Vím, že mám v uzavřené společnosti 1000 lidí nakažených nějakou nemocí a chci je všechny izolovat, musím zjistit, kdo to je. Proto si je rozdělím do dvou skupin:

1. skupina:
Symptomatičtí – mají potíže, jdou k lékaři, ten ej vyšetří a tím pádem zjistí, že mají chorobu.

2. skupina:
Vím, že symptomatický pacient může ostatní nakazit po celou dobu, kdy má příznaky, a ještě pět dnů předtím a že příznaky trvají 10 dnů, tak každého pacienta s příznaky trasuji 15 dnů zpátky, zjistím, s kým se potkal a pokud s ním byl v rizikovém kontaktu, tak každého takového jedince obvolám a otestuji. Tak zachytím všech 1000 nakažených, izoluji je a je vymalováno. Jelikož se ale mezitím nemoc šíří mezi bezpříznakovými, musíme hledat kontakty kontaktů a kontakty kontaktů kontaktů….pokud není vysoké číslo R a systém funguje, jde to. Pokud R stoupá a systém nefunguje dobře, musíme přitvrdit a izolací zabránit tomu, aby bezpříznakoví nakažení nikoho nenakazili, a to tak dlouho, dokud všechny nezachytíme. Pokud bezpříznakový může ostatní nakazit 15 dnů, musí tento stav trvat asi 30 dnů. I když opatření spustíme, má jejich dopad zpoždění, takže ze začátku se budou počty zvyšovat. PROTO je nutné vše spustit co nejdříve, a ne až tehdy, když hrozí kolaps. Je zkrátka nutné sledovat vývoj a trendy a mít připravené různě tvrdé plány variantních opatření.

Že se vše daří, poznáme podle toho, že symptomatických na testech ubývá a přibývá asymptomatických a postupně klesá počet pozitivních testů.

Nemoc se ale nesmí moc rychle šířit - pokud každý, koho nakažený potká, s kým je v jedné místnosti, atd. bude hned taky nakažený, nedá se to zvládnout. To je trochu problém COVIDU, protože riziko, že se od pozitivního nakazíte je 3 – 6x vyšší než že od člověka, který má chřipku, chytíte chřipku – nakažlivost tímto virem je tedy poměrně vysoká. Nesmí být taky nakaženo naráz moc lidí, třeba půl milionu. A každý nakažený nesmí být ve vážném stavu. Pak nastává scénář známý ze sci-fi filmů a knih.

Jak vím, že nakažených je 1000?

Vím, jaké procento má příznaky a ty že se objeví nejpozději pátý den od nakažení. Takže přijde nemocný s chorobou, u které má 10 % pacientů příznaky. 5 dnů zjišťuji, kolik nemocných přijde, a tak se dostanu k těm 10 % a z toho pak vypočítám těch 100 %.

Problém je, že trasování selhává

Problém je, že spolehlivost testů není 100%, takže ten, kdo má příznaky, může mít negativní test

Problém je, že kvalita výtěrů je různá a ze špatného výtěru je test vždy negativní.

Kolik je tedy vlastně nemocných v ČR?

To záleží na definici toho, co je „nemocný“. Může to být s pozitivním testem, může to být s příznaky, může to být s příznaky + pozitivním testem, může to taky být ten, koho léčíme, atd.

Jako příklad uvedu jednu z nejstrašnějších nemocí – rakovinu. Je nemocný ten člověk s rakovinou, který má pozitivní test, ale nevíme, kde ten nádor má, nemá potíže a neléčíme ho, když spolehlivost testů není 100 %? Je nemocný ten, který má nádor, ale nemá potíže a neléčíme ho, nebo ten co má potíže nebo ten, co ho léčíme a on žije plnohodnotný život. Nebo jen ten, co je v nemocnici?

Podstatné tedy není, kdo je nemocný, ale kde má systém úzká hrdla. To je to místo, kde se vše zadrhne a systém přestane fungovat. V případě COVID jsou to jednoznačně lůžka v nemocnici – pokud pacienty s COVID nebudeme moci přijmout do nemocnice, když to budou potřebovat, nebudeme pro ně mít místo na JIP, ARO, atd. (a počet těchto míst víme přesně), systém se hroutí. Ucpalo se úzké hrdlo.

Hrozí to a co dnes víme?

