Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP zjistil, že Češi v rámci řešení uprchlické krize nejvíce podporují ochranu vnějších hranic schengenského prostoru a nejlépe hodnotí postoje maďarského premiéra Viktora Orbána. Lidé hodnotili postoje jedenácti vrcholných politiků či představitelů České republiky, jednotlivých států nebo samotné Evropské unie k uprchlické krizi. Předsedu maďarské vlády Viktora Orbána z tohoto hlediska kladně hodnotí 76,8 procenta dotázaných. Za ním následují český prezident Miloš Zeman se 72,5 procenty a slovenský premiér Robert Fico se 72,1 procenta.

Celý průzkum ZDE

Za tímto triem skončila s výrazným odstupem dvojice, s jejímiž názory se ztotožňuje přibližně polovina české populace. Jedná se o britského ministerského předsedu Davida Camerona (51,2 procenta) a ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš (48,5 procenta). Zhruba třetině dotázaných vyhovují postoje premiéra Bohuslava Sobotky (35,5), francouzského prezidenta Françoise Hollanda (32,9) a jeho předchůdce ve funkci Nicolase Sarkozyho (32,1). Naopak zcela propadli řecký premiér Alexis Tsipras (18,1), předseda Evropské rady Donald Tusk (13,7), předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker (12,9) a na samotném dně se ocitla německá kancléřka Angela Merkelová (12,7).

Nejotevřenější Merkelová na samém dně, v Česku nejhorší Sobotka

Výsledky hodnocení vybraných politiků jasně ukazují, že většinová domácí populace vnímá kladně ty osobnosti, které jsou ve vztahu k tématu uprchlické krize nejrazantnější a nejradikálnější. Lze tak říci, že v české veřejnosti převládá jednoznačně protiuprchlická nálada, což dokládá i nejhorší výsledek německé kancléřky Angely Merkelové, která je ve vztahu k problematice azylantů ze zemí Blízkého východu nejotevřenější. Také proto dopadl z trojice českých politiků nejhůře Bohuslav Sobotka.

Skutečnost, že nálada ve většinové části domácí populace se radikalizuje v duchu protiuprchlických nálad, dokladuje i zjištění, že 79,6 procenta veřejnosti sdílí názor, že by Evropská unie měla ochránit vnější hranice Schengenu proti vstupu ilegálních migrantů. Podobně se lidé staví k tomu, že by každý členský stát EU měl mít právo na vlastní bezpečnostní politiku a opatření včetně přijímání či nepřijímání tzv. povinných uprchlických kvót. K tomu se vyjádřilo kladně 79,4 procenta dotázaných.

Lidem jde o ochranu hranic, suverenity a národních zájmů

To, že by Evropská unie měla jakýmikoliv prostředky chránit suverenitu a národní zájmy všech členských států, se domnívá 78,7 procenta Čechů, vytvořit společnou vojenskou či bezpečnostní složku k ochraně schengenského prostoru by EU měla podle názoru 78,1 procenta oslovených. Zavedení registru pasažérů leteckého provozu, jak navrhuje Francie, pak požaduje v souhrnu 67,4 procenta respondentů.