Jak byste z hlediska naší ekonomiky zhodnotil uplynulý rok? Jaká byla největší pozitiva a jaká negativa?

Jasně se ukázalo, že nedobrou kondici české ekonomiky už nelze svádět pouze na důsledky finanční a dluhové krize. Sousedním zemím se hospodářsky dařilo o poznání lépe. Kladem české ekonomiky bylo jistě to, že se jí podařilo udržet kredit na mezinárodní scéně, v očích globálních investorů, věřitelů a ratingových agentur. Otázkou však je, zda jsme za to nezaplatili cenu až příliš vysokou – v podobě nekoncepčních a špatně komunikovaných škrtů.

Co byly podle vás největší ekonomické „události“ minulého roku?

Je stále průkaznější, že mnohé ze zásadních ekonomických událostí se točí kolem rozhodnutí a opatření centrálních bank. Tento trend v této své síle přišel s finanční krizí a dále mohutní, loňský rok nevyjímaje. Celý svět tak sledoval a sleduje dopad obřího kvantitativního uvolňování – mnohem masivnějšího, než je to americké, mimochodem –, které nyní provádí japonská centrální banka. Japonské akcie byly díky tomu jednou z nejlepších investic roku 2013.

Pozorně svět sledoval taktéž počínání americké centrální banky, která se nakonec na sklonku roku rozhodla omezit svůj program kvantitativního uvolňování. Když ale tuto možnost nejdříve naznačila před letními prázdninami, investoři hromadně začali prchat z takzvaných mladých trhů typu Indie, Indonésie, Brazílie a dalších, což opět jen podtrhuje, jak vlivná jsou dnes opatření klíčových světových centrálních bank.