Láska na úvod besedy, kterou v kavárně Sádrový ježek uspořádala ostravská organizace Strany zelených, hovořil o dnešních největších rizicích pro Evropu. Za velké nebezpečí považuje současné putinovské Rusko. Vadí mu styl politiky nynějšího ruského prezidenta. Obává se proto, že v pobaltských zemích vzhledem k tamní početné ruské minoritě může dojít na podobný scénář jako na Ukrajině. Jak ale asi třicítce posluchačů kavárny připomněl, zároveň jde o země, které jsou součástí NATO, takže jakákoliv agrese bude vždy na hraně aktivizace článku 5 Severoatlantické smlouvy, podle kterého ozbrojený útok proti jedné nebo více zemím NATO bude považován za útok proti všem.

Kdo je uprchlík a kdo migrant

Dalším velkým nebezpečím, kterému Evropa v současnosti čelí, je migrační vlna. „Jinak vnímám uprchlíka a jinak migranta. Migrant je ten, kdo se dal pohybu na základě toho, že hledá lepší život. Uprchlík je ten, kdo se dal do pohybu, protože v zemi svého původu nemůže žít, jelikož mu tam hrozí smrt, odvedení dětí do války. Prostě utíká před nesnesitelnou situací. Základním pilířem Evropy je solidarita a v rámci ní musíme být uprchlíkům schopni pomoci. Musíme to ale zároveň udělat tak, aby to jednotlivé členské státy nebo evropské hodnoty nerozbilo,“ uvedl.

Podle něj je Evropa schopna pojmout a integrovat desetitisíce či statisíce uprchlíků, horší je to s migranty, kterých jsou miliony, a to už dle Lásky Evropa není schopna zvládnout. Problém vidí také v adaptaci těch, kteří si prošli válečným konfliktem. „Vyprávět by o tom mohly severské státy, zejména Švédsko, které hojně přijalo uprchlíky z Jugoslávské války a ne úplně to zvládlo. Válka každého poznamená, zničí morální žebříčky a oni přijali uprchlíky bez toho, aniž by na ně kladli jakékoliv nároky, aby se naučili místní jazyk. Očekávalo se, že se přizpůsobí tamní většinové společnosti a nestalo se tak. Uprchlíci si tam udrželi své skupiny a hodnoty, které si nastavili během válečného konfliktu a teď s tím jsou velké problémy,“ řekl s tím, že tedy uprchlíkům je třeba pomoci, ale způsobem, který bude prospěšný nejen pro ně, ale i pro nás. Doplnil, že evropská populace vymírá a uprchlíci jsou tak jakousi nadějí zabránit dalšímu zestárnutí a úbytku obyvatelstva.

K diskusi je také s touto krizí související vnitřní nastavení pravidel o spolupráci mezi jednotlivými členskými státy. Řecku a Itálii, jakožto hraničním zemím, které čelí náporu uprchlíků, bychom měli být podle Lásky schopni pomoci. Připustil však, že právě tyto země na ochranu svých hranic moc prostředků nevydávají.

Vnitřní riziko pro ČR? Babiš

Poté hovořil o vnitřních rizicích pro Českou republiku. Za největší nebezpečí pro demokracii přicházející zevnitř označil hnutí ANO a Andreje Babiše. Ten podle Lásky vstupoval do politiky z pozice, která byla neobhajitelná kvůli výraznému střetu zájmů. „Přesto bylo mnoho lidí, včetně mě, kteří mu chtěli dát šanci, aby ukázal, jak to myslí,“ přiznal Láska. Babiš ho ale zklamal. „Obrovské dotace směřují k jeho firmám, je tu jeden střet zájmů za druhým,“ uvedl. Vadí mu také způsob, jakým podle něj Babiš okupuje státní správu. Odvolání Lukáše Wagenknechta z postu 1. náměstka ministra financí těsně před nabytím účinnosti služebního zákona je dle Lásky dalším důkazem, že Babiš kolem sebe ve funkcích nechce lidi schopné a odborně zdatné, ale lidi poslušné a bezvýhradně loajální.

U Babiše, respektive u hnutí ANO, podle Lásky nehrozí zlodějské nebo korupční skandály, kdy si někdo řekne o úplatek. „Oni to vůbec nemají zapotřebí. Zařídí si to dotacemi. Agrofert je největším příjemcem jak státních, tak evropských dotací. Republiku pumpují ve velkém, ale způsobem, který úplně nevidíme v naší politice,“ sdělil dále Láska.

Řeč byla také o situaci v justici. Láska sdělil, že soudní moc tu není v takovém rozkladu, jak se mnohým může zdát. Excesy jsou spíše ojedinělé, i když viditelné a u veřejnosti to posiluje nedůvěru. Posléze zkritizoval soudcovskou unii za to, že její jedinou mediální aktivitou za poslední čtyři roky byl spor o platy. Vyjádřil se také ke kárným provinění soudců, o čemž by prý neměli rozhodovat senáty složené ze dvou třetin z politiků. „Na druhou stranu ale soudci nevyvíjí žádnou aktivitu, aby své nejcitlivější oblasti sami řešili. Klasickou ukázkou je krajský brněnský soud a insolvenční soud v Brně. To je nejhorší součást justice v České republice, kde se ničí lidské životy, kde se páchá trestná činnost ve velkém. Dělají to tam tři čtyři soudci. Ví to všichni, ví to advokáti, ví to státní zástupci, ví to soudci, ví to ministr spravedlnosti, ale nikdo s tím nic nedělá,“ podivoval se advokát Láska.