Politici ANO makají, ale jen na pěkném bordelu

Podnikatel se rozhodl zapojit do politiky a na podzim bude kandidovat za Stranu soukromníků ČR jako nezávislý v krajských volbách. Přiznává, že ho začalo štvát, že poslanci před volbami přijedou, vyslechnou jeho návrhy, ale po volbách už nikdo z nich až na výjimky ani neodpoví na jeho připomínky. „Ve středověké Evropě jsme patřili mezi nejmocnější státní útvary. Po Bílé hoře jsme ztratili svůj vliv, ale zůstala nám obrovská ekonomická síla, která se projevila za první republiky, když jsme se osamostatnili a stali jsme se jedním z nejvýkonnějších států světa v přepočtu na obyvatele,“ připomněl podnikatel ze Sedlce-Prčice historii našeho národa. Tento úspěšný vývoj přerušila druhá světová válka a po ní nástup komunistů. Pan Kroužil kritizuje i nešťastně zvolenou privatizaci po pádu totality, kdy bylo mnoho firem rozkradeno a vytunelováno, přesto je přesvědčen, že by to šlo dohnat. „Není třeba vymýšlet nějaké složitosti, stačí, ať politici nechají lidi dělat, co nejméně je obtěžují, zjednoduší veškerý systém přes zákoník práce až po daně a odvody a další. Myslím, že pak můžeme mít plusový rozpočet, jen když nechají lidi dělat,“ řekl ParlamentnímListům.cz podnikatel, podle kterého vláda, která vytváří minusový rozpočet, není dobrá vláda, ale katastrofa. A přiznává, že je zklamaný chováním hnutí ANO a jeho předsedy Andreje Babiše. „Když šlo ANO do politiky, říkalo, že jde makat. Ale podle mne makají na pěkném bordelu, jen chrlí předpisy. Při každém novém zákoně se chytám za hlavu, co za byrokracii nás zase čeká. Vláda se chová k lidem jako k malému dítěti, pořád ho vodí za ruku, přikazuje, jestli má jít napravo, nalevo, jestli si může dát pivo, nebo ne,“ zlobí se, protože je zklamaný politikou hnutí ANO. „Jsem otrávený, proto chci pomoci Straně soukromníků,“ dodává.

Dnešní vláda je nejhorší za šestadvacet let

Současnou vládu označuje za nejhorší pro podnikatele. „Já vidím ve svém okolí, že malí a střední podnikatelé jen přežívají, neprodukují žádné rezervy, málokdo je na tom dobře. Připadá mi, že tahle vláda se snaží ten malý podnikatelský stav zlikvidovat. Oni tomu říkají, že chtějí zavést pořádek. Ale největší nepořádek tady dělá stát,“ poznamenal podnikatel. Podotýká, že po roce 1989 stačila dělat účetnictví pro fabriku s padesáti až sto zaměstnanci jedna účetní, a bez počítačů. Dneska kvůli byrokracii nezvládne jedna účetní i s počítačem firmu s dvaceti zaměstnanci. „Musíte zaměstnat o dvě tři víc. Jen na výplatách vás tak stát připraví o nějakých šest set tisíc korun, přitom pro nás nic nedělají, jak tvrdí. Naopak,“ zlobí se majitel firmy.

Kdo nechce dělat, ať žije třeba pod mostem. Stát by neměl dávat peníze flákačům

Lidi nekradou, jak pořád tvrdí Andrej Babiš, většina podnikatelů jen podle Petra Kroužila prostě bojuje o přežití. „A jestliže vám stát v podobě nějakých byrokratických předpisů komplikuje podnikání, vybírá vysoké sociální a zdravotní pojištění a za pomoci různých statistických a kontrolních hlášení vám navyšuje náklady, pak jen tak tak přežíváte. Jen my máme každý rok navíc sto až dvě stě tisíc na nákladech, které souvisí s byrokracií,“ stěžuje si Petr Kroužil. Mraky lidí dělají podle něj zbytečnou práci na úřadech, mohli by jít do soukromé sféry. A kdo nechce dělat a je déle než tři měsíce na úřadu práce, odmítá rekvalifikaci, měl by prý dostat jen životní minimum. „Vůbec bych to neřešil, ať takový člověk jde spát třeba pod most, v Čechách je dost práce pro všechny,“ je přesvědčen, že každý, kdo pracovat chce, práci prostě najde. Je přesvědčen, že sociální stát neznamená, že bude dávat peníze nemakačenkům a flákačům, ale že se postará o lidi, kteří se o sebe postarat nemohou – o důchodce, invalidy, nemocné. „Ne o ty, kteří nechtějí dělat,“ odmítá rezolutně.

