Krátce po šesté hodině večerní dostala v Poslanecké sněmovně slovo Markéta Pekarová Adamová: „Já myslím, že bezpečnosti si všichni ceníme jako jedné z těch nejzákladnějších hodnot. Žít v bezpečí nám umožňuje žít životy, které žijeme. To, že naše země prosperuje, je dáno tím, že žijeme v bezpečné zemi. To, že můžeme řešit třeba opravu silnic, jak by někteří dělali radši namísto investování do obrany, tak je dáno tím, že žijeme v bezpečí.“
Předsedkyně Poslanecké sněmovny zdůraznila, že ač je bezpečí nutné, není samozřejmé a nelze ho brát jako garantovanou záležitost. „Pokud se ani na tom, že bezpečnost má být naší hlavní prioritou napříč celou společností, respektive napříč celým politickým spektrem, nejsme schopni shodnout, tak je to docela špatný signál, ale bohužel mám pocit, že to pojmenování hrozeb je tu znovu potřeba,“ řekla Pekarová.
Navázala vzpomínkou na mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny z února 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu.
„Sešli jsme se tady v Poslanecké sněmovně, mnozí v opravdu velkém šoku, a hlasovali jsme ‚pro‘ jednomyslně – všemi přítomnými hlasy – pro usnesení ohledně toho, že Ukrajinu jakožto napadenou zemi podporujeme a že agresorem je Ruská federace,“ připomněla, na čem se Sněmovna před více než dvěma lety shodla, a podotkla, že podle dnešních vyjádření „mnohých kolegů a kolegyň to vypadá, jako by takové usnesení nebyli ochotni a schopni přijmout“.
Fotogalerie: - Mimořádná o bezpečnostních hrozbách
Pekarová však prohlásila, že si myslí, že na tom usnesení, v němž je též deklarováno, že Česká republika chce Ukrajině pomáhat všemi možnými prostředky, se nic nezměnilo ani po dvou letech, a že Ukrajina stále potřebuje pomoci, nyní možná ještě více než předtím.
Který z předních lídrů má vaši největší důvěru?Anketa
Zmínila, že lze často zaslechnout řeči o tom, že „věc není černobílá“ a „Ukrajina není dokonalá“. Pekarová uznala, že dokonalý není žádný stát. „Ale snad se všichni shodneme, že mezinárodní právo platí… a že tedy je důležité se podle něj chovat dál a nepřipustit, že si někdo silou snaží vymoci území cizího suverénního státu, a ještě se snaží strašit – řinčí jadernými zbraněmi, ale i rétoricky, že bude pokračovat dál,“ poznamenala Pekarová. A že by se nemělo podceňovat, že ten, kdo se takto chová, je své výhrůžky schopen naplnit.
Vše přirovnala, dle jejích slov, k běžné životní situaci. „Kdy nějaký muž, říkejme mu třeba Lado, napadne ženu – té říkejme třeba Olga. A teď se můžeme rozhodnout, jak se zachováme,“ nastínila Pekarová situaci ze života.
„Zachováme se tak, že jí pomůžeme? Anebo se otočíme zády a řekneme, že si za to vlastně může sama. Neměla tudy chodit, neměla se takhle oblékat. Bůh ví, jak to s ní vlastně je, ona nemá doma moc pořádek, je to taková ne úplně slušná holka. Tak téhle nepomůžeme,“ přemítala nahlas Pekarová o způsobu, jakým si myslí, že dnes probíhá diskuse o konfliktu na Ukrajině.
Fotogalerie: - Bezpečnostní riziko Babiš
„Pokud necháme uspět Rusko na Ukrajině, tak zkrátka s jídlem roste chuť. Tak proč by nešlo dál. Putin to říká velmi otevřeně,“ domnívá se Pekarová. A dodala, že pokud Česká republika by nebyla ochotna pomoci napadenému, měla by být připravena na to, že ani jí pak v budoucnu třeba někdy někdo nepomůže.
Pekarová vyzvala k tomu, že by se Česko nemělo spoléhat na ochranu různých spolků, organizací či smluv: „Samozřejmě, že to je silná bezpečnostní záruka, je dobře, že to tak je. A buďme v tomto směru nejenom černými pasažéry všech těch organizací, jejichž členem jsme. Ale my máme mravní povinnost pomoci napadené zemi. V tomto případě jednoznačně Ukrajině.“
A proč chce Pekarová vidět, zda o usnesení, jež bylo navrženo a o kterém bude v závěru schůze hlasováno, budou hlasovat i poslanci hnutí ANO a SPD? „Je to zcela jednoznačné. Do veřejného prostoru, na sociálních sítích, v médiích, i tady v Poslanecké sněmovně od nich zaznívají projevy, které jsou velmi na pováženou,“ míní Pekarová.
Opakováním slov o míru a o tom, že by měla začít mírová jednání, se podle Pekarové vytváří „falešný dojem“, že snad Ukrajina o míru jednat nechce, ačkoliv „to je jednoznačným plánem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského“.
„Myslím, že je namístě, aby došlo nejen k jasnému pojmenovávání hrozeb, ale i k vytváření určité schopnosti být připraven na to, když se bude Rusko rozpínat dál, a zabránit mu v tom,“ pravila Pekarová. A že je třeba táhnout za jeden provaz. „Mrzí mě, že to tak nevidí úplně všichni, ale ještě stále mají prostor si tento svůj postoj rozmyslet a mají možnost se začít chovat tak, jak je ve prospěch naší zemi.“
Pekarová svůj monolog uzavřela tím, že „jediný, kdo posílá na evropském kontinentu děti do války, je ruský prezident Vladimir Putin – a to děti ukrajinské“. „Mějme to na paměti, hlasujme podle toho, ale také podle toho mluvme k naší veřejnosti. Protože vytvářením falešné představy o tom, jak to vlastně je, kdo je oběť, a kdo je agresor, jak se to dá řešit, té situaci moc nepomáháme,“ řekla Pekarová.
Ač si někteří dle jejích slov myslí, že tím pomáhají sobě samým, není tomu dle Pekarové tak: „Boží mlýny melou pomalu ale jistě.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Alena Kratochvílová
