ParlamentníListy.cz vývoj dění kolem jeho nápadu, charakterizovaném jako "ekonomika daru“, sledují již delší čas. Dalo by se totiž říci, že může jít i o jakousi cestu k tomu, jak vybudovat společnost bez peněz. Ale to je opravdu zatím prý vzdálené. Dobu, která mezitím uplyne, si ani Libor Malý netroufá odhadnout. Přesto v to doufá. Mezitím je však nutné se zamýšlet – a nejen zamýšlet, ale poté i praktikovat – nad naším pohledem na štěstí a na to, jak moc k němu přispívá lidská vzájemnost. Povídání na toto téma zveřejnil Malý i na stránkách projektu Hearth.net. Je si totiž mimo jiné vědomý toho, že ve společnosti sílí potřeba hledání hodnot lidství a prolíná se často náboženstvími i politickými zřízeními.

"Všechny bytosti hledají způsob, jak být šťastné. Stále nám tu probíhá průmyslová revoluce a všichni si i v jejím důsledku myslí, že čím víc hmoty budou vlastnit, tím budou více šťastní – že budou mít též více štěstí. Je to navíc podporované různými kampaněmi, které vyzývají: Kup si jedině tuto značku atd. A po této usilovné masáži ale vidíme, že sice máme mnozí už hodně věcí, protože ta civilizace je hodně rozvinutá, jenže štěstí jaksi stále nepřišlo. Způsob hledání se tedy rafinuje a my začínáme hledat štěstí na jiných úrovních. Mluvil o tom i dalajlama, když byl naposledy v Praze. A zmínil ten výraz Interdepence – a to je to, co si myslím, že je podstata toho hledání nové cesty,“ říká podnikatel, uplatňující ovšem i v obchodu buddhistické zásady, Libor Malý.  

Západní společnost je postavená na individualitě, ne na sdílení

Jak dodává, výraz, který dalajlama použil, znamená, že štěstí přichází tehdy, když si uvědomíme, jak jsme jeden na druhém závislí. "Ono to tak často nevypadá – světlo nám svítí, vše funguje a vypadá to, že to tak prostě nějak samo od sebe je. Jenomže kdyby ti lidé v elektrárnách a v dalších továrnách nepracovali, i když je neznáme a máme pocit, že s nimi nemáme nic společného, tak ani toto povídání nevznikne, protože bychom prostě neměli elektřinu, neměli bychom, kde dobít baterky do těch našich různých přístrojů. Jsme prostě, ať se nám to líbí nebo ne, na sobě navzájem všichni závislí. Ale západní civilizace je založená na liberální svobodě, a tak ji takové poznání děsí. Staví totiž na tom, že člověk je individuum, odpovědné samo za sebe, a ne někým, kdo je na někom dalším závislý. To najednou tu myšlenku svobody snižuje,“ upozorňuje Libor Malý.