Snad je logický, že když jsem nekuřák, chci si někde sednout se svými dětmi nebo prostě nechci do zakouřené místnosti, tak si jednoduše vyberu nekuřácký podnik. Ale ne, socialisti a kobliháři musí vše “nalajnovat” za nás. Oni přece nejlépe vědí, co je pro mne a pro moje děti dobře.

To, co mě nejvíce děsí, je, že ve svém okolí u lidí vidím rezignaci a jistý stupeň podvolení. To ale nikdy nebude můj případ, já si do života kecat nenechám a budu za svoji svobodu volby vždy bojovat. A věřím, že se mezi vámi najdou mnozí, kteří budou bojovat se mnou pod heslem: Já do stáda nechci!