Spolkový kancléř a sociální demokrat Olaf Scholz důrazně přitom odmítl, že se chová jako slaboch.

„Obezřetnost není něco, co lze kvalifikovat jako slabost, jak to někteří dělají, ale obezřetnost je to, na co mají občané této země právo,“ zdůraznil. Na jeho slova upozornil server listu Die Welt. „To také znamená, že je pro mě nemožné dodat zbraňové systémy dlouhého doletu, které mohou být smysluplně dodány pouze tehdy, pokud by zahrnovaly i nasazení německých vojáků mimo Ukrajinu. To je hranice, kterou jako kancléř nechci překročit,“ dodal.

Na dotaz opozičních poslanců CDU/CSU ,zda jeho krok opravdu nepůsobí jako slabost, se Scholz rozčílil. „Obezřetnost a ohleduplnost“ by neměla být označována jako „váhavost a zbabělost nebo něco jiného“. To je podle rozzlobeného Scholze něco, co může lidi děsit. Scholz také odmítl nařčení, že Ukrajině nevěří. „Věříme Ukrajině. Proto je Německo zdaleka největším dodavatelem zbraní mezi evropskými zeměmi,“ řekl.

Mezitím se členské státy EU v Bruselu shodly, že vyberou další peníze pro Ukrajinu na nákup zbraní. Belgie jako předsednická země dovedla jednající státy k myšlence, že Ukrajině všichni společně dají až 5 miliard eur.

Konkrétně se plánuje poskytnout Evropskému mírovému fondu (EFF) další finanční prostředky, uvádí tisková agentura dpa. Server listu Süddeutsche Zeitung, který zprávu převzal, připomněl, že tento finanční nástroj umožňuje členským státům EU proplácet výdaje za vojenskou podporu Ukrajiny a platit za společné objednávky.

„Jednání byla obtížná zejména kvůli požadavkům Německa a Francie. Federální vláda dala nezbytný souhlas až poté, co bylo dohodnuto, že budoucí dvoustranné podpůrné platby pro Ukrajinu budou zohledněny v nezbytných platbách do mírového nástroje.