Jako první panelista vystoupil Josef Tabery z Řídícího orgánu PRV, který představil výsledky PRV 2007 - 2013 a uvedl, že dosud bylo proplaceno již 95 % alokace a nyní probíhá uzavírání programu. PRV dle ministerstva zemědělství dozná v budoucnu dílčích změn, která se týkají nevyhovujících hodnotících kritérií. Zároveň nebudou vypisovány dotace na řízení rizik, protože tato problematika je dostatečně adresována komerční nabídkou pojištění. Za velký problém českého zemědělství označil spekulace na trhu s půdou, naopak vůči rodinným podnikům se vyjádřil v zásadě odmítavě - argumentoval příliš velkou rozlohou statků českých sedláků v porovnání s EU.

Eva Svobodová, ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) vystoupila s příspěvkem o generační obměně rodinných podniků. Rodinné firmy jsou stabilnější, transparentnější a vyznačují se silnějším sociálním cítěním než podniky nerodinné. V ČR nyní nástupnictví rodinných podniků představuje akutní problém, protože se začínají předávat podniky vzniklé po revoluci. Předání firmy je dlouhodobý proces, který vyžaduje důslednou přípravu. AMSP ČR v regionech pořádá tzv. kulaté stoly, které mají právě rodinným firmám s přípravou na předání pomoci (sdílení zkušeností, příklady dobré praxe). Na závěr panelu apelovala ředitelka Svobodová na nutnost zavedení legislativní definice rodinného podniku a oznámila společnou snahu s ASZ ČR tohoto dosáhnout.

Téma rodinných podniků a farem z pohledu EU představil analytik legislativy Ondřej Krutílek z Centra pro studium demokracie a kultury (CDK) a B&P Research. Zaměřil se na obecný směr, kterým se EU v SZP ubírá a představil konkrétní příklady návrhů definic vydaných institucemi EU. Hlavním sdělením v podstatě bylo, že EU podporuje veškeré snahy o usnadnění situace rodinných podniků a farem v Evropě, ale konkrétní provedení ponechává na členských státech z důvodu přílišné diverzity napříč zeměmi EU. Podobně se ostatně vyjádřil i komisař Phil Hogan, rodinné podnikání v zemědělství zkrátka nemá udržitelnou alternativu.

Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy vystoupil s příspěvkem o erozi zemědělské půdy a znehodnocování půdního fondu ČR. Za velký problém, který způsobuje erozi, označil vysoký podíl pronájmu zemