Raději čestného nepřítele než nečestného přítele.
Jak snadno se premiant koronavirové krize může stát propadajícím předvádíme v přímém přenosu celému světu. Bohužel však tohle není sport ani reality show. Tady nejde o medaile, postup ani sestup. Tady jde o životy nás všech.
Postup doslovně sledující literu nějakého pravidla není zárukou, že odpovídá obsahu a smyslu daného pravidla, a tím ani spravedlnosti, která má být jeho pomocí dosahována.
Může bezvýznamný člen KSČM schvalovat cestu předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan? Pokud čtenáře zajímá odpověď na tuto otázku, nechť čte dále.
Pamatujete komedii Jáchyme, hoď ho stroje? Hlavní hrdina František Koudelka v podání Luďka Soboty byl trochu roztržitý, ale jinak sympatický mladík s dobrým srdcem. Kéž by totéž bylo možno říci o jeho jmenovci doc. Zdeňku Koudelkovi.
Jedním z největších nepřátel spravedlnosti je právní formalismus, který nadřazuje formu nad obsah, čímž forma přestává být nosičem obsahu, ale stává se samoúčelem.
Chránit lidské životy je jednou z nejzákladnějších povinností státu. Kde není život, není ani právo shromaždovací, vlastnické, konání náboženských obřadů či hospodářské činnosti. Ovšem nejen po dobu karantény, ale už nikdy...
ČR patří k zemím, kde se prozatím daří epidemii covid udržet pod kontrolou. Je to důsledek včasných a intenzivních restrikcí, které prosadila vláda. Pro naši zemi nejsou takto zásadní úspěchy v eurounijní komparaci běžné. Važme si toho!
Samoúčelnou amerikanizaci češtiny nemám rád. Když můžeme říct srozumitelně česky "práce z domova", proč se nutit do pojmu "home office"? Ať však česky či anglicky, využití této formy práce je mimořádně přínosné nejen v době koronaviru.
Někteří to pořád ještě nepochopili. Bohužel nejsme pány koronavirové krize a otázka nezní, co si z "ekonomických důvodů" můžeme dovolit omezit, ale co vše pro ochranu zdraví a života občanů budeme muset omezit.
Vláda si vede výborně. Boj s koronavirem zvládá nadprůměrně a veškeré společenské zájmy chce řešit proporcionálně s důrazem na klíčové funkce státu a bojem proti existenční nouzi. Společnost ovládá solidarita, lidé jsou trpěliví. Jen někteří to kazí.
Koronavirus v mnoha zemích nastolil zcela bezprecedentní situaci, začasté nejhorší od 2. světové války. Poučení z něj budeme čerpat za pochodu a ještě dlouho, stejně tak přijímat jednotlivá opatření reagující na překotně se formující nové podmínky.
Poslední týden před volbami přinesl další důkaz současné úrovně naší politiky. Exemplárním příkladem morálního i ideového dna, kam se propadla česká politická scéna, je již dlouhou dobu Tomio Okamura, který tuto svoji pozici neustále posiluje.
Jaké jsou mé programové priority ve volbách do EP? V čem bych chtěl současnou EU změnit? A proč preferuji socialismus před kapitalismem? Dozvíte se v rozhovoru, který jsem poskytl Halo novinám.
Zvyk otupuje vnímání člověka. Když sebevětší bezpráví trvá dlouho, lidé si obvykle postupně zvyknou a berou to jako samozřejmé. Tak je tomu bohužel i v případě exekucí soukromými exekutory, jedné z největších ohavností našeho právního řádu.
„Co si to ODS dovolila, vyloučit Klause. Taková nehoráznost. Pro Klause přece neplatí pravidla jako pro ostatní. Vždyť je to KLAUS“. To vše lze vyčíst z podtextu některých klausofilních redaktorů, obhájců společenské nerovnosti či nacionalismu.
Kdo je dlouhodobě největším nebezpečím pro levicové voliče v naší zemi? Bezesporu Václav Klaus. A lhostejno, zda ten starší či mladší. A co je největším nebezpečím pro ODS? Názorový návrat do 90. let.
Jaký je nejhorší nepřítel pacientů a lékařů? Bezpochyby smrt a veškeré utrpení s ní související. A hned na 2. místě kapitalisticky provozované zdravotní pojišťovny.
Úroveň společnosti se pozná mj. podle stupně ochrany slabších. Tvrdit, že ženy nejsou vůči mužům v pozici slabšího, znamená popírat základní biologické odlišnosti mužů a žen. Může takový nesmysl vůbec někdo říct vážně?
Socialismus je ztotožňován s nesvobodou a kapitalismus se svobodou. Proč je to fatální omyl? Proč kapitalismus nejde dohromady s morálkou? A proč je celosvětově rozšířen, když je tak špatný? Nejen na tyto otázky se pokouší odpovědět následující text.
Povolební debatu v KSČM provází řada absurdních výroků. Volby nedopadly „až tak špatně“, za výsledek může celoevropský ústup levice, naše okresy či je nevyhnutelným odrazem „společenské reality“.
