Kroutit hlavou nepřestávali novináři z polského serveru Fakt.pl, když se vydali prozkoumat, proč tolik obyvatel České republiky míří za nákupy do Polska. V příhraničních oblastech si k tomu účelu vybrali český a polský obchod nadnárodního řetězce Lidl a měli jasno. Rozdíly v cenách téhož zboží byly značné, jen se potvrdilo, že v Česku se žije mnohem dráž. Naprostá většina z 21 vybraných druhů potravin či nápojů měla ceny nezanedbatelně vyšší u nás, než u našich severních sousedů. Nejpropastnější rozdíl se ukázal být u vepřové pečeně, jejíž jeden kilogram vyšel v Polsku v přepočtu na 77 korun, zatímco v Česku na 205 korun, a u kuřecích řízků, jejichž kilogram stál za hranicemi v přepočtu 95 korun a u nás 226 korun.

„Obecně je polská produkce potravin dlouhodobě nejlevnější ze všech zemí Evropské unie. Z toho pohledu má Česká republika tak trochu ‚smůlu‘, že je Polsko náš soused, hodně se k nám odtamtud dováží a pak jsou samozřejmě ty rozdíly vidět. To je hlavní obecná věc. Polsko je prostě nejlevnější prakticky vůči všem zemím Evropské unie. Druhý důvod – také obecný – je, že Polsko má na rozdíl od České republiky stále nulovou sazbu DPH na potraviny. My máme 15 procent, což znamená už samo o sobě rozdíl 15 procen. A nemohu zapomenout na cenu lidské práce. U nás jsou platy v potravinářství a v zemědělství s výjimkou pekařiny vyšší než v Polsku. To je další nákladová položka, která se obecně promítá do cen prakticky všech druhů potravin,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz agrární analytik Petr Havel.

Nulová sazba DPH a levnější technologie u kuřecího

Ze zmíněných nejkřiklavějších rozdílů v cenách je to podle něj pochopitelnější u kuřecího masa. „Poláci pořád používají levnější, ale na druhou stranu rizikovější technologie chlazení drůbežího masa, a to chlazení vodou, zatímco my chladíme vzduchem. Mají tedy levnější technologie, ale zase – a prokazují to statistiky – vyšší riziko výskytu salmonel,“ upozorňuje odborník. Poukazuje i na to, že tuzemští chovatelé už začali technologicky přezbrojovat produkci drůbežího z klecových na obohacené chovy. „To jsou značné – v sumáři v řádu asi jednotek miliard – investice, které už naši drůbežáři do toho dávají, protože jsme přijali úzus – sice jenom na vajíčka, ale drůbežího se to bude týkat taky – že od roku 2027 by se neměly v našich maloobchodech prodávat vajíčka z klecových chovů,“ připomíná Petr Havel.