„Prezident spoluvytváří zahraniční politiku a je pro něj nepředstavitelné, že by měl spolupracovat právě se Zaorálkem. Nikdy ho nejmenuje,“ řekl Právu zdroj blízký Miloši Zemanovi.

Sobotka se Zaorálkem počítá

Bohuslav Sobotka nicméně se Zaorálkem ve vládě počítá. Prezident podle něj může odmítnout ministra jen ze závažných důvodů, nikoliv kvůli politickým argumentům. „Já jsem přesvědčen o tom, že Ústava České republiky nedává prezidentovi možnost, aby odmítl návrh na jmenování člena vlády,“ řekl v úterý novinářům Sobotka.

„Předpokládám, že v této zemi půjde všechno podle Ústavy, jako třeba že pan Sobotka dá návrh panu prezidentovi a ten jmenuje vládu… protože tak to v Ústavě je…,“ prohlásil pak v úterním pořadu České televize Hyde Park Lubomír Zaorálek.

Deník Právo také uvádí, že by Sobotka mohl ze Zaorálka udělat tajemníka pro Evropskou unii při Úřadu vlády. Jde totiž o úřednický post a jmenování prezidentem zde není potřeba.

Až Sobotku Zeman jmenuje premiérem, nebude mít prý možnost odmítnout jeho návrhy

Sobotka pak ve středu v reakci pro server iDnes.cz uvedl: „Já si nevzpomínám, že by od vzniku České republiky prezident někdy odmítl jmenovat člena vlády na základě současné Ústavy, kterého mu navrhl předseda vlády. Prezident má právo věc komentovat, ale Ústava mu neposkytuje právo odmítnout návrh na jmenování člena vlády, kterého mu předloží premiér," řekl iDnes.cz Sobotka s tím, že prezident teď bude rozhodovat o tom, koho jmenuje premiérem. „A já budu chtít, aby ještě před tím rozhodnutím, než mě případně jmenuje premiérem, věděl, s jakými jmény do vlády počítám," doplnil Sobotka pro iDnes.cz. Jakmile ho Zeman jmenuje, nebude už podle šéfa ČSSD mít možnost odmítnout jeho návrhy na ministry. „Já doufám, že k takové situaci nedojde," dodal předseda ČSSD.

Prezident nemusí návrhům vyhovět, tvrdí ústavní právník

Podle ústavního právníka Zdeňka Koudelky Ústava nehovoří o tom, kdy může prezident odmítnout návrh premiéra na složení kabinetu a kdy ne. „V Ústavě není napsáno, kdy může prezident odmítnout a kdy ne. V Ústavě je napsáno, že prezident ministry jmenuje na návrh premiéra. Neznamená to ale, že by prezident musel každému návrhu vyhovět, návrh může odmítnout. V našich dějinách se to už stalo. Například Edvard Beneš odmítl jmenovat Klementu Gottwaldovi Zdeňka Fierlingera ministrem zahraničí po smrti Jana Masaryka. Beneš tak osobně reagoval na jím pociťovanou Fierlingerovu zradu při únorových událostech,“ upozornil Koudelka ParlamentníListy.cz.

Příkladem negativního postoje ke jmenování člena vlády na návrh premiéra je podle Koudelky také postoj prezidenta republiky Václava Klause z října 2005, který jmenování Davida Ratha ministrem zdravotnictví podmínil jeho rezignací na post předsedy České lékařské komory a do tohoto rozhodnutí odmítal premiérův návrh na jmenování. „A slovenský prezident Michal Kováč odmítl jmenovat Ivana Lexu na návrh premiéra Vladimíra Mečiara ministrem pro správu a privatizaci národního majetku v listopadu 1993,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Koudelka.

„Pokud by ústavodárce chtěl, aby ministry nejmenoval prezident, ale premiér, tak by to napsal. Stanovil-li, že to dělá hlava státu na návrh premiéra, zdůraznil spolurozhodování těchto funkcionářů, nikoliv podrobení prezidenta jinému orgánu. Prezident, který odpovídá právně za jmenování vlády, má svobodu rozhodnutí. Ovšem při vědomí, že jeho odmítnutí může vyvolat konflikt s premiérem. Premiér se může bránit tím, že podá demisi, a tak odmítne realizovat představy prezidenta o budoucí podobě vlády,“ řekl také ústavní právník.