Došlo k odvolání 3000 soudců, propuštění 8777 zaměstnanců na ministerstvu vnitra, přes 2000 na ministerstvu mládeže a sportu, 1500 na ministerstvu financí, 257 na úřadu premiéra a 492 na úřadu pro dohled nad náboženskými záležitostmi. O místa také přišlo 15200 učitelů a pracovníků ve školství, 1577 univerzitních děkanů bylo vyzváno k rezignaci, 30 guvernérů provincií muselo odejít z funkce. Čistky dále pokračují a začaly se týkat i soukromého sektoru.
Rada Evropy byla založena 5. května 1949 a jejími hlavními cíli je zajištění fungování právního státu, hledání východisek k aktuálním společenským problémům, ochrana pluralitní demokracie, lidských práv, podpora uvědomování a zhodnocování evropské kulturní identity a pomoc zemím střední a východní Evropy v zavádění demokratických politických reforem.

V Evropě tak sílí obavy, že po nezdařeném převratu v Turecku, by mohlo dojit k zavedení autoritářského režimu. Po setkání s ministrem zahraničí Çavuşoglukem , generální tajemník Rady Evropy zhodnotil situaci slovy: „V Evropě existuje malé povědomí o problémech, kterým čelí demokracie a státní instituce v Turecku po odporném pokusu o převrat ze dne 15. července. Plně chápu, že Turecko musí vyšetřovat a stíhat ty lidi, kteří byli za pokusem o převrat, ale musí to být provedeno v souladu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a judikaturou Evropského soudu ve Štrasburku.“

Koncem srpna navštívilaTurecko také ministryně zahraničních věcí Estonska Marina Kaljuranda předsedkyně Výboru ministrů Rady Evropy (Estonsko je předsednickou zemí od května do listopadu 2016) a Pedro Agramunt, předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Dne 7. září 2016 bylo Turecko tématem pravidelného zasedání VDM, kterého zúčastnil i turecký ministr zahraničních věcí Mevlüt Çavuşoglu. Pozvánky na toto zasedání obdrželi i ministři ostatních členských zemí Rady Evropy.

Podle vyjádření generálního tajemníka Rady Evropy Thorbjørna Jaglanda by Turecko měl v brzké době navštívit také Výbor proti mučení, jeden z monitorovacích a kontrolních mechanismů Rady Evropy, zřízený na základě příslušné mezinárodní úmluvy Rady Evropy.

Obecně s pokusem o vojenským puč nelze souhlasit a je dobře, že zůstal zachován parlamentní systém, o vládách mají rozhodovat voliči. Současně však budí znepokojení rozsáhlé čistky, nejen u bezpečnostních složek, které zhoršují vztahy s EU a ohrožují dodržování dohody mezi Tureckem a EU o navracení migrantů. Teroristické útoky ve Francii a v Německu ukázaly, že je potřeba minimalizovat bezpečnostní rizika, ale současně je také nutné nekompromisně postupovat proti jakémukoliv porušení zákona.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Článek obsahuje štítky

ČSSD , EU , Evropa , Evropská unie , Váhalová , Turecko

autor: PV