Při privatizaci Mostecké uhelné společnosti v devadesátých letech se její hlavní protagonisté určitě ani nenadáli, že na jaře 2013 stanou před švýcarským soudem. V sedmnáctitisícové Bellinzoně byl totiž zahájen proces, v němž je pět Čechů a jeden Belgičan obžalováno z praní špinavých peněz a podvodů právě při této privatizaci. Z ní získané miliardy pak podle obžaloby vyprali ve švýcarských bankách.
Mostecká uhelná společnost byla původně státním podnikem ve vlastnictví České republiky, jejíž zájmy zastupoval Fond národního majetku. Obžalovaným je kladeno za vinu, že společně usilovali o rozsáhlou zpronevěru aktiv MUS za účelem přivlastnění finančních prostředků a akcií této společnosti. Proces privatizace probíhal mezi roky 1991 a 1999. Členy představenstva MUS byli Antonín Koláček, Luboš Měkota a Oldřich Klimecký, členy dozorčí rady Jiří Diviš a Jacques de Groote.
- TÉMA: Mostecká uhelná
Kalouskův úřad vyslal do Švýcarska svůj tým právníků
S výjimkou v březnu zesnulého Luboše Měkoty jsou všichni výše uvedení mezi obžalovanými, spolu s nimi se na lavici obžalovaných ocitli i Petr Kraus a Marek Čmejla. Švýcarské úřady zablokovaly obžalovaným na mnoha švýcarských účtech peníze v přepočtu za téměř 14 miliard korun. Českému státu údajně způsobili škodu 1,68 miliardy korun tím, že důlní společnost ovládli za její vlastní peníze, které předtím vyvedli.
Procesu je přítomen i tým právníků, který do Švýcarska vyslalo ministerstvo financí. Český stát se ale k soudu nepřipojil jako žalující strana, protože podle švýcarské strany příliš dlouho otálel. Švýcarská prokuratura v minulosti poukázala na pasivní přístup české strany, ten se prý ale výrazně změnil začátkem roku 2012. Bývalí manažeři Mostecké uhelné pak byli v červnu minulého roku obviněni i v České republice, a to ze zneužívání informací ve služebním styku.
Nešlo o lajdáckost, spíš o vyšetřování nebyl zájem
„Trochu to vypovídá, jakým způsobem se v minulosti přistupovalo k vyšetřování a šetření kauz, které byly tak významné. Teď je otázka, nakolik orgány činné v trestním řízení nekonaly proto, že konat nechtěly, nebo nakolik nekonaly proto, že to byla něčí lajdáckost nebo neschopnost. Spíš bych se přikláněl k tomu, že o rozsáhlé šetření nebyl zájem,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Soukenka, koordinátor a analytik Nadačního fondu proti korupci.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník