„Rozhodli jsme se, že se nebudeme v naší diskusi zabývat konkrétními vojenskými operacemi. Nejsme koneckonců vojenští historici, nechceme ani opakovat známá fakta. Ve světle nových skutečností a hodnocení jejich vzájemných souvislostí bychom se rádi na tuto událost z roku 1945 podívali trochu jinýma očima,“ předeslal v úvodu panelové diskuse několika řečníků publicista Milan Syrůček (Wikipedie o něm uvádí, že je to český novinář, spisovatel, poradce v orgánech Evropské unie a rytíř templářského řádu). 

Připomněl mimo jiné to, že ukrajinský parlament na Velikonoce (o Zeleném čtvrtku) přijal zákon, kterým změnil oficiální název Velká vlastenecká válka na Druhou světovou válku. I to se dá pokládat za jakýsi (a zřejmě nepříznivý) signál současnosti. Hledání souvislostí a toho, co vše s koncem války bylo propojené, tak nekončí.

Stalinův archiv možná odkryje ještě mnohé, co jsme o druhé světové nevěděli

„Až v roce 2012 byl v digitalizované podobě zveřejněn Stalinův osobní archiv. Obsahuje na 400 tisíc různých dokumentů a samozřejmě se týká i období války. Stalin byl totiž jedním z mála politiků, který si dělal velmi pečlivé poznámky, a tudíž je možné z toho čerpat, abychom tu historii mohli lépe pochopit. Jak se totiž ukazuje, mnohé může být jinak,“ naznačil Syrůček.

Namátkou uvedl příběhy, které se spojovaly s takzvanou Fadějevovou mladou gardou. V roce 2006  bylo totiž ukončeno pátrání desítek historiků a dalších pracovníků, kteří na základě různých dokumentů dokazovali, že vše bylo ve skutečnosti trochu jinak, než se prezentovalo ve slavném Fadějevově původním románu. „On už ho za svého života předělával. Když jsem byl v roce 1960 v Krásnodonu, probíhal tam zrovna nový proces na základě tehdy objevených skutečností. Později se však vyskytly další, zejména Himlerův dopis Hitlerovi, kde hovoří o tom, jak se Abwehru podařilo tuto organizaci řídit. Dokazuje to, že je ještě mnoho různých skutečností a faktů, které ukazují, že tato kapitola zdaleka není uzavřena a stojí za to se k ní vracet. I z hlediska různých pohledů. To je princip demokracie a nás všech,“ dodal ještě Syrůček před tím, než promluvili se svými vystoupeními odborníci.

Je třeba začít dál než v roce 1945, říká Čarnogurský

„Asi před rokem jsem zde byl též a hovořil o Ukrajině a východním azimutu československé politiky. Je na každém individuálně, aby srovnal to, do jaké míry jsem se mýlil. Dnes bych rád hovořil v duchu Masarykova mota: ‚Státy stojí a padají s ideály, na kterých vznikly.‘ Proto se musím ohlédnout v historii ještě dál dozadu – ne začít jen přímo rokem 1945,“ vysvětlil místopředseda první federální vlády Ján Čarnogurský, který dnes působí jako advokát a předseda Slovensko-ruské společnosti.