Žijete v Paříži. Co vás jako první napadlo, když jste slyšel o útocích muslimských teroristů a co jste jako první udělal?

Je přesnější říci, že pendluji mezi Prahou a Paříží. V Paříži žije moje žena, jeden můj syn, dvě dcery a dvě vnučky. Další syn žije v Lyonu a třetí v Jeruzalémě. V pátek 13. listopadu jsem byl zde v Praze. Samozřejmě že když jsem se o útoku doslechl, první věc, kterou jsem udělal, bylo, že jsem ženě telefonoval. A že jsem si oddychl, když mi bylo řečeno, že nikdo z mé rodiny ani dalších příbuzných nebyl mezi oběťmi.

Jaké máte zprávy z místa od vašich blízkých? Jaká je nálada Francouzů?

Samozřejmě jsem cítil ze strany svých blízkých určitý neklid. Přítel jedné z mých dcer, který je rodilý Francouz z Bretaně, vyjadřoval hlavně svůj hněv. Plně ho chápu. Francouzi prokázali tolik ochoty muslimy k sobě přijímat a oni se jim za to takhle odměňují.

Jak jste hodnotil projev Marine Le Penové? Myslíte si, že ji útok teroristů posílí ve veřejném mínění?

Projev Marine Le Penové se mi zdá správný. Otázkou ovšem zůstává, zda se evropské národy lépe ubrání společně, nebo jestli je lepší Evropskou unii opustit. Faktem je, že když loď narazí na ledovec jako kdysi Titanic, když je rozdělená na neprodyšně uzavřená oddělení, má větší naději, že se celá nepotopí. To, že útok teroristů Le Penovou posílí ve veřejném mínění, se mi zdá zcela samozřejmé.

Někteří ji označují za fašistku. Co si o tom myslíte?

Fašismus je slovo, které už vlastně žádný jasný smysl nemá. Je například důležité rozlišovat mezi italským fašismem a německým národním socialismem. Šlo o odlišné ideologie, i když určité společné body měly. V současnosti neomarxisté a multikulturní konformisté nazývají fašistou každého, kdo se jim nelíbí. Myslím si, že je třeba je ignorovat.

Kdo podle vás nese odpovědnost za teroristické útoky v Paříži – tedy kromě samotných muslimů, kteří je spáchali...

Odpovědnost za teroristické útoky v Paříži nesou všichni ti, kteří nechali zaplavit Evropu masou muslimů. Jak už jsem psal jinde, jde především o tři kategorie činitelů: podnikatele, kteří potřebují laciné pracovní síly a stále více spotřebitelů; představitele levice, jež chtějí pokračovat v „třídním boji“ prostřednictvím přistěhovalců; věřící křesťany, kteří doufají, že příchodem muslimů zastaví úpadek náboženství. Je snad třeba zdůraznit, že všechny tyto skupiny se mýlí a jednají proti svým vlastním zájmům.

Přiznejme si ale, že možná nejméně se mýlí první skupina. Islám je světové náboženství. Může tedy vyhovovat zastáncům globalizace – i když v oboru bankovnictví muslimské právo šaría volný pohyb kapitálu komplikuje. A pak, evropští podnikatelé, zastánci arabizované Evropy, mohou doufat, že ve spojenectví s muslimským světem budou moci lépe vzdorovat americkým konkurentům.

Na druhé straně jestliže hlavní motivací evropsko-arabské spolupráce dlouho byla potřeba laciné pracovní síly, tento faktor dnes už tak velkou roli nehraje. Nezaměstnaných je už dost i mezi rodilými Evropany. Je proto nutné opakovat, že nepotřebujeme nevzdělanou, nekvalifikovanou pracovní sílu. A samozřejmě už vůbec ne přistěhovalce muslimské, ze kterých se ve velkém počtu rekrutují teroristé nebo alespoň zloději a překupníci drog.

Je třeba opakovat podnikatelům a obchodníkům, že se mýlí, když se domnívají, že dovozem lacinější pracovní síly si zabezpečují blahobyt. Možná v krátkodobé perspektivě. Ale dlouhodobě připravují jenom zločinnost a zostřování nepřátelství mezi společenskými třídami. To činí směs skutečně výbušnou. Je třeba být připraveni na to, že jakmile počet muslimů v některé zemi překročí určité procento, antagonismus se prohloubí a přejde ve skutečnou občanskou válku.

A pokud jde o levicové zastánce imigrace?

Marxisté si mohou říci, že to je přece to, na co oni čekají už tak dlouho. Skutečně neúprosný „třídní boj“, který vyústí v budování „beztřídní společnosti“! Je třeba jim připomínat, že islám je s marxismem zásadně nekompatibilní. Muslimové mohou do určité míry tolerovat křesťany, ba i Židy, pokud se jim zcela podřídí. Ateisty ale rozhodně ne! Jsou tedy marxisté ochotni se rozloučit se svým „dialektickým materialismem“?

