerstvá data, která bychom mohli s návrhem rozpočtu konfrontovat, a jeho celkový schodek a strukturu té predikci přizpůsobit. Neobstojí tady slova o tom, že nemá smysl dělat makroekonomickou predikci v době nejistého ekonomického nebo turbulentního ekonomického vývoje. Přesně naopak. Makroekonomické predikce se nedělají na dobré časy. V dobrých časech, kdy ekonomika roste a kdy všechno funguje, jak má, a šíří se optimismus, v takové chvíli není potřeba dělat makroekonomickou predikci. Makroekonomickou predikci je potřeba dělat ve chvíli, kdy se s ekonomikou děje něco špatného, něco nepředvídatelného, něco, kdy potřebujeme mít nějakou kotvu a alespoň rámcový pohled do budoucnosti. To, že taková makroekonomická predikce bude zatížena větší mírou nejistoty, je zřejmé. Ale nedělat makroekonomickou predikci je strašná chyba. A za historii Ministerstva financí se to ještě nikdy nestalo. Četl jsem jeden článek dlouholeté šéfky oddělení Ministerstva financí, která vytvářela makroekonomické predikce, a ta říkala, že za svoji kariéru několik desítek let na Ministerstvu financí se nikdy nestalo, aby její oddělení, ať už byl ekonomický vývoj jakýkoli, nepřipravil pravidelně makroekonomickou predikci a fiskální výhled.

Když si to připodobníme, tak návrh rozpočtu máme na vodě, protože neobsahuje ty plánované daňové změny.

Paní ministryně ho navíc halí do mlhy, protože odmítá čerstvá ekonomická data a prognózy. Rozpočet je tedy na vodě, rozpočet je v mlze a to podle mého názoru není odpovědná rozpočtová politika. To spíše připomíná hororovou scénu, vodu a mlhu, nikoliv odpovědně rozpočtovou politiku. A korunu tomu dává pan premiér, který ve svém poslaneckém návrhu na změnu daní opětovně navrhuje další rozvolnění rozpočtových pravidel. To už jsme tu zažili v jarní fázi koronavirové krize. Vláda si chce ještě více uvolnit ruce, aby nemusela být v jakýchkoli mantinelech daných maximální výškou strukturálního deficitu. Tedy vedle hororu ze strany paní ministryně financí tu přichází ještě do rozpočtového procesu anarchie ze strany pana premiéra.

Slyšeli jsme povzdechy paní ministryně, pana ministra Zaorálka a celé řady koaličních poslanců, že kdy jindy se máme zadlužit a kdy jindy máme pustit tomu státnímu rozpočtu žilou, než v době bezprecedentní ekonomické krize, kterou podle této vlády zažíváme. Ale prosím, rozlišujme. My nepřipravujeme rozpočet na letošní rok, ve kterém byly realizovány ty největší podpory. My připravujeme rozpočet na rok 2021. A když se podíváme na makroekonomické predikce nejrůznějších mezinárodních institucí, ale i poslední čísla Ministerstva financí, které sice neposlalo ty aktuální, ale na něčem ten rozpočet postavit muselo, tak vidíme, že v příštím roce jak ty mezinárodní instituce, tak Ministerstvo financí předpokládá pro českou ekonomiku růst. V době růstu se prostě deficity nedělají. V době růstu jsou deficity ekonomický zločin a pan ministr Zaorálek se tu mohl dovolávat jakýchkoli ekonomů, ale ať on mi přinese jednoho ekonoma, který řekne, že v době růstu má stát hospodařit s rekordními deficity. Nebo ať si s paní ministryní financí vyřeší, proč tedy Ministerstvo financí s navrženým rozpočtem počítá v té poslední predikci s ekonomickým růstem. Tak to tedy neplatí? Ta čísla, na kterých je ten rozpočet postaven, jsou falešná, jsou mylná, protože čekáme v příštím roce ekonomický propad? Tak to ale řekněte a dejte to k tomu rozpočtu a na tom ten rozpočet postavme. Vždyť je to nejvážnější zákon roku a my ho máme na absolutně lichých falešných číslech, alespoň podle té rétoriky pana ministra Zaorálka a dalších vládních poslanců, kteří čekají, že v příštím roce budeme v hluboké krizi, zatímco Ministerstvo financí, které nám posílá návrh státního rozpočtu, předpovídá v následujícím roce růst.

