Jeho prioritou je spravedlivé a hlavně také účelné vynakládání finančních prostředků z veřejných rozpočtů. Věří, že díky přímé volbě prezidenta se do této funkce dostane člověk slušný, vzdělaný a pracovitý, který bude Českou republiku důstojně reprezentovat.  A Holešovskou výzvu považuje tento 41letý začínající politik za aktivitu bez jasného směru.

ParlamentníListy.cz jej požádaly o rozhovor.

Jste čerstvým předsedou SPOZ v Moravskoslezském kraji, co pokládáte za největší prioritu?
Z pohledu předsedy SPOZ v kraji v tuto chvíli za největší prioritu považuji rozšíření členské základny SPOZ, zejména o nové tváře a také o odborníky z různých oblastí veřejného života. Cílem je rozšířit současný tým o nové a schopné osobnosti, které nejen v regionu již působí, ale které jej hlavně velmi dobře znají a vědí, co tento region nejvíce potřebuje.
Z pohledu programových priorit bych nepochybně na první místo zařadil nejen spravedlivé, ale hlavně také účelné vynakládání finančních prostředků z veřejných rozpočtů, včetně souvisejících problémů s dotační politikou a s tím souvisejícím korupčním prostředím. Zejména hodlám co nejvíce podporovat výdaje investičního charakteru se zaměřením na smysluplnost těchto výdajů, samozřejmě ve vazbě na prioritní potřeby kraje. S tím také souvisí podpora směrující ke zjednodušení podnikání, k vytváření pracovních míst a zcela určitě mám v úmyslu se více zaměřit na neoprávněné vyplácení sociálních dávek, resp. jejich vazba na veřejně prospěšné práce, včetně zneužívání podpor v nezaměstnanosti. Za důležité považuji také to, aby kraj zastavil odchod mladých a vzdělaných lidí za prací mimo Moravskoslezský kraj a naopak považuji za nutné monitorovat zvýšený příliv problémových skupin a s tím spojený vznik problémových lokalit.

Do SPOZ jste vstoupil teprve nedávno, co vás k tomuto kroku přesvědčilo?
Není to úplně nová věc. Již v roce 2010 jsem vedl společnou kandidátku (NEZÁVISLÍ – SPOZ) do zastupitelstva města Bohumín. V té době jsem se setkal s vedením SPOZ a Milošem Zemanem, kdy jsme hovořili o naší možné spolupráci.

Jak se díváte na současná korupční odhalení vládnoucích stran?
Vzhledem k tomu, že již bylo o těchto kauzách napsáno mnoho, je podle mě zbytečné se k tomu dále vyjadřovat. Důležité je, aby tito lidé co nejdříve opustili politiku bez ohledu, zda je či není vysoká, a aby se strany dokázaly od těchto „politiků“ očistit a nakonec nezbývá než věřit, že v příštích volbách již takovíto lidé nedostanou šanci.

Co si myslíte o přímé volbě prezidenta?
Myslím si, že je to správná věc, zejména pak po zkušenostech z předchozí volby, kterou zajišťovali poslanci a senátoři. Věřím, že legislativně bude zajištěno, aby do takto vysoké a náročné funkce usedl člověk slušný, vzdělaný a pracovitý, který bude Českou republiku důstojně reprezentovat. 

Myslíte si, že Miloš Zeman má v této době šanci?
Ano, myslím si, že právě v této době šanci má. Zejména bude-li mít dostatek prostoru se s ostatními kandidáty potkat v TV debatách, protože si myslím, že mnoho voličů právě v těchto diskuzích dokáže Miloš Zeman přesvědčit o svých odborných schopnostech a lidských vlastnostech.

Jak mu chcete pomoci?
Prvně je potřeba zvládnout petiční akci, v rámci které se již snažíme s lidmi na toto téma diskutovat. Samozřejmostí je pak pomoc s organizací kampaně v MSK, v rámci které zajišťujeme besedy na školách, setkání s občany nebo také návštěvy významných podniků. 

Jaký by nový prezident měl být a jaké by měl mít pravomoce?
Nepochybně by měl být nejen inteligentní, ale také zkušený, názorově stálý a zásadový. Neméně důležité je, aby nový prezident byl nadstranický.  
Co se pravomocí týče, tak určitě si nemyslím, že by se měli nějak zásadně měnit, snad kromě systému udělování milostí.

Kolik máte v kraji členů a jaké jsou věkové struktury?
Podle údajů, které mám nyní k dispozici má SPOZ v MSK cca 170 členů, což není mnoho. Přesto jako velmi pozitivní vidím to, že za poslední týdny jsem jednal s několika zajímavými lidmi, coby novými žadateli o členství. Zajímavě se rovněž vyvíjí i možnost zřízení nových místních organizací, například v Rychvaldě, Třinci a Frýdku – Místku. Průměrná věková struktura se pohybuje kolem 45 let.