Pokud jde o rok 1945, objevuje se zejména v poslední době tendence řešit otázku, zda šlo o naše osvobození či okupaci. A protože odpovědi se nejlépe hledají u odborníků, hledaly ji ParlamentníListy.cz u historika Jana Křena. Ten hned na počátku připomněl, že podobnou otázku si kladou stále ještě i občané Německa. I tam však dochází prý i podle něj k jakémusi zásadnímu posunu ve vnímání skutečností, od nichž uplyne v těchto dnech 70 let.  

„V Německu se ještě nedávno hovořilo o porážce Německa. Nyní se už ale objevují slova o osvobození. Musím říct, že to je veliký zlom v celém německém myšlení, i když to ještě u všech Němců není tak úplně zažité. Většina veřejnosti to ale chápe. Je to veliký krok k demokratizaci Německa. Nejasný pocit v tom, jak na to pohlížet, byl totiž do nedávna stále ještě určitou závadou na pohled na demokratické vyrovnání se s minulostí,“ řekl Jan Křen pro ParlamentníListy.cz.

• TÉMA: 70 let od konce 2. světové války

Pobaltské republiky měly sny, které Německo nikdy splnit neplánovalo

Jak dodal, v této souvislosti se v poslední době o stejném problému nyní stále také hodně diskutuje i v pobaltských zemích, do jisté míry i na Ukrajině. Jelikož je to velice složitá otázka, je nutno k hledání odpovědi mít přesnou historickou znalost. Tu předložil s poměrně kořeněnými detaily.

„Když tedy začnu těmi nejvzdálenějšími pobaltskými republikami, kde se občas vyskytují zjevy, ze kterých se člověku udělá téměř špatně, tak osudy těch tří zemí jsou nepochybně tragické a nešťastné. Ty země za sebou nemají slavný vývoj – minimálně od té 1. světové války. Hovoří se tam například mnohé v souvislosti s pomocí jednotkám SS. Ale k tomu je třeba vědět, že pokud někdo chtěl pomáhat Německu, když nebyl občanem Německa, nebylo to možné. Do Wehrmachtu určitě nemohl. Jen někam, kde mohl být přijat – a to byly skutečně jen ty oddíly SS. Hledat s nimi spojitost je tedy na místě, i když to samo o sobě nic nevypovídá. Důležitější je skutečnost, že ty země v momentu, kdy byly okupovány, jak postupovala německá armáda, měly představu o své vůdčí části a též o tom, že Německo obnoví jejich samostatnost. Jenomže to se nikdy nestalo, poněvadž Německo zařadilo tyto okupační země do celkového anonymního okupačního celku. Když byly pokusy o vytvoření jejich vlád, ignorovalo to, nebo ty členy zavřelo. Jen pro zajímavost perlička – na německé straně byla samostatnost těchto pobaltských zemí, které si toho tolik slibovaly od spojenectví – uznána 20. dubna 1945! To se k nim možná tehdy ani nedostalo,“ konstatoval historik Křen.