Den poté, co ukrajinská vláda pozastavila přípravy pro podpis asociační dohody s Evropskou unií, kterou tehdejší prezident Janukovyč označil jako „pro Ukrajinu zatím nevýhodnou“, propukla několikaměsíční série protestů, která je známá pod názvem „Euromajdan“. Tím dnem byl 21. listopad 2013. Hlavním požadavkem masových protestů bylo odstoupení prezidenta Janukovyče, uspořádání předčasných prezidentských voleb, podepsání asociační dohody s EU a propuštění bývalé premiérky Julie Tymošenkové z vazby. Protesty eskalovaly před třemi lety, 20. února 2014, kdy při střetech mezi policií a demonstranty zemřely desítky lidí. Nedlouho poté prezident Janukovyč utekl do Ruska, které anektovalo Krym, a rozhořely se boje na východní Ukrajině. ParlamentniListy.cz se zeptaly politiků, jak hodnotí vývoj na Ukrajině od té doby, jak se změnil svět a co s ní bude dál.

Nové politické vedení Ukrajiny naštvalo Rusko

„Tři roky po Majdanu máme mezi Ruskem a Ukrajinou zamrzlý konflikt, který brzdí rozvoj obou zemí. Je v první řadě na Rusech a Ukrajincích samotných, aby si tento konflikt rozumně a mírovými prostředky vyřešili. Nepodaří-li se jim to, budou za ostatním světem stále více zaostávat,“ sdělil bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček (ČSSD).

„Ukrajina se po ‚Majdanu‘ rozhodla jít cestou demokracie a spolupráce s EU a NATO. Proto nové politické vedení naštvalo Ruskou federaci, která použila veškeré možné i nemožné prostředky, aby demokratizaci ukrajinské společnosti a jejímu příklonu k Západu zabránila. Včetně anexe Krymu a bezpečnostní destabilizace východu Ukrajiny,“ povšiml si poslanec za Zlínský kraj Antonín Seďa (ČSSD), člen výboru pro obranu. „Přestože Ukrajina ušla za tři roky kus cesty, stále přetrvává oligarchizace společnosti, vysoká míra korupce a problémy s vymahatelností práva. Přesto si Ukrajinci zaslouží naši i mezinárodní pomoc a podporu pro řešení současných problémů této země,“ konstatoval.