Na  nedělním bruselském summitu s Tureckem se Evropská unie nabídla, že Turkům poskytne na uprchlíky v přepočtu  80 miliard korun (3 miliardy eur). Pro Českou republiku by to znamenalo 700 milionů až 800 milionů korun. Na tureckém území je přes dva miliony běženců hlavně ze Sýrie a země na ně vydala osm miliard dolarů. Vízová povinnost pro Turky by se mohla uvolňovat už od října 2016. Na příštím setkání Evropské unie má být na pořadu jednání návrh dobrovolného přesídlování uprchlíků z Turecka. Německý tisk spekuluje až o 400 tisících lidí.

Dohoda je v zájmu nás všech

Na summitu se o důležitosti dohody zmínil francouzský prezident Francois Hollande. „K dohodě musí dojít proto, aby mohli být uprchlíci přijímáni v Turecku, tedy blíže zemím svého původu, a aby Evropa mohla pomoci Turecku dostát svým závazkům. A aby byly kontrolovány hranice. Je to v zájmu nás všech,“ konstatoval.

K výsledkům summitu se vyjádřil i český premiér Bohuslav Sobotka. „Turecko zpřísní ostrahu svých hranic. Bude aktivně bránit nelegální migraci do Evropské unie. Začne aktivněji zasahovat proti pašerákům lidí. Měla by se zintenzivnit spolupráce mezi Tureckem, Řeckem a Bulharskem při ochraně společně hranice,“ vysvětlil.

Erdogan nás časem začne vydírat

K dohodě se však ozývají kritické hlasy. Například Jakub Janda z thin-tanku Evropské hodnoty napsal: „Je závažnou chybou Turecku otevírat další přístupové kapitoly jen na základě handlu, nikoliv na základě plnění podmínek. Další přesídlování statisíců lidí z Turecka naplno rozštěpí středovýchodní a západní Evropu,“ domníval se a pokračoval: „Uděláme dohodu, která nám ulehčí na pár týdnů, ale zatíží nás na dlouhé roky. Dáváme Erdoganovi do ruky karty, kterými nás za čas bude vydírat. Opět hledáme cesty, jak si řešení migrační krize oddálit, tentokrát snahou koupit si čas handlem s pragmatickým poloautoritářem,“ obával se.

ParlamentníListy.cz požádaly o komentář k summitu bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobodu. „Dohoda je výhodná krátkodobě. Dává prostor k tomu, aby se našla dohoda širších partnerů – tedy EU, Spojených států a Ruska – v boji proti terorismu. Hlavním důvodem této dohody je, že Turecko pomáhá omezovat příliv migrantů do Evropy. Je to jen dočasné řešení, nikoliv trvalé. Tím je ukončení války v Sýrii,“ upozornil. Je to tedy podle něj odklad řešení. „Byť je to odklad, který vítám. Který se však musí využít ke skutečnému řešení.“

Hlavní cíl je boj proti terorismu a zastavení migrace

Dohoda je jedním z milníků na cestě vztahů mezi Tureckem a Evropskou unií. „Neviděl bych to ale příliš dramaticky. Zhlédl jsem tiskovou konferenci tureckého premiéra, kde ujišťoval, že Turecko je součástí Evropy. Na druhou stranu rozšíření EU je otázkou vůle všech členských států. V dnešní situaci to vidím jako velmi komplikované. Hlavním cílem je boj proti terorismu a zastavit migraci. Tomu se musí přizpůsobit všechno. Vše ostatní beru s jistým nadhledem,“ objasnil exministr zahraničí.

Německá kancléřka Angela Merkelová přišla těsně před tímto summitem s nápadem na dobrovolné rozdělení syrských uprchlíků dlících toho času v Turecku. Mluvila o tom údajně s představiteli zemí, které migrantů přijímají nejvíce – tedy Rakouskem, Švédskem, Finskem, ale i Belgií, Lucemburskem, Nizozemskem a Řeckem. Zástupcům Evropské unie je totiž jasné, že dohoda s Tureckem nezastaví plně proud migrace. Cílem tohoto kroku by bylo, že se tím budou motivovat ti, kteří v Turecku jsou, k tomu, aby zůstali v táborech a počkali na případné přesídlení. Obešli by se tak pašeráci lidí a migranti by se nevydávali na riskantní pouť do Evropy. Zároveň se však objevily obavy, zda příjímání dalších statisíců lidí do Evropy ještě více nezvýší rozkol mezi západní a středněvýchodní částí Evropské unie.

„Tohle riziko tu je. Ale myslím si, že Evropa může čelit této obrovské migrační vlně, jenom když bude soudržná. Proto netleskám postojům Visegrádu a naší republiky. Kdy říkáme, že to budeme dělat jinak. Máme hledat řešení společně s Evropou. Samozřejmě že se za to bude platit nějaká cena. Může to vést v krajním případě i k omezení schengenského prostoru. To ale ještě nevíme. Ale když se rozhádáme hned na začátku, nejsme schopni tento úkol zvládnout,“ zdůraznil ParlamentnímListům.cz Cyril Svoboda.

Radikální válka s pašeráky. Potápět jim prázdné lodě

„Hlavně je třeba jít konečně do naprosto radikální války s těmi, kdo migraci organizují. Kdyby to měl v kompetenci Mosad, už dávno pašerákům lodě potápí,“ domníval se.  A kdo by měl podle něj lodě potápět? „Buď NATO, či pod mandátem OSN, nebo Evropská unie vlastními silami. Je to sice operace na území cizího státu, ale jinak to nejde. Jestli chceme zastavit migraci, musíme ukončit válku v Sýrii, pomoci lidem, kteří migrují, aby k tomu neměli důvod. Ale hlavně zlikvidovat prostředky těch, kteří organizují migraci do Evropy. Tedy naprosto natvrdo potopit každou loď pašeráků. Nemyslím samozřejmě s migranty, ale prázdnou,“ vysvětlil Cyril Svoboda. 

K nedělnímu bruselskému jednání se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil i europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach. „Evropská unie hraje s Tureckem divnou hru. Nehájí, co hájit má. Kdyby si EU nebo alespoň státy Schengenu hlídaly svoji vnější hranici, nemusejí po Turecku v podstatě absurdní věc. Aby bránila migrantům postupovat dál,“ sdělil. Mělo se podle něj jít úplně jinou cestou. „Domluvit s Tureckem zřízení uprchlického zařízení, kde by lidé mohli žádat o azyl v Německu  či dalších zemích na dálku. Takový tábor by mohla Evropská unie financovat. Než dávat pofidérní peníze Turecku na podivné programy. Lepší by bylo dát peníze na takovouto konkrétní věc a hájit si vlastní hranice,“ myslel si europoslanec. „Kdybychom se takto chovali, mohli bychom Turecku říci, co nám vadí. Že likviduje kurdské pozice, které naopak Česká republika podporuje. Mohli bychom mít spoustu výhrad, na něž si teď EU netroufne. A naopak dává Turecku jakousi mlhavou vyhlídku na členství. To je absurdní, aby se Turecko stalo členem. Když na jeho území jsou miliony lidí, jejichž identita je nejasná. Myslím, že je to špatný přístup,“ domníval se eurosposlanec.