„Jsme v situaci, kdy to naštěstí nevypadá na světový konflikt bez ohledu na války, které jsou kolem nás,“ zhodnotil na besedě Lubomír Zaorálek. Podle něj máme šanci, že dopadneme lépe než v roce 1928, kdy krize hnala svět do válečného konfliktu. Kontext vysvětlil takto: „Ve světě dnes poprvé od roku 2010 dochází k tomu, že ekonomicky rostou všechny kontinenty,“ uvedl na začátek debaty. „Vytváří to poměrně velmi příznivou situaci, ze které se všichni strašně radují. Tu radost pochopíte tehdy, když vám řeknu, že když byla poslední světová krize v roce 1928 tak do deseti let vypukla světová válka, což mělo logiku. Státy nebyly schopny důsledky krize řešit. Leckdo se bál, když vypukla světová krize v roce 2008, že výsledky mohou být podobné. Byla mimořádně ničivá, zničila spousty životů způsobem, který si ani nedokážeme představit,“ dodal. Přidal své vlastní zkušenosti: „Kdybyste viděli jih Evropy, kde jsem sám měl možnost vidět v Řecku, Itálii mladé lidi, kteří mají pocit, že pro ně život skončil, přestože vystudovali školu a umí jazyky. Je dost hrozný pohled se na něco takého dívat. Mluvil jsem s těmi lidmi a je to opravdu zoufalství. Mají pocit opravdu ztracené generace.“

Dva roky budou klíčové. Bude EU životaschopná?

Podle Zaorálka dostává Evropská unie šanci se sebou něco dělat, i když Evropa podle něj nezareagovala nebo nestihla zaregovat na to, co se odehrálo v roce 2008, a nedokázala vytvořit mechanismy, které by nás před něčím podobným ochránily. „Nedokázali jsme ani zareagovat na to, co se stalo v Británii, a nespokojenost, která se projevila v hlasování Britů,“ doplnil ministr zahraničí. Poukázal také na to, že se podařilo ubrzdit migrační vlnu. „Islámský stát už de facto přestává existovat,“ poznamenal. Uvedl, že teď má před sebou Evropa rok zkoušek, protože nás čekají klíčové volby. „Jakkoli říkám, že si Evropa dnes nestojí špatně z hlediska ekonomického vývoje a zvládnutí krizí, přesto je před ní obrovský otazník nad tím, jak pokračovat dál, protože se domnívám, že jak existence společné měny, tak i další uspořádání v Evropě bude muset být předmětem velké debaty. Myslím si, že věci nebudou moci úplně stejně fungovat do budoucna, má-li Evropa fungovat. Tvrdím, že Česká republika by měla stát o to, aby byl evropský projekt funkční. Pro nás to znamená nesmírně mnoho, jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska prosperity, akorát si myslím, že v současné podobě není vůbec  jisté, že bude projekt životaschopný.“ Zaorálek se domnívá, že je potřeba přiblížit EU lidem a zabývat se tím, proč je ohrožená ve vnímání občanů. „Pro Českou republiku budou léta 2017 a 2018 velmi významná, protože se bude rozhodovat o tom, jakou roli budeme mít ve světě, Evropě, čím se budeme živit.“

Základní problém: nerovnosti mezi státy a uvnitř států

„Nepodařilo se překonat to základní. Rozdíly životní úrovně, které jsou mezi západní částí Evropy a námi,“ poukázal Zaorálek a také uvedl, že evropské politiky nefungují ve směru, aby nerovnosti zmírňovaly. Nejde jen o nerovnosti mezi státy, ale i v jednotlivých zemích. „Stoupají radikálně. Nemyslím zrovna Česko, ale třeba Švédsko, Německo, Holandsko a další země, kde vám politici sami přiznají, že jsou znepokojeni tím, jak se v těchto zemích, které jsou známé, že dokázaly budovat sociální smír, jak dnes tam naopak nebezpečně roste nerovnost. Protože nerovnost znamená časem i politickou nestabilitu. Že svět se vyvíjí způsobem, který není schopen si s nerovností poradit, vidím jako obrovskou hrozbu do budoucna. Kdybyste se mě zeptali, proč vyhrál Donald Trump ve Spojených státech amerických, pak byste zjistili, že se tam prohloubila nerovnost mezi lidmi. Četl jsem pěkný slogan, že Barack Obama by se dnes nikdy nedostal na Harwardskou univerzitu,“ popisoval Zaorálek. „Společnost, která není schopná čelit nerovnosti dřív nebo později bude konfrontována s nějakým výbuchem,“ varoval důrazně. Situaci demonstroval na konkrétním příkladu zlínské univerzity, která má horší přístup k prostředkům než pražské nebo brněnské vysoké školy.

Věnoval se také globalizaci. „Do Česka spadá nízkými mzdami a miliardami korun, které se odvádějí nadnárodním firmám do zahraničí. To jsou dopady, se kterými se musíme nějak porvat,“ zmínil také Zaorálek, který zdůraznil, že pokud země roste, musí mít z toho užitek nejen část vyvolených. „Nehrozí nám to nejhorší, přesto se nacházíme na šikmé ploše a kluzkém ledu. Je velmi důležité, co se bude dít v nejbližších letech před námi. Roky 2017 a 2018 jsou strašně důležité pro Českou republiku a naši budoucnost. Proto jsem dnes tady, protože jsme teď v době, která má obrovskou dynamiku, ve které strašně záleží na tom, jak se kdo zachová a co udělá,“ vysvětlil na úvod Zaorálek.

Besedu uspořádali v kavárně v prostorách Baťovského areálu. Foto: Daniela Černá

Ministr Zaorálek přijel do Zlína na pozvání poslance ČSSD Antonína Sedi. Foto: Daniela Černá