Údajně se na ministerstvu šíří představa, že by na učňovských školách a snad i na některých odborných středních školách mohla část dětí opakovat závěrečné ročníky.

Je to divoké řešení a další rezignace na záchranu situace vyvolané zavřením škol, špatně nastavenými podmínkami a dalšími chybami.

Logické je, že mi právě kvůli praxím píší hromadně studenti a rodiče. Protože ona ta pravidla pro učiliště i odborné školy jsou zmatená a nejasná. namátkou:

1. Nevíme, kdy se student definitivně dozví, kdy a jak proběhne praktická část závěrečné zkoušky.

2. Nevíme, jak reagovat na případnou nečinnost ředitele. Co dělat, když ředitel neudělá nic v případě, že odborný výcvik v podstatě rok nerobíhal? Opatření totiž MŠMT ponechává na něm.

3. Nevíme, zda se tak zvané opakování ročníku dá vyřešit bez změny zákona (osobně o tom dost hluboce pochybuji).

4. Nevíme, proč MŠMT nezajistilo možnost individuálních konzultací v odborném výcviku (narozdíl od individuálních konzultací v teoretických předmětech).

5. Nevíme, proč nejsou dosud od MŠMT jasné standardy praxí v době covid pro kvalitní vzdělávání. Házet vše na jednotlivé ředitele a čekat, co se stane nebo nestane, to prostě není řešení. Ředitelé by alespoň měli vědět, co mají jejich opatření sledovat, jaké standardy mají splnit.

Bylo by toho více. Každopádně si neumím představit nějaké hromadnější opakování ročníku - to povede k velkým technickým problémům. Co ale můžeme, to je připravit pro děti, které letos končí svůj obor nebo jsou v posledním ročníku školy, možnosti, jak například ve spolupráci se zaměstnavateli a svými školami získat dodatečně potřebé znalosti, dovednosti, kompetence. Potřebujeme na to vyčlenit dostatek peněz. Potřebujeme Národní plán pro dorovnání vzdělání.