Aleš Katovský, narozen 1958

Fakta: zastřelen 5. 4. 1991; tělo nalezeno 28. 9. 1995, identifikace podle chrupu a antropologické expertizy, zástřel v pravé týlní krajině. Na schůzce měl Katovský 800 tisíc korun v italských lirách. Černý opakovaně telefonoval sestře Katovského a představil se jako „Ludvík“; oblečení Katovského nechal Kopáč spálit u kamaráda v kotelně, vozidlo Katovského Škoda Favorit odvezli Kopáč a Černý do Německa, peníze za prodej vozidla byly předány Černému.

Podsvětí mlčí a Pandořina skříňka se otevírá

Kopáč a Černý si rozdělili peníze Katovského, které měl stále u sebe Kopáč. Černý počítá: „Jedna s dědkem tobě, jedna s dědkem mně, jedna s dědkem tobě…“

Druhý den ráno začala v posilovně v pražském Podolí sháňka po Katovském: „Kde ho máš? Vy jste ho včera krouhli, ne? Tak kde je?“ Všichni věděli o tom, že s Katovským odjel Kopáč, o Černém zatím neví nikdo nic. Kopáč popisuje situaci: „Všichni si mě furt prohlíželi, všichni.“ Jeden říká: „Tak ty máš ty prachy toho Aleše? Tak dej šába“. Kopáč to přecházel, s nikým se o tom nebavil, mlčení uplácel tím, že jim kupoval pití.  

Přešlo léto a do posilovny začal chodit jistý Kuna, dlouholetý kamarád Kopáče. „Byl to takovej ten dítě bez mámy, von byl furt někde vodstrčenej, bydlel někde u příbuznejch.“ Kuna na rozdíl od Kopáče neměl peníze. Kuna povídá: „Hele, já bych taky chtěl mít nějaký peníze.“ Kopáč na to: „To ale musíš mít kapitál!“ Kuna se směje: „Jedině že bych dědil,“ a Kopáč zakončí rozmluvu: „Budeš muset aspoň 30 let počkat, než budeš dědit.“

Za nějakou dobu se Kuna k tématu vrací: „Jedině že bysme matku nějak udělali.“  Kopáče to překvapí: „Ty blbče, ty bys voddělal vlastní mámu?“ Kuna vysvětluje: „Víš, kdo to je? To je sadomasochistka, co provádí mučení těch lidí, něco takovýho.“ Kopáč najde řešení. „No, jestli chceš, tak já mám kluka, kterej by ti to udělal.“ Pak seznámí Kunu s Černým.