„Zpytoval jsem svědomí, protože jsem o Rusech do války na Ukrajině psal pozitivně. Ne pochvalně, ale shrnoval jsem, jak se Rusové v posledních letech dobře etablovali na Blízkém východě. Vracejí se tam, kde už je nikdo nikdy nepředpokládal," řekl odborník na Blízký východ Břetislav Tureček. Minulý týden hovořil v Městské knihovně v Praze na téma Blízký východ a ruská válka na Ukrajině.

Delikátní politika

„Přišla válka, se kterou málokdo počítal a začalo mi docházet, co všechno ti Rusové ztratili. Ponechme stranou veřejné mínění na Západě, v Česku, kde místo Koněva máme nějakého skřeta s tváří Putina na ropném ventilu a tak dále. Samozřejmě, že se na to dívám z pohledu Blízkého východu. A všechno, co jsem do té doby psal, jak mají Rusové našlápnuto stát se stabilizační silou v Sýrii, garantem bezpečnosti íránského jaderného programu, jakoby najednou zmizelo," sdělil Tureček s tím, že od začátku konfliktu na konci února musely k němu blízkovýchodní státy začít zaujímat pozici.

Válka na Ukrajině se bytostně dotýká Evropy, ale ne až tak Blízkého východu. Ukázal mapu reakcí států Blízkého východu na ruskou invazi na Ukrajinu z letošního března. Dost zemí ji odsoudilo. Některé vydaly prohlášení, ale nezavedly proti Rusku žádné sankce, jako třeba Turecko, což je jediný člen NATO, který to neudělal. Naopak se stalo zprostředkovatelem, který má přístup k Rusku i k Ukrajině. Často nenáviděný prezident Erdogan zprostředkoval dohodu, na jejímž základě se vyváží zemědělské produkty z Ruska a Ukrajiny na světové trhy, což vedlo ke stabilizaci potravinového trhu.

„Na kraji listopadu měla dohoda skončit. Tehdy Ukrajinci zaútočili na několik ruských černomořských přístavů, tak Rusko prohlásilo, že končí a už ji neobnoví. Tedy žádná ukrajinská pšenice na světové trhy. Turecko začalo lodě s ukrajinskými produkty doprovázet a nestalo se nic. Rusové nezaútočili a dohodu posléze prodloužili," vysvětlil. Za oficiálními postoji se totiž často skrývá velmi delikátní politika. Například Saúdská Arábie také na Rusko neuvalila žádné sankce. Odsoudila invazi, ale saúdskoarabský korunní princ, faktický vládce země, Muhammad bin Salmán si už na jaře telefonoval s Putinem ohledně zprostředkování mírových jednání.

„Když v roce 2018 saúdskoarabské komando rozčtvrtilo a rozpustilo v kyselině saúdského opozičního novináře Džamála Chášukdžího na saúdském konzulátu v Istanbulu, tak CIA přišla s tím, že to korunní princ musel minimálně vědět, když už to přímo nenařídil. Trump to zametl pod koberec. Když byl odstaven, Biden říkal, že povede saúdskoarabský režim k odpovědnosti nejen za Chášukdžího, ale za porušování lidských práv a krvavou válku v Jemenu... Co se nestalo. Přišla válka na Ukrajině a namísto zúčtování s tamním režimem Biden přišel s tím, že je potřeba najít nové zdroje surovin namísto těch ruských. Najednou byl Biden přinucen změnit politiku a v létě přicestoval do Saúdské Arábie... Saúdové ho chvilku odměnili pozitivním pohnutím světovými cenami ropy, ale na podzim je vidět úžasná shoda zájmů mezi saúdskoarabským režimem a Moskvou v rámci OPEC+... Shodli se na omezení těžby a zvýšení globální ceny. Bylo to pár týdnů před takzvanými 'midterm' volbami v USA a Biden to vzal jako políček." Zvýšení cen uškodilo americkým voličům a pomohlo těžařům.