A křesťané?

Ze všech výše zmíněných skupin se mi ale zdá nejméně obhajitelné chování mnohých představitelů křesťanských církví. Tomáš Halík, vysokoškolský pedagog, filozof a kněz, psal v Lidových novinách 12. ledna 2015, že si váží „těch, kteří i v dnešní emocionálně vypjaté situaci dokážou s chladnou hlavou rozlišovat mezi islámem a extremisty zneužívajícími symboliku a rétoriku islámu“.

Jak dlouho nám ještě budou tito křesťanští humanisté lhát? A jak dlouho budou lhát sami sobě? Nevědí nebo nechtějí vědět, že přece „extremisté“ jsou jenom dobrými muslimy, kteří berou vážně příkazy, jež jsou jasně formovány Koránem a ostatními zakládajícími texty islámu?

A jednají tak podle vás všichni křesťané?

Díkybohu ne všichni představitelé křesťanských církví jsou takto zaslepení. Nyní například Franklin Graham, jeden z nejvýznamnějších amerických kazatelů, kterého pravidelně poslouchají miliony lidí, syn Billyho Grahama, který obdržel v roce 2000 Ronald Reagan Freedom Award a byl dlouho poradcem amerických prezidentů, přijal pozvání moskevského patriarchy ruské pravoslavné církve Kirila. Franklin Graham ocenil návrat Ruska ke křesťanským hodnotám, který srovnával s jejich pokračujícím poklesem ve Spojených státech. Společně s patriarchou Kirilem ohlásili plán zorganizovat konferenci o pronásledování křesťanů na Středním východě. Je podstatné, aby Západ překonal své neshody s Ruskem a aby vytvořily jednotnou frontu proti muslimským extremistům – tak jako kdysi vytvořily spojenectví proti Hitlerovi.

Povinnost vést svatou válku, až se všichni obyvatelé světa stanou muslimy nebo alespoň se podřídí nadvládě muslimů, je jednoznačně a zcela jasně určena Koránem i takzvané hadithy, prvními komentáři Koránu. Islám není náboženství jako ta ostatní. Je to úsilí o světovládu. Připomeňme, že v 19. století se mezi indickými muslimy vytvořilo hnutí zvané ahmadiánské. Jeho představitelé tvrdili, že ospravedlnitelný je džihád slovem, ale nikoli džihád mečem. Po odchodu Britů z Indie vedoucí osobnosti tohoto hnutí byly nuceny odejít do Velké Británie. Pákistánská ústava vysloveně tvrdí, že Ahmadiány nelze považovat za muslimy.

Je podle vás vhodné kontrolovat hranice a zrušit Schengen, jak navrhuje například Le Penová?

Že je v současnosti třeba kontrolovat hranice, se mi zdá zcela samozřejmé. Je také nutné systematicky kontrolovat osoby, jejichž fyzický vzhled naznačuje arabský původ. Co se týče schengenského prostoru, myslím si, že i kdyby bylo nutné ho dočasně zrušit, bylo by dobré se k němu vrátit, jakmile už to naši bezpečnost nebude ohrožovat.

Jak se stavějí běžní Francouzi k uprchlíkům? Víme, že u Calais docházelo ke konfliktům…

Ve Francii samozřejmě existují všechny kategorie postojů podobně jako zde. Rozdíl mezi oběma zeměmi je hlavně v tom, že Francouzi mají na rozdíl od Čechů s muslimy už dlouhou zkušenost. Osobně jsem přijel do Francie v roce 1965, tři roky po skončení alžírské války. Ta tam byla ještě v živé paměti. Dozvěděl jsem se například, že alžírská Fronta národního osvobození platila muslimům velkou částku za každého Francouze, ať vojáka nebo civilistu, muže nebo ženu, kterého se jim podařilo v metropolitní Francii zabít.

Jak se uprchlíci ve Francii chovají? Nepůsobí nějaké problémy či kriminalitu?

Víme, že ve Francii procento muslimů mezi osobami odsouzenými k vězení je podstatně vyšší než u jiných etnických skupin. To se týká muslimů všeobecně, ať už žijí ve Francii jak dlouho. Věznice jsou také jedním z nejdůležitějších míst, kde lidé plní nenávisti vůči společnosti konvertují k islámu. Samozřejmě pod vlivem muslimských spoluvězňů, kteří tam jsou velmi aktivní v tomto úsilí.

Jeden z útočníků byl pravděpodobně syrským uprchlíkem. Jsou uprchlíci bezpečnostní hrozbou, jak na to upozornil Miloš Zeman?

Muslimští uprchlíci samozřejmě jsou bezpečnostní hrozbou a pan prezident dělá dobře, když na to upozorňuje.