Kladivo na podnikatele

Babiš kritizuje, že malé firmy dávají zboží nebo poskytují služby „bez papíru“. „Ale kdyby to nedělali, tak by nepřežili. Problém je v poslancích a vládě, ne v živnostnících, ti to prostě jen nemohou utáhnout,“ vysvětluje, proč někteří živnostníci nedávají zákazníkům účty nebo faktury, aby nemuseli platit daň. „Uvedu dva příklady: stát vybírá sociální a zdravotní pojištění, ale když je člověk nemocný, tak prvních čtrnáct dní platí zaměstnavatel. Druhý: půjčíte si v bance jeden milion na pět let, takže musíte každý rok poslat 200 tisíc korun splátku. Stát vám to však v podobě odpisů rozdělí třeba na třicet let, takže si můžete dát ročně do nákladů pouhých 33 tisíc korun. Rozdíl – 167 tisíc – vám chce zdanit a ještě vyměří zálohu na daň na příští rok. To je normální zlodějna od státu. Pak stojíte před volbou, jestli zkrachujete vinou státu, nebo ne,“ vyčítá politikům, jaké kladivo kvůli jejich rozhodnutím dopadá na podnikatele. Přitom věří, že se dá v Čechách podnikat poctivě, ale podle něj vláda nutí lidi, aby se chovali nepoctivě, protože kdyby se chovali, jak se po nich vyžaduje, tak nepřežijí. „Copak malý podnik může vyplácet odstupné jako fabrika o dvou tisíci zaměstnancích?“ ptá se. „Když má živnostník jednoho dva zaměstnance, může ho odstupné úplně položit.“ Nelíbí se mu, že stát hází všechny do jednoho pytle, malé i velké. Země je podle něj svázaná do byrokratického molochu, lidi pak nemohou svobodně a naplno pracovat. Proto navrhuje, aby se malí živnostníci zdaňovali paušálně jako za středověku. „Jsi instalatér, děláš vodu, tak tě nechám dělat a ročně nějaké peníze složíš; a tím to končí. Když stát omezí byrokracii, státní rozpočet by mohl být plusový, pak by se doktorům mohlo přidat několik tisíc korun a ne pár procent, to je naprosto směšné. Ale jinak stát rozhazuje plnými hrstmi, všechno je na dluh. To není systémové řešení,“ tvrdí majitel firmy Vítek z Prčice.

Pro silnou ekonomiku jsou malé a střední firmy nutné

Aby země byla ekonomicky silná, aby její růst nestál na nadnárodních společnostech, musí podporovat malé a střední podnikatele. Ale ne tak, že místo dvou sazeb DPH zavede tři a k tomu vymyslí kontrolní hlášení, což v důsledku znamená, že všechny účetní si řeknou v průměru o pět stovek až tisíc korun měsíčně víc za zpracování účetnictví. „To je stejné, jako když někdo koupí mizerné kalhoty, pak je záplatuje a o každé záplatě mluví. Pořád je tak o čem mluvit, jak zazáplatovali zdravotnictví, jak zazáplatovali něco jiného, ale chybí systém. Kdyby zrušili ty byrokratické aparáty, udělali jednu sazbu DPH a nechali lidi v klidu pracovat, udělali by nejlépe,“ navrhuje, jak pomoci ekonomice, podnikatel. Připadá mu, že se politici podnikatelům jen vysmívají, protože je stát ždímá ze všech stran, a pak vidí v televizním pořadu Výměna manželek rodinu, která nechodí do práce, fláká se a bere sociální dávky 38 tisíc korun. „Vždyť to je výsměch všem. Pak mi každý měsíc několikrát někdo volá, že dělají sbírky na nějaké nemocné děti nebo invalidy. Ale od toho je snad zdravotní nebo sociální pojištění. A jestli na zdravotní péči nestačí? Tak se pojďme domluvit, že v prvních pěti dnech nemocenské nikdo nedostane nic a ty peníze pak můžeme věnovat těžce nemocným, abychom na ně nemuseli dělat sbírky,“ navrhuje.

Andrej Babiš rozumí jen nadnárodním molochům

„Ve sněmovních volbách jsem volil Andreje Babiše, chtěl jsem mu pomáhat,“ přiznává Petr Kroužil, „ale pochopil jsem, že vůbec nerozumí malým a středním firmám, dokladem toho je elektronická evidence tržeb. Ta může být povinná pro malé podniky, i když ne takhle pracně vymyšlená, ale je to naprostý nesmysl u živnostníků. Babiš rozumí jen nadnárodním molochům a ještě se dopustil chyby, když se spojil se sociální demokracií, která umí perfektně rozhazovat a zadlužovat.“ Vhodnější by podle něj bylo rozdělit zdaňování podle kategorií: živnostník, malá firma, střední firma a velká firma. Celý systém by se měl podle něj zjednodušit. „Kdyby politici zjednodušili zákoník práce, tak těch osm tisíc propuštěných horníků z OKD se bez problémů rozpustí, najdou si práci u menších i větších firem. Jenže malí dřou jako koně, každý se bojí přijmout zaměstnance, protože při těch vysokých odvodech je neutáhnou. Vysoké sociální a zdravotní pojištění jsou největší náklady, proto si nemohou dovolit přijmout další zaměstnance,“ vysvětlil, v čem vidí zásadní problém. Rozhodnutí vlády platit horníkům, i když prohlašuje, že proti nim osobně nic nemá,  ještě několik let po propuštění osm tisíc korun měsíčně považuje za velkou nespravedlnost ze strany vlády vůči ostatním, kteří se dostanou do podobné situace, ale stát jim nepomůže.