Paní ministryně se tu vyznala z toho, že dokáže žít s pocitem, že bude ministryní, která předloží nejhlubší nebo největší rozpočtové deficity v historii. No, to nás uklidnilo, to jsme rádi, že s tím paní ministryně dokáže žít, ale co ostatní občané České republiky? Co naše děti, které jednou ten dluh prostě budou muset splácet? A nejenom naše děti. To že poroste takto dramatickým tempem státní dluh, se samozřejmě projeví i v dluhové službě. Prostě budou dražší úroky za obsluhu státního dluhu. Budou dražší úroky, které budou brát potenciální finanční prostředky, které by mohly být použity na mnohem rozumnější výdaje, na investice, na veřejné statky. Tímto způsobem prostě hospodařit nelze. Neponesou to naše děti, ponese to i jakákoli další vláda, která nedej Bůh se dočká podobné krize. Vláda, která se dočká podobné krize, bude mít mnohem menší manévrovací prostor pro nějaký fiskální pozitivní impuls, protože bude muset platit díky této vládě více na úrocích ze státního dluhu.

Ta úvaha, že se lze proinvestovat z krize nebo prodlužit, deficitem tu krizi překonat, je prostě lichá. Ježíšmarjá, vždyť se podívejme na to, jakým způsobem fungují evropské ekonomiky. Vždyť ta nirvána a to žití na dluh, které jsme viděli zejména v jižních státech Eurozóny, copak ty jejich deficity, copak to jejich neodpovědné hospodaření vedlo k nějakým bezvadným ekonomickým výsledkům? Nikoliv. Je to právě jižní křídlo Eurozóny, které se nechovalo k veřejným financím dobře a které dneska nejvíce trpí. Tak se podívejte na to, jaká jsou čísla růstu u Řecka, Španělska, Itálie, jak velká je tam nezaměstnanost. Podle logiky pana Zaorálka by tyto ekonomiky měly být na špici dneska. Podle logiky Zaorálka by měla Itálie předhánět Německo a rozpočtově odpovědné firmy, protože to byly ty státy, které se prostě nezakecaly a zadlužily se. Ale ono je tomu přesně naopak. Jsou to státy, které nezbankrotovaly jenom díky tomu, že jim poskytly pomoc země, které se chovaly v rozporu se Zaorálkovou tezí, že je dobré se z ekonomické recese proinvestovat. Půjčovaly a zachraňovaly je země, které dokázaly hospodařit odpovědně.

Já bohužel v návrhu rozpočtu nevidím jakoukoli ambici šetřit. Když se podíváme, jak rostou vklady na účtech, když se podíváme na fungování firem, když se podíváme na fungování domácností, tak vidíme, že jak firmy, tak domácnosti pochopily, že prostě nelze utrácet bez ohledu na to, jaký je ekonomický vývoj, a začaly vytvářet rezervy. Podíl vkladů na bankovních účtech roste, lidé se prostě připravují na to, že je dobré míti rezervy. Jediný, kdo to nedělá, je stát. Jediný, kdo to nedělá, je stát, který se absolutně odtrhl od jakékoli logiky ekonomického vývoje. Stát nešetří, stát se nezmenšuje, stát naopak chce tuto krizi využít k tomu, že ještě více nabobtná, že bude ještě větší a že ještě více zaškrtí ten soukromý sektor, že ještě více bude žít na úkor toho soukromého sektoru, který jediný nás může z jakékoli krize, a to i z této dostat.

Vybral jsem dvě čísla. Růst mandatorních výdajů je plánován podle návrhu rozpočtu v roce 2021 o téměř 7 %. O 7 % zvýší tato vláda mandatorní výdaje z roku na rok. Všichni dobře víme, že mandatorní výdaje jsou výdaje, které vláda, jakákoli vláda, i budoucí vláda, nejenom tato, bude muset zaplatit bez ohledu na to, jestli se ekonomice bude dařit, nebo jestli bude ekonomika v krizi, nebo, jak říkám, nedej Bože pokud přijde nějaká podobná krize. Vláda nechá té budoucí vládě daleko menší fiskální prostor na to, aby pomáhala živnostníkům, aby pomáhala s ošetřovným, aby platila Antivirus. Prostě na další Antivirus, na další ošetřovné, na další bonusy pro podnikatele nebudou peníze, protože tu díky této vládě a jejímu rekordnímu nárůstu mandatorních výdajů budeme muset platit výdaje, které budou předem dané. Vláda nás posouvá do strašlivě nebezpečné situace, aniž by si to jakkoli uvědomila.