MF Dnes uveřejnila 18. 11. 2015, že ministr spravedlnosti Robert Pelikán ze strany ANO uveřejnil na svém Twitteru varování, že podle trestního zákoníku „... kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému náboženství, bude trestán odnětím svobody až na dvě léta“.

To nejmenší, co k tomu můžeme říci, je, že tento paragraf byl velmi špatně sepsán. Měli snad napsat spíš: „Kdo podněcuje k nenávisti k určitým osobám, poněvadž přísluší k některému náboženství…“ Zákon by nám měl dát nejenom právo, ale i povinnost odsuzovat ideologie ospravedlňující úsilí o světovládu. Tedy i muslimské náboženství hlásající povinnost vést svatou válku, až se celé lidstvo podřídí nadvládě muslimů. To je úsilí o světovládu pod rouškou náboženství.

Lze vůbec spočítat, kolik potenciálních muslimských teroristů v Evropě je? Kolik muslimů podporuje terorismus a kolik z nich podporuje právo šaría?

Jde samozřejmě o nesnadný úkol. Co se týče přání, aby šaría byla aplikována, sondáže byly činěny a ukázaly, že mnoho muslimů žijících v Evropě si to skutečně přeje. Například ve své knížce Eurabia, mýtus, nebo realita budoucnosti? pan Lukáš Lhoťan uvádí, že v Rakousku se tak vyjádřila polovina z dotazovaných muslimů. Těch je tam nyní 600 000. Představují čtyři procenta celkového obyvatelstva. Ovšem sondáže o podpoře teroristů není možné vést. Na druhé straně ale víme, že teroristické akce jsou často radostně oslavovány v muslimském světě.

Co říkáte reakcím politiků? Není to tak, že teď jsou zase všichni Pařížany, příště Londýňany, Vídeňany... A muslimští teroristé budou vraždit vesele dál?

Aby muslimští teroristé nemohli vesele vraždit dál, je třeba především omezit počet těch, z nichž se rekrutují. To znamená zásadně omezit počet muslimů v Evropě. A samozřejmě vůbec nedovolit vstup do Evropy těm, kteří pobývali na území Islámského státu, ať mají jakékoli občanství. Pokud jsou občany některého z evropských států, je třeba jim občanství odejmout.

Polsko dalo ústy svého ministra pro evropské záležitosti Konrada Szymańského najevo, že po pařížských útocích nevidí politickou možnost, jak splnit rozhodnutí Evropské unie o rozdělení uprchlíků podle kvót. Podle předsedy Evropské komise Junckera není nutné, aby osmadvacítka nějak měnila svůj přístup k řešení migrační krize. Co si o tom myslíte?

Jean-Claude Juncker se mi jeví spolu s Angelou Merkelovou jako dva hlavní viníci současné krize. Četl jsem o něm, že získal středoškolské vzdělání na soukromé katolické škole a pak vystudoval práva. Zná prý velmi dobře latinu. Po maturitě vstoupil do lucemburské křesťansko-demokratické strany, později se stal jejím generálním tajemníkem. Jako lucemburský předseda vlády usiloval o legalizování sňatků osob stejného pohlaví. Byl obviněn z organizování daňových úniků z různých států Evropské unie do Lucemburska. Ale podpora jak křesťansko- demokratických, tak socialistických poslanců Evropského parlamentu ho chrání.

Premiér Sobotka řekl: „Máme umírněnou komunitu, která není zradikalizována a nevracejí se tam žádní bojovníci. Nemáme poznatky o tom, že by došlo k propojení muslimů v ČR a IS. V našich záchytných centrech nedochází k radikalizaci uprchlíků, to se stává ve velkých táborech.“ Co si o tom myslíte?

Postoj premiéra Sobotky se mi zdá příliš optimistický. Říká, že nemáme poznatky o tom, že by docházelo k propojení muslimů v ČR a IS. Nemáme poznatky o mnoha věcech, které ale přesto existují.

Hrozí u nás v ČR teroristický útok? A nebyl by český prezident Miloš Zeman tvrdě kritizující islám pro ně dobrou „trofejí“?

Náš prezident Miloš Zeman by samozřejmě pro islamisty byl velmi dobrou „trofejí“. Doufejme, že je dobře střežen. Ale islamisté si mohou vybrat i jiné cíle. Uvidíme asi brzy, kterými začnou.

Vyzývá muslimská kniha Korán k násilí vůči nevěřícím? A vyzývá k tomu i Sunna (například Al-Buchárí)?

