Na besedě, do které přítomné publikum, až na názor jedné posluchačky, která se vyjádřila pro zavedení eura, téměř nezasahovalo, se mluvilo mimo jiné o formování vlády a od jednoho z přítomných diskutujících novinářů padla například i otázka, zda má mít prezident právo odmítnout navrženého ministra. Na tom se všichni tři diskutující shodli, že za určitých podmínek ano. „Pokud by premiér navrhoval nějakého ministra, který nemá čistý štít, který nebude vzbuzovat důvěru, tak pak by asi měl prezident do té záležitosti nějakým způsobem mluvit. Ale jinak by do toho neměl zasahovat,“ uvedl Marek Hilšer.
Diskutující pak také dostali za úkol říci prezidentskou pravomoc, které by se rádi vzdali. Vyjádřit se měli jednou větou. „Mě osobně takováto pravomoc v tuto chvíli nenapadá. Já se domnívám, že český ústavní model je vyvážený, že pravomoci českého prezidenta odpovídají parlamentní demokracii,“ řekl Jiří Pospíšil. „Já mám velice podobný názor, co se týče Ústavy. Připadá mi, že je dobře postavená,“ souhlasil i Marek Hilšer s tím, že by žádnou pravomoc nevyškrtával ani nepřidával.

Kajínka by nepustili

Otázky se stočily i na udělování milosti. Jeden z novinářů se zeptal, zda by udělili milost Kajínkovi. Odpověď požadoval opět stručnou.
„Ne,“ odpověděl tedy jednoslabičně a jednoznačně Pavel Fischer a jeho odpověď vyvolala potlesk několika lidí z obecenstva. Marek Hilšer s ním souhlasil, odpověděl ale přece jen obšírněji. „Já také ne. Nicméně my, bohužel, nevidíme do toho spisu a těžko se k němu dá vyjadřovat. Ale myslím si, že prezident by měl mít možnost udělovat milosti,“ říká Hilšer.
„Já v tuto chvíli také ne, protože není žádná nová skutečnost, proč by prezident najednou měl do té kauzy vstupovat a takovéto rozhodnutí činit,“ neudělil by Kajínkovi milost ani Jiří Pospíšil.

Řeč přišla i na případné vetování zákonů „Domnívám se, že prezident může působit ještě dříve, než je zákon hotov. To znamená pracovat s parlamentem, s výbory v tom legislativním procesu. Vyjádřit svůj názor. Dokonce shromáždit kolem sebe sílu poslanců nebo senátorů, kteří budou ten jeho názor zohledňovat. Čili veto ano, ale jak často, to už potom je potřeba vážit na lékarnických vahách,“ říká Fischer. A dodal. „Tam si myslím, že to je postup, který je politicky nebo ústavně vzato neodpovědný,“ vysvětluje Fischer. Jeho názor doplnil i Hilšer. „Když bych o něco jako prezident usiloval, co by se týkalo Ústavy, tak aby v Ústavě bylo řečeno, do jaké doby by měl prezident daný zákon podepsat, tak aby neležel pouze na stole,“ vyjádřil se Hilšer. Dodal, že podle něj veto smysl má. „Myslím si, že prezident by měl zasahovat v těch situacích, kdy by opravdu docházelo k nějakých excesům v těch zákonech, pak by měl přistupovat k tomu vetu,“ míní Hilšer.
„Tak jak je u nás v Ústavě zakotveno právo veta prezidenta, tak si myslím, že je to uděláno dobře a že to nečiní v praxi žádné velké problémy,“ míní Jiří Pospíšil.

Jaký by měl být prezident?

Mimo veřejnou diskuzi pak hosté odpověděli na otázku, jaký by měl podle nich být prezident. „Já jsem přesvědčen, že prezident v parlamentní demokracii má být osobou, která není jen výkonným politikem, ale je reprezentantem určité státnosti. Je člověkem, který spojuje českou společnost. Je do určité míry i  vizionářem, naznačuje, kam by se česká společnost měla do budoucna vyvíjet, co všechno by pro českou společnost bylo dobré. A pro mne je důležité, aby český prezident byl prodemokraticky orientovaný, aby byl obhájcem lidských práv, a to i v mezinárodních vztazích, a aby byl orientovaný na západ, to znamená, aby země Evropy a USA považoval za klíčového partnera České republiky,“ nastínil svou představu dobrého prezidenta Jiří Pospíšil.
„Prezident republiky je nejvyšší ústavní činitel a měl by reprezentovat stát navenek a lidem dávat pocit sounáležitosti toho, že mají něco společného a určitý pocit smyslu,“ vyjádřil se Pavel Fischer. Marek Hilšer pak sdělil: „Podle mého názoru by český prezident měl být férový chlap nebo žena. Měl by mít rád lidi a měl by být schopen dobře reprezentovat českou republiku v zahraničí i uvnitř.“