Zatímco ve velké části světa si pod rychlým jídlem, které se dá objednat téměř kdekoliv, lidé většinou představí burger, v Česku se není třeba spoléhat jen na něj. Specialitou Česka, ale už i některých okolních států, je „smažák“, který se dá objednat v housce na koupališti, k pivu s hranolky a pořádnou porcí tatarské omáčky v hospodě či i v nějaké kreativnější úpravě v mnoha restauracích.
Kromě toho, že se na populární a masově rozšířené pokrmy, jako smažený sýr či burger, dá spolehnout ve chvíli, kdy člověk nechce v restauracích zkoušet žádné novoty, mají díky své rozšířenosti přesah i v tom, že dokážou dobře ilustrovat některé jevy v ekonomice. A to i přesto, že jsme u „smažáku“ omezeni na středoevropský prostor.
Z jídla se dá totiž vyčíst – jak dokazuje „americký konkurent smažáku“ v podobě onoho burgeru – nemálo. Vždyť právě z nejznámějšího hovězího burgeru Big Mac, prodávaného v McDonald's, se za několik posledních desetiletí stal nejen určitý symbol, ale též zajímavý ukazatel stavu ekonomik či prostředek, jak v praxi prověřit některé ekonomické teorie. Asi nejznámější z nich je dosti zpopularizovaný Big Mac index.
Známý burger od McDonald's se dá totiž sehnat ve velkém množství zemí světa (až na výjimky, jakými jsou kupříkladu některé asijské a africké státy či Rusko) a lze na něj tak aplikovat například srovnání jednotlivých měn světa s americkým dolarem. Toto srovnání cen Big Maců pak ilustruje, zdali je daná měna oproti dolaru nadhodnocená či podhodnocená, jelikož vychází z teorie parity kupní síly a zkoumá, nakolik jsou po přepočtu měnovým kurzem stejné výrobky po světě za srovnatelné ceny. Zatímco euro je aktuálně dle tohoto indexu časopisu The Economist nadhodnocené o 15,3 %, česká koruna se zařadila mezi podhodnocené měny.
Big Mac totiž stojí v České republice o 19 % méně (105 korun, 4,61 dolaru) než ve Spojených státech (cca 132 korun, 5,69 dolaru) podle tržního směnného kurzu, což při započtení rozdílů v HDP na osobu, při aplikaci teorie, že by stejný nákup měl stát všude stejně bez ohledu na místní měnu, naznačuje, že je koruna o 7 % podhodnocená.
Podobně jako se ve světě k ukázce aplikace teorie parity kupní síly používá Big Mac index, by Češi mohli zavést svůj „smažák index“. Na rozdíl od Big Mac indexu by však takovýto – zatím – neexistující index ukazoval růst spotřebitelských cen u českého „národní jídla“.
„Národní jídlo“?
Nemálo kontroverzní označení smažáku coby „národního jídla“ volíme nikoliv bezdůvodně. Volíme slova, jež použil i takový expert na stravování, jakým je historik Martin Franc. „Když se vás dnes někdo zeptá, jaké je české národní jídlo, asi odpovíte, že svíčková nebo knedlo-vepřo-zelo… Já ale říkám: Českým národním jídlem, opravdu lidovým a všemi oblíbeným, je smažený sýr!“ pravil Franc v pořadu Zmlsané dějiny u epizody věnované této pochutině.
A jeho slova o oblíbené položce v nabídkách restaurací potvrzují také tvůrkyně „smažákomapy“ Anna Lucie Helešic a Terezie Kučerová, které rovněž spravují instagramový profil „Život ve Strouhance“, na němž sdílejí tipy na ty nejlepší restaurace, kde si lidé mohou pochutnat na tradičních i některých příliš nevídaných úpravách smaženého sýru.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas