Francie a Itálie odmítají podstoupit reformy, které by byly krátkodobě bolestivé, ale podle ekonomů by zrychlily dlouhodobý růst ekonomiky, místo toho spoléhají na stimulaci rozpočtovými deficity. Německo zase podráží slabá poptávka v eurozóně, negativní dopady na něj mají i sankce, ať už ty uvalené na Rusko kvůli ukrajinské krizi, nebo naopak Ruskem na Evropskou unii. Mezinárodní měnový fond varoval, že šance, že se recese do eurozóny vrátí, je až čtyřicetiprocentní.

Státní rozpočet není na krizi připraven

Je jisté, že pokud se zastaví ekonomický růst v eurozóně, nebo se dokonce vrátí recese, bude to mít závažné dopady i na českou ekonomiku. „Je dost pravděpodobné, že přichází další fáze krize, kdovíkolik jich ještě za sebou bude, tím pádem bychom na to měli být připraveni,“ řekla ParlamentnímListům.cz ekonomka Markéta Šichtařová. Kritizovala návrh státního rozpočtu s vysokým stomiliardovým deficitem, který tak není na možný příchod krize připravený.

Není to stejná krize jako v roce 2008, říká ekonom Niedermayer

Také podle bývalého viceguvernéra České národní banky, ekonoma Luďka Niedermayera nevypadá německá ani francouzská ekonomika dobře. „Naše ekonomika nabrala růstové momenty, proto by se u nás evropské ekonomické problémy neprojevily tak rychle. Ale kdyby se evropská ekonomika vrátila ke stagnaci, definitivně by se to projevilo i tady,“ potvrdil. „Ale je to úplně něco jiného, než co jsme tu měli před pěti lety. Francouzská ekonomika neroste proto, že Francie je jednou ze zemí, která toho zatím mnoho neudělala. Provedla jen málo strukturálních reforem,“ potvrzuje ParlamentnímListům.cz. Potřeba držet rozpočet pod kontrolou při absenci nutných reforem francouzské ekonomice podle něj také neprospívá. „Francouzi si za problém mohou trochu sami,“ konstatoval ekonom.

Výsledky v Německu může zpomalovat export

Jiná situace je podle Niedermayera v Německu. „Německá ekonomika prosperovala velmi dobře, o současné situaci můžeme jen spekulovat, data jsou zatím krátkodobá na to, aby to bylo jednoznačné,“ vysvětlil. Potvrdil, že výsledky může ovlivňovat zpomalení exportu. „Německá vláda je opravdu ultra ultrakonzervativní ve fiskální politice,“ konstatoval. Ale zásadní rozdíl proti roku 2008, kdy přišla světová hospodářská krize, je podle něj v tom, že tehdy existovaly dobré důvody, proč by se to mělo pokazit ve finančním i podnikovém sektoru. „Teď tady nic takového není. Co zatím sledujeme, je nějaká ztráta dynamiky růstu, ale je stejně dobře možné, že se ekonomika otočí nahoru, jako že uvázne ve stagnaci, nebo že by situace mohla být dokonce ještě horší,“ dodal ekonom.