V Koránu je jasně řečeno: „Bojujte proti těm, kdož nevěří v Alláha a v den poslední a nezakazují to, co zakázal Alláh a Jeho posel, a kteří neuctívají náboženství pravdy, z těch, kterým se dostalo Písma, dokud nedají poplatek přímo vlastní rukou, jsouce ponížení.“  Výraz „těch, kterým se dostalo Písma,“ označuje křesťany a Židy. Podle Koránu Mohamed osobně nařídil vyvraždit židovské obyvatele Medíny. Jejich ženy a děti prodal do otroctví. Jeden hadith (tradiční komentář Koránu) říká: „V poslední den věřící budou bojovat proti Židům. A balvany řeknou věřícímu: ‚Za mnou se skrývá Žid. Muslime, pojď sem a zabij ho!‘.“ A takových podobných věcí tam naleznete obrovské množství.

Napsal jste nedávno, že se máme připravit na válku. Jak bude podle vás probíhat a můžeme ji vyhrát? 

Mé přesvědčení, že válka s islámským extremismem je nevyhnutelná, mi ještě nedává možnost předvídat, jak bude probíhat. Nejpravděpodobnější se mi zdá scénář dílčích střetnutí a pokračujícího stupňování se intenzity a rozsahu islámského teroru. Tuto „čtvrtou světovou válku“ vyhrát můžeme a hlavně musíme. Jen je třeba mobilizovat všechny vůle a všechny energie v našem táboře. A samozřejmě vytvořit co nejpevnější a co nejširší koalici všech, kteří se nechtějí podřídit muslimské nadvládě. Zdá se mi podstatné, aby Evropa, Spojené státy, Izrael, Rusko, Čína, Indie a další překonaly všechny neshody a soustředily se na boj proti společnému nepříteli.

Co podstatného nyní v debatě o islámském terorismu a masové migraci nezaznělo?

Ve sdělovacích prostředcích by se měla prohloubit reflexe o všech aspektech současné krize. Mnoho zodpovědných osobností má dobré znalosti ekonomiky. Je ale třeba mít i znalosti historie, demografie a psychologie. Ty nám usnadňují chápat, že život je boj. Je jistě správné usilovat o mír, ale ne za každou cenu. Už staří Římané říkali: „Si vis pacem, para bellum.“ (Když chceš mír, připravuj válku.) Věděli, že mír se může udržet jenom tehdy, když všichni případní dobyvatelé vědí, že narazí na rozhodný odpor. Též říkali: „Dolce et decorum pro patria morir.“ (Je sladké a krásné zemřít za vlast.) To jsme se učili ještě i za komunistů, kteří oslavovali Stalina především jako vítěze ve „velké vlastenecké válce“. Dnes by to asi nebylo „politically correct“.

Tato „political correctness“ je hlavní překážkou zamezující úspěšnou obranu proti nepříteli. Je třeba analyzovat všechny její složky, dobře si uvědomit, které síly ji vytvořily a udržují a proč.

Závěrem bych chtěl říci jednu věc. Je zcela nezpochybnitelné, že Evropa a její hodnoty vznikly do značné míry na základě křesťanství. Zcela souhlasím s tím, co říká Lukáš Lhoťan ve své poslední knížce „Eurabia, mýtus, nebo realita budoucnosti?“ v kapitole „Dnešní společenské elity svou snahou zničit křesťanství prospívají islamizaci“. Je ale též třeba vědět, že křesťanství vzniklo jako levicová, pacifistická a protinárodní opozice uvnitř židovského národa, který se tehdy připravoval k národně-osvobozenecké válce proti pohanskému Římu. Samozřejmě křesťané později různě přehodnocovali toto dědictví.

Katolický týdeník ze 20.–26. října píše, že každoročně je asi 100 000 křesťanů zabito pro svou víru. Víme, že většina z nich jsou zabiti muslimy. A přesto tak mnoho křesťanů nyní aktivně spolupracuje na islamizaci Evropy. Křesťanský svět je dnes velmi rozdělený. Možná právě jeho další vývoj bude rozhodující.

Dr. Martin Janeček (narozen 1942 v Praze) má po matce židovské předky a jeho otec byl katolík. Má český, francouzský i izraelský pas. V roce 1964 odešel antikomunista Janeček do zahraničí a usadil se ve Francii, kde získal občanství. Na pařížské univerzitě vystudoval dějiny, dějiny umění a mezinárodní vztahy. Po dosažení doktorského titulu působil jako učitel na škole výtvarných umění v Orléansu a v Paříži, od roku 1976 až do důchodu pracoval na francouzském ministerstvu školství. Od roku 1979 žije střídavě v Praze a Paříži. Publicisticky se angažuje v problematice vztahů s muslimským světem, který důkladně poznal během svých cest od Maroka až po Malajsii. Své poznatky a názory publikuje ve francouzském a českém tisku (Prostor, Křesťanská revue, Proglas, Slovo z Jeruzaléma). Je autorem knihy Islámská rozpínavost včera, dnes a zítra.