Velkou výjimkou v postojích je Sýrie, která se jednoznačně oficiálně staví na stranu Ruska. „Nemyslím si, že syrský režim by měl problém s bombardováním civilních sídlišť. Víme, že syrská armáda během té války mnohokrát bombardovala vlastní obyvatele a syrská vláda je vystavena na milost a nemilost ruské politické a vojenské podpory. Bez Rusů by se v roce 2015 nikdy nepodařilo syrskému vedení Bašára al-Asada zvrátit trend války, byl by poražen," dodal s tím, že se vlastně Rusům podařilo syrský režim zachránit.

Sympatický autoritář?

„Samotného mě překvapilo, když čtu arabské či íránské zdroje, kolik lidí v té válce podporuje Rusko. Dokonce si troufám říct, že je to vyloženě pudová záležitost lidí, kteří o tom nic nevědí. Když vidíte, jak Egypťané v ulicích nebo na různých sociálních sítích podporují Moskvu, aniž by věděli něco o podstatě té války, tak je to zřejmé. Věří různým dezinformacím. Připadá mi to, jako když má leckdo na Západě jasný postoj k izraelsko-palestinskému konfliktu. Prostě podporujeme Izrael, protože Palestinci jsou teroristé. Kdo to sleduje, tak ví, jak zploštělé vidění to je," zmínil dál.

Určitý vliv prý mají ruská média. Třeba kanál Russia Today má i arabskou verzi a od ruské invaze na Ukrajinu mu přibyla až pětina odběratelů. I to formuje vnímání na Blízkém východě. „Jsem opatrný, abych názorového oponenta označil za dezinformátora. Přijde mi to takové typicky české. Ale jestliže se v mediálních kanálech objevuje, že jednotky NATO a Američané zaútočili na Rusy a oni se brání tím, že napadli Ukrajinu, tak to je za hranou. Ale neinformovaným veřejným míněním na Blízkém východě to hodně hýbe. Někteří analytici to mimo jiné přičítají tomu, že něco jako lidská práva, nezávislá země a svoboda nejsou pro ty lidi tak důležité, protože oni sami žijí ve víceméně autoritářských státech a tudíž jim je silný vůdce typu Putina mnohem bližší a sympatičtější než mlhavá entita jako Ukrajina. Navíc si tam mnoho lidí ztotožňuje Rusko se Sovětským svazem," doplnil.

Na Blízkém východě také existuje strašně silný sentiment týkající se USA: „Američané nám to tady rozbombardovali v Iráku. Američané vytvořili Daeš, Islámský stát. Američané vytvořili sionistický Izrael. Konečně to někdo natřel Američanům. Vladimir Putin na Ukrajině. To je strašně silné vnímání a odveta za příkoří, které nám tady západní mocnosti desítky let páchají. Konečně se našel někdo silnější a zatočil s nimi. Takže i to tam ve všelidových sentimentech hraje velkou roli."

Do jaké míry tedy poškodila válka pověst Ruska na Blízkém východě? „Pro mnohé se tam Rusko samozřejmě také stane problematickým partnerem z mnoha důvodů. Jde o tlak USA. Pokud nějaká země bude chtít dostávat dlouhodobé půjčky, americké garance u Mezinárodního měnového fondu, země jako Jordánsko nebo Egypt, tak asi nebudou moci zároveň pěstovat nějaké přátelské vztahy s Moskvou... Daleko více se ale asi časem promítne ztráta ruské image jako silné mocnosti... Válka jednou skončí. Je vysoce pravděpodobné, že neskončí pro Rusko dobře a to možná na Blízkém východě může vést ke katarzi či kocovině, do jaké míry bylo vlastně Rusko prezentováno jako protiváha západních imperialistů a jaká je skutečnost," sdělil.