Vláda plánuje podle rozpočtu v příštím roce, přesto že ekonomika vyprodukuje méně než v předcházejících letech, větší počet státních zaměstnanců. V následujícím roce má vzrůst počet státních zaměstnanců o 7 tisíc. Pokračuje tak trend této vlády, že každým rokem jsou přijímány do služeb státu a tedy jsou i ze státního rozpočtu placeny další tisíce a tisíce zaměstnanců. Kdy jindy by měl být top na počet státních zaměstnanců, než v době, jak vláda často říká, bezprecedentní ekonomické krize? Přece nikdo nemusí být ekonom, aby pochopil, že vytvoří-li ekonomika méně prostředků, tak méně prostředků v tom roce máme na přerozdělování. A jestli máme méně peněz na přerozdělování, pak přece nemůže být stát na rozdíl od firem a domácností jediným, kdo zvětší své státní přerozdělování a kdo bude přijímat státní zaměstnance navíc. Vůbec tomu nerozumím. Nebo rozumím, ale jsem z toho smutný a jsem smutný z toho, že tomu nerozumí a nechápe to vláda.

Tato vláda argumentuje letos - a to není překvapivé - tím, že deficit je oprávněný, protože bude rekordně investovat. Prosím vás pěkně, investice mají v roce 2021 dosáhnout 11,3 % celkových výdajů státního rozpočtu. To je stejné číslo, v jakém poměru investovala pravicová vláda v krizovém roce 2009. Stejné číslo. Tak co je to za rekordní investice? A to už vůbec nemluvím o tom, že tato vláda o investicích spíše mluví a píše v nějakých svých plánech, ale ve finále málokdy ten stát proinvestuje skutečně tolik, kolik si naplánuje - a už tady o tom byla debata.

Čili ospravedlnit tento šílený návrh rozpočtu a šílený návrh rekordního deficitu investicemi je strašně liché a podívejte se do historie, jak dokázaly investovat ty předešlé vlády.

To oddělení žití státu od jakéhokoliv ekonomického vývoje a od jakékoliv racionality značí i to, jakým směrem se posunulo odměňování ve veřejném a soukromém sektoru. Nevím, jestli se shodneme všichni, ale já jsem přesvědčen o tom, že soukromý sektor je ta část ekonomiky, která posouvá naši ekonomiku dopředu, která má největší podíl na tom, že ekonomika roste a že se jí daří. Myslím si, že díky rostoucí ekonomice pak následně může stát realizovat ať už investice, nebo jakékoliv veřejné statky.

Když se ale podíváme, jakým stylem se oddělilo odměňování v soukromém sektoru a veřejném sektoru, tak to jenom potvrzuje moji tezi, že se státní sektor úplně odloučil od jakéhokoliv racionálního vývoje naší země. Průměrná mzda ve veřejném sektoru má být ve výši 40 572 korun. Víte, kolik má být nebo kolik je průměrná mzda v soukromém sektoru? 36 593. Čili soukromý sektor, který má posouvat tuto zemi dopředu, který se nejvíce podílí na ekonomickém růstu, má už výrazně nižší mzdu než sektor státní, který žije z přerozdělovaných peněz, které ten soukromý sektor vytvoří. Jestli si neuvědomíme to, že jsme se posunuli někam, kam jsme neměli, a že to bude mít důsledky pro náš ekonomický růst a náš ekonomický vývoj, tak už nemá smysl se vlastně o čemkoliv v hospodářské politice bavit.

Tento rozpočet nicméně nelze dopodrobna vážně diskutovat. Jak už jsem říkal, leží díky této vládě na vodě a díky paní ministryni je i v mlze. Navíc díky premiérovi Babišovi a jeho snaze dál rozvolnit rozpočtová pravidla, se řítí do anarchie. To jsou skutečně hororové scény, které do Poslanecké sněmovny nepatří, a nikdo rozumný, kdo chce v této zemi žít v následujících letech, takto šílený, hororový rozpočet podpořit nemůže. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Filip Turek byl položen dotaz

Tvrdíte, že nám vládnou zaprodaní primitivové

Komu jsou podle vás zaprodaní? A i když já mám k fungování celé EU dost výhrad, dost mě tedy namíchlo to, jak se navážíte do lidí, co chodí volit, jako by byly nějací hlupáci. Jsem zvědav, co v Bruselu předvede vy, zda jste před volbami jen neslibovali, což je dost častý jev, který má podle mě dost ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pastuchová (ANO): Nově by si mohl provozovatel sáhnout na celý důchod

23:08 Pastuchová (ANO): Nově by si mohl provozovatel sáhnout na celý důchod

Projev na 119. schůzi Poslanecké sněmovny 4. prosince 2024 k zákonu o zdravotních službách