Spojil historii s podnikáním

Petr Kroužil  na sebe vzal nelehký úkol – na místě nedaleko od jádra bývalého hradiště Vítka I. z Prčice chce vytvořit Nový hrad (Novum castrum) a uctít tak památku našeho nejslavnějšího šlechtického rodu. Jaká byla jeho motivace? „Vítek z Prčice, zakladatel nejslavnějšího českého rodu, je doložen jako majitel Prčice, tady měl rod dle jeho přídomku hlavní startovací dráhu, po pět století byl tak mocný, že ovlivňoval přes českého panovníka dějiny Evropy,“ vysvětlil váhu mocného rodu, který má kořeny právě v Prčici. A zdůrazňuje, že máme být jako Češi na svoji historii právem hrdi, protože český stát patřil ve středověké Evropě mezi nejsilnější státní útvary. Kromě Čech a Moravy k němu průběžně patřily i rozsáhlé oblasti dnešního Německa, Polska, Rakouska, Maďarska. Jeho moc dosáhla až k Jadranu a Baltu. „Synové a dcery z rodu českých knížat a králů byli jedněmi z nejžádanějších v evropské sňatkové politice. Čeština se za některých panovníků stala úřední řečí, jazykem literárním, jazykem vzdělanosti, vyšší kultury a diplomacie nejen v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a v Lužici, ale také v Německu, Uhrách, v Polsku, a dokonce v Litvě, na Bílé Rusi a Ukrajině,“ popisuje Petr Kroužil, že bychom se měli dostat v Evropě na takové místo, které jsme v minulosti zastávali. Význam českého státu dokládá údajným výrokem Marie Terezie, který řekla, když přišla při válce s Pruskem nakrátko o Čechy. „Tehdy prohlásila, že bez Čechů není císařovna, ale chudá kněžka.“

Chloubou jsou vařená piva z místního pivovaru

Areál, kde bude stát Nový hrad, je téměř na konci Sedlce-Prčice a z ulice už je poznat podle typické středověké kamenné zdi. Už dnes je možné navštívit expozici v muzeu Vítkovců nebo se seznámit s historií pivovarnictví a výrobou piva Vítek z Prčice. A nemusí zůstat jen u teorie. Pivo může návštěvník přímo ochutnat ze zdejšího pivovaru, kde vaří patnáct druhů, třináct na památku rodu. „Děláme piva česká, bavorská, rakouská, protože Vítkovci tyhle oblasti spojovali, měli tam sňatková zázemí i majetky. Pak vaříme dva typy pšeničných piv, protože pšeničné pivo bylo ve středověku pivo šlechty a bohatých lidí, a piva nakouřená, protože kdysi se slad sušil nad otevřeným ohněm,“ popisuje pan Kroužil zdejší pivní nabídku. Pivo se tu dělá podle starých metod vaření, kvašení a zrání, z přírodních aktivních sladů, bez použití barviv nebo ochucených koncentrátů, takže zdejší pivo je pokaždé originál. A ani ten, kdo do Sedlce-Prčice dorazí autem, nemusí přijít zkrátka. Ve zdejší firemní restauraci si totiž zájemce může koupit pivo v lahvi nebo sudu. Ročně tu udělají kolem tisíce hektolitrů piva a díky zájmu to bude víc.

Jestli ho vláda nebude ničit, do konce života svůj sen – Nový hrad – vybuduje

Nový hrad a kostel s palácem velmože i podhradí a hospodářské zázemí teprve vyroste. Firma si na to musí nejdříve vydělat. I když nepůjde jen o nějaké miniatury nebo zmenšeniny, hrad i další objekty budou postaveny v měřítku 1:1, tedy přibližně, protože prý na centimetry rozměry každého původního objektu Petr Kroužil nezná, o žádné dotace nežádá, na všechno si postupně vydělává, i když občas dostává i dary od Středočeského kraje nebo lidí, které jeho projekt na památku Vítka I. z Prčice, jehož čtyři synové založili hlavní větve Vítkovců – z Krumlova, z Rožmberka, z Hradce a z Landštejna a Třeboně, zaujme a chtějí ho podpořit. „Už na tom dělám deset let a věřím, že když budu zdravý, do konce života Nový hrad vybuduju,“ doufá nadšený podnikatel, který spojil svoji zálibu v historii se svým podnikáním. Ale hned dodává:„Jestli nás vláda nebude ničit a devastovat.“