Jak se díváte na iniciativy, jež v současnosti hýbou českou společností, třeba na Holešovskou výzvou? Jsou Češi podle Vás natolik akční a aktivní, že jsou schopni svou nespokojenost se současným establishmentem vyjádřit třeba i skrz protest v ulicích?
Na celém světě zaznamenáváme různé podobné pohyby. Třeba ve Francii je ale situace odlišná, je tam institucionální rámec pro projev nesouhlasu, máme silné odbory i opoziční strany.
Role odborů v Česku je tedy podle Vás příliš pasivní?
Jistě. Jejich šéf říká, že jsou připraveni demonstrovat, ale to se nestane. Stále jenom tlachají a nic nedělají, jsou obrovsky pasivní. Naštvanost Čechů je samozřejmě vysoká, vůči odborům mají ale velkou nedůvěru. Čeští odboráři jen mluví, protestují slovně. Když se jejich někdejší boss dostane do Senátu, to už je zvrácené. Neměl nikdy autoritu jako třeba jeho předchůdce Richard Falbr, Milan Štěch je spíš kariérista, který nebrání práva odborářů ani lidí. Lidé jsou v Česku hodně naštvaní, ale třeba generální stávka určitě nehrozí.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jana Šulcová