Zatím tedy vychází estébákovi jeho PR agenturou připravená kampaň výborně. A ještě stále nejen neřekl poslední slovo, ale má v zásobě další a další trumfy.

1. Odstřel

Na sněmu svého hnutí si nechal schválit změnu stanov, která mu umožňuje odstřelit kteréhokoliv kandidáta kdykoliv. Tu změnu ovšem podle svých slov sám ani nechtěl, ale vnutili mu ji členové jeho hnutí, a to proti jeho vůli. Když už ale něco je …. Proto také neváhal a několik týdnů po schválení tohoto s demokracií nemajícího nic společného ustanovení, zahájil čistky. Jistě si vzpomenete na „kluky z plakátu“. Samé vynikající osobnosti na rozdíl od tradičních politiků makající a zdravým selským rozumem oplývající. Na billboardech se již neobjeví a na kandidátních listinách nejspíše také ne. Stali se obětí vnitrostranických čistek. Že vám to připomíná Stalina, Gottwalda nebo Mao Ce-tunga. Ale nestrašte, tady přeci není možné, aby vládl nějaký diktátor.

Střílej dál Andreji, my ti fandíme! Jen si nezapomeň nechat poslední náboj pro sebe.

2. Sliby, chyby

Na již zmíněném sjezdu svého soukromého hnutí prohlásil osvícený, přivandrovalý diktátor, že nebude kandidovat na prvním místě, ale na posledním. K témuž vyzval všechny ostatní politiky a již dopředu je označil za zbabělce, když nebudou následovat jeho příkladu. A kolik že to uplynulo týdnů od tohoto široce ve vlastních médiích propagovaného výroku? Daly by se spočítat na prstech jedné ruky. Nyní prohlašuje, že si to asi rozmyslí a že bude kandidovat z prvního místa. Kdeže loňské sněhy jsou. Lidé mají tak krátkou paměť, že se rozhodně nemusí obtěžovat nějakým vysvětlováním takové radikální změny názorů. Jak si však někdo může být jist tím, že i ostatní sliby, které dal nebo ještě do voleb dá, budou splněny?

3. A co taková dobře načasovaná, svatba v bílém

Před několika roky prohlásil estébák žijící na hromádce s matkou svých dětí (snad), že se nehodlá ženit, jedině, kdyby to musel udělat z reklamních politických důvodů. Je vidět, že za ním byli jeho poradci z PR agentury a domluvili mu, že právě teď je ta pravá chvíle, kdy by si měl svoji družku vzít. Uprostřed letní okurkové sezóny, kdy bulvární tisk o žádné pořádné téma nezavadí a lidé se povalují u rybníka a nemají do čeho při grilování píchnout, bude jeho opožděná svatba dozajista trhákem. Svatba bude jistě v ptačí kleci, a bude třeba probrat, kdo byl a kdo nebyl pozván, co měla nevěsta na sobě, co měl na sobě ženich, co bylo ke snídani, obědu a večeři, a v neposlední řadě, kam se pojede na svatební cestu. Po takové masáži bude přeci nádherně vypadat, když miláček národa oznámí, že obětuje svoje soukromé štěstí službě národu a na svatební cestu nepojede, aby se mohl plně věnovat makání pro prostý lid. Ani jedno oko nezůstane suché, i ti největší hlupáci alespoň zamáčknou slzu v oku, aby nevypadali zženštile. Po takové svatbě přeci půjdou volební preference nahoru, kdo by neocenil takovou oběť přinesenou na oltář národa, a ještě k tomu cizího. Co na tom, že to je jenom chladná vypočítavost.

Po takovém výčtu nezbývá nic jiného než potvrdit tezi vyřčenou v úvodu. Kdo po tom všem ještě půjde volit Babiše a jeho hnutí, ten musí mít již dnes mozek natolik vymytý, že tam už nic k vymývání není.