Víme, kolik lidí má pozitivní test, kolik procent z nich je symptomatických, kolik procent potřebuje hospitalizaci, lůžko na JIP, ARO… Nevíme, kolik pozitivních je v populaci, nefunguje trasování, nefunguje Chytrá karanténa.

Víme, že pozitivně testovaných přibývá. Kdo to je? Jsou to dneska především pacienti s příznaky, trocha těch, co byli trasovaní a příznaky nemají a pak ti, co jsou přijatí do nemocnice a testovaní jsou náhodně. Tím pádem jsou reálné počty pozitivních násobně vyšší.

Zdánlivě nás pozitivní bez příznaků nezajímají, ale to není pravda. Tito právě šíří nemoc. A pro ty, co nakazí stále platí, že 10 % má příznaky a 4 % potřebují lékařskou péči (známé úzké hrdlo). A i pro bezpříznakové platí (třeba na rozdíl od chřipky), že riziko, že nakazí své okolí je 3-6x vyšší než u chřipky - tedy než riziko, že Vás nakazí ten, kdo má SYMPTOMATICKOU chřipku.

R číslo je v podstatě číslo, které určuje, jak rychle se choroba šíří. Zjednodušeně řečeno, pokud je vyšší než 1.0 počet nakažených stoupá.

Nemoc má X lidí, řekněme 100 000. Nevíme o nich, protože většina nemá příznaky a není testovaná, 10 % příznaky má (to je 10 000) a o nich víme, protože jdou k doktorovi a jsou testovaní a 4 000 (Y, úzké hrdlo 1) musí být hospitalizovaných (4 %), z toho 1 000 (Z úzké hrdlo 2) ve vážném stavu a 500 z nich umře (0,5 procenta).

Když X roste (selhalo trasování, nestíháme testovat bezpříznakové) roste i Y a Z a úzká hrdla se ucpávají. To, že roste Y a Z víme, protože roste počet pozitivních, příznakových, kteří vyžadují hospitalizaci.

Na začátku jsme si řekli, že vše má zpoždění řadu dnů. Takže my víme, že i když opatření spustíme a budou účinná, tak se bude situace ještě týden až 10 dnů zhoršovat (max. 15 dnů).

Jaká data máme k dispozici

Celkový souhrn situace v ČR v neděli:

• celkem hospitalizovaných je nahlášeno 2 106 (=pacienti, kteří mají příznaky, přijdou na test a jsou pozitivní)
• hospitalizovaní tvoří 3,6 % z celkem pozitivních (tedy těch, co se dostaví k testům)
• na JIP je hlášeno 380 osob, 205x UPV, 5x ECMO
• podíl osob v těžkém stavu z celkového počtu hospitalizovaných je 21% (=21% z 2106)
• potvrzeno je 22 úmrtí, průměrný věk zemřelých je 79 let

Nově přijatí pacienti (za den):

• Celkem 190, průměrný věk 70 let, těžký stav je hlášen 25x
• nejvíce příjmů bylo v Praze (34)

Zátěž dle krajů a nemocnic:

• nejvíce pacientů je v Praze (343 -> z toho na JIP 61) a v JMK (337 -> z toho na JIP 52), dále 193 pacientů ve Moravskoslezském kraji (z toho JIP 30x)
• UPV potřebuje nejvíce pacientů v Praze (39) a v Zlínském kraji (26).
• nejvíce pacientů je v nemocnicích: FN Brno (88), Motol (80), FN Plzeň (71), Uherskohradišťská nemocnice a.s. (66), Thomayerova nemocnice (65), Masarykova nem. Ústí n. L. (52), FN Ostrava (52), FN Královské Vinohrady (49), Nemocnice Třebíč (49), Krajská nemocnice T. Bati (47), Nemocnice České Budějovice (46), Nemocnice Nové Město na Moravě (45), Nemocnice Kyjov (43), Nemocnice Na Bulovce (40).

Dostupné kapacity dle dispečinku IP:

• UPV - volná kapacita (943 lůžek), tj. 52 % celku, ECMO - volná kapacita (61 přístrojů), tj. 84 % celku
• JIP lůžka: volná kapacita COVID+ 226 lůžek (+ volná kapacita pro COVID- pacienty 757 lůžek)
• Stand. lůžka s O2: volná kapacita COVID+ 1 004 lůžek (+ volná kapacita pro COVID- pacienty 6 751 lůžek)