Třetina zbraní, se kterými se ročně celosvětově obchoduje, se týká Blízkého východu. Zbrojní obrat je tam obrovský a Saúdská Arábie je největším dovozcem zbraní na světě. Z pohledu Ruska je Blízký východ důležité odbytiště. „Na Ukrajině špatně dopadají pozemní zbraně, jako ruské dělostřelectvo, obrněná technika, tanky a podobně. Ukazuje se, že nejsou tak kvalitní. Jenže tohle nejsou zbraně, které Rusové dodávají na Blízký východ. Naprostá většina zbrojních vývozů Ruska obecně jsou raketové systémy, letadla, letecké motory, náhradní díly a to se na Ukrajině poměrně dobře osvědčuje," dal do souvislostí.

Blízkovýchodní precedent

Jeden členský stát Organizace spojených států (OSN) zjevně napadl bez zjevné provokace jiný členský stát OSN. A tím, že je Rusko stálý člen rady bezpečnosti s právem veta, tak k tomu OSN nemůže zaujmout jasné stanovisko. Posiluje to volání po reformě OSN, rozšíření počtu členů rady bezpečnosti, odebrání členům rady bezpečnosti práva veta a tak dále.

„Bohužel zrovna s Blízkým východem se nám pojí určitý precedent, kdy i jiná země s právem veta, jiný stálý člen rady bezpečnosti, tedy USA, které v březnu, budeme mít dvacetileté výročí, svrhly Saddáma Husajna. Bylo to s kontroverzními a později se ukázalo nepravdivými argumenty, že má Husajn zbraně hromadného ničení, které se pak nenašly. Později se také nepotvrdilo, že udržuje vztahy s Al Káidou a teroristy. Nicméně Husajn byl svržen..., ale válka byla také v rozporu s mezinárodním právem a bez posvěcení rady bezpečnosti. Když Američané zjistili, že nejen Rusko a Čína, ale tehdy i Německo jako nestálý člen, budou proti, tak se ukázalo, že západní společenství je rozpolcené a Američané do té války šli sami spolu s Brity," připomněl.

Válka v Iráku má negativní dopady dodnes na širší region. Režim Saddáma Husajna totiž nebyl nahrazen žádným jiným funkčním systémem. „Perspektiva Západu je jiná, než perspektiva Blízkého východu. Tady se v televizích nesmělo vysílat, když Britové někde rozmašírovali nechtěně nějaké děti. Ale stalo se to. Dnes by se řeklo válečný zločin, ale tyto činy nebyly nikdy potrestány. Nám je Česká televize neukázala, má nějaké etické kodexy... Ale blízkovýchodní televize to ukazovaly, takže se před dvaceti lety nějak formovalo vědomí blízkovýchodních obyvatel, co všechno si západ může beztrestně dovolit. A očekávat teď, že se budou obyvatelé Blízkého východu pohoršovat nad tím, co si dovolují Rusové na Ukrajině, opravdu nelze," podotkl.

Ukazuje se obchodní pragmatismus na Blízkém východě. Stále se najdou odběratelé, kteří nakoupí od kohokoliv, kdo prodá. „Dnešní sankce proti Íránu, které zakazují dovoz ropy, jsou otázkou USA a několika dalších západních zemí. Nejsou to sankce OSN. Takže s Íránem může obchodovat celá řada zemí...," vysvětlil a ukázal graf, podle kterého bude v západních zemích, ale třeba i v Japonsku, klesat dovoz ropy, takže nás se bude týkat Blízký východ z energetické perspektivy stále méně. Nicméně energetická náročnost gigantických ekonomik jako Čína a Indie poroste. Třeba Čína polovinu ropy nakupuje právě na Blízkém východě.

Břetislav Tureček na Blízkém východě dlouhodobě působil jako zpravodaj Českého rozhlasu a je autorem několika knih, třeba Blízký východ nad propastí. V posledních letech jsme podle něj mohli zaznamenat naprosto nepokrytý nástup Rusů na blízkovýchodní scénu. Po studené válce byli Rusové zhruba dvacet let mimo. Zpět se dostali po chybných krocích, kterých se v regionu dopustily USA a někteří jejich partneři.