Poslancům se na stoly vrátil sledovaný zákon o ochraně ovzduší, na kterém ministerstvo životního prostředí pracovalo několik let. K předloze přijal Senát řadu pozměňovacích návrhů, které počítají se zachováním poplatků za znečištění i po roce 2021.Poplatky za znečištění ovzduší sice tak nyní zůstávají, ale platit je zřejmě budou jen největší podniky.

Poslanecký návrh zákona původně ale počítal s tím, že by se poplatky za znečišťování ovzduší postupně úplně zrušily. Senátoři však předložili tu úpravu, která poplatky ponechává, ale pro mnohem méně podniků než dosud.  

Podle ministra životního prostředí za ODS Tomáše Chalupy je ale dobře, že úprava uleví zejména malým a středním podnikatelům. Důležitý je také fakt, že stát ušetří na administrativě. 

Zákon se zabývá i kompenzačními opatřeními, kdy průmyslová firma bude muset při zavádění nových provozů odstavit staré tak, aby se na daném území emise nezvýšily. Emisní limity by se měly stanovit s ohledem na specifickou situaci v jednotlivých oblastech. Předloha se také zabývá neméně významnými znečišťovateli, jako jsou doprava a domácnosti. Zákon počítá od roku 2016 s povinnými pravidelnými kontrolami kotlů na tuhá paliva v domácnostech.

Norma předpokládá i možnost vymezit nízkoemisní zónu ve znečištěných městech, lázních a obcích v chráněných územích, přičemž bude na jednotlivých samosprávách, zda budou či nebudou chtít takovou zónu aplikovat. Normu považuje ministerstvo životního prostředí za kompromisní návrh, přesto se proti němu ozývá kritika.

Od poplatků budou osvobozeny firmy, pokud by na nich měly zaplatit méně než 50 tisíc korun. Podle sněmovní verze měl být tento limit desetinásobně nižší; nyní je to 500 korun. Díky senátním úpravám poplatky bude muset odvádět 200 firem, nyní jich je 4300, které prý platí ročně kolem 430 milionů korun. Výnos z poplatků se přitom po zvýšení limitu podle Chalupy sníží o maximálně osm procent.

Kateřina Konečná (KSČM) proti normě upravené Senátem výrazně protestovala. Přečetla za sněmovním pultíkem všechny firmy z Moravskoslezského kraje, které podle návrhu poplatky za znečištění v budoucnu nebudou platit. Mezi nimi je třeba také uhelná elektrárna Prunéřov nebo zařízení ocelářské společnosti Arcelor Mittal. „To není telefonní seznam,“ poznamenala.

„Ten zákon, co nám poslala Senát je špatně a každý, kdo tento zákon podpoří, tak velmi poškodí ovzduší. Kolegům přeji, abyste ve svých krajských kampaních lidi přesvědčili o tom, proč jste tyto podniky, co jsem přečetla, povinnosti platit zbavili,“ řekla komunistka.

Hustou atmosféru kolem projednávání normy rozčísla předsedající schůze Vlasta Parkanová. „Abych tu atmosféru trošku odlehčila...našel se manžetový knoflíček a tak prosím, abyste si zkontrolovali své manžety,“ řekla Parkanová smějícím se poslancům.

Zákon v podobě, proti níž protestovaly Svaz průmyslu a dopravy a Svaz chemického průmyslu, nyní dostane k podpisu prezident.