Je třeba jednoznačně odsoudit teroristický útok palestinského hnutí Hamás na Izrael. Hamásu se podařilo zajmout desítky rukojmí, držených zejména v pásmu Gazy. Postupně se sice daří některé rukojmí osvobozovat, ale i tak je rozsah a síla útoku šokující. Je otázkou nejen, kdo tyto teroristy financuje, ale i to, odkud vlastně získávají zbraně. Nabízí se nejen Evropská unie, ale i Katar a další arabské státy. V aktuální krizi v Izraeli se jedná aktuálně o více než 300 mrtvých a 2 tisíce zraněných, tisíce raket, čluny, paragliding, drony. Odveta ze strany Izraele bude podle všeho zásadní a bude to dlouhé a náročné.

Poučení z aktuálního dění v Izraeli je, že se nemáme připravovat jen na nějaký ideální konflikt podle představ našich politických představitelů vládní pětikoalice jen s jednou z jaderných mocností a tvářit se, že ostatní subjekty nemusíme brát v potaz. Je třeba se připravit na útok z jakéhokoli světového směru, nejen od státních entit. Je nezbytné také vzít v úvahu pokrok ve vojenství, který se udál za poslední rok až dva.

Je to opravdu skok ve vojenském plánování a taktice, kdy jsou masivně používány drony a jejich kombinace s dalšími prostředky vedení operací klasicky vojenského charakteru. Ukázalo se, že jak tanky Leopard na Ukrajině (ale to není žádné velké překvapení), tak izraelské tanky Merkava nejsou neporazitelné. A malé a levné drony jsou pro ně větším ohrožením, než by se ještě nedávno myslelo. Ať už jde o drony k navádění na cíl nebo ke shazování munice anebo k získávání informací, případně kombinací všeho dohromady.

Je zde i otázka ochrany českých občanů v Izraeli. Navíc česká ambasáda už dávno mohla být přesunuta z Tel Avivu do Jeruzaléma, jak o to izraelská strana dlouhodobě usiluje, ale vláda Petra Fialy v tomto ohledu z podivných důvodů otálí. Krize v Izraeli také připomíná, že ochrana tzv. měkkých cílů, zejména míst větší koncentrace civilního obyvatelstva je nesmírně náročná, její prolomení přispívá k okamžitému vyvolání paniky, a to přidává na komplikovanosti v oblasti krizového řízení a rozhodování, které by se mělo dít „s chladnou hlavou”, což ale jde těžko, kdy jsou např. v Izraeli unášeny a zabíjeny mladé dívky nebo i děti ze strany palestinských radikálů.

Je potřeba říct jasně, že palestinští radikálové z hnutí Hamás nemohou armádu Izraele porazit. Jedná se o jednu z nejlépe vycvičených a vyzbrojených armád na světě s obrovskými zkušenostmi, protože v podstatě bojují již dekády bez přestávky. Teď navíc ještě mobilizují. Poučení pro nás je jasné. Žádná hrozba ze strany Ruska. Rusko je možné riziko, ale nikoliv hrozba. Hrozba je terorismus v podání islámských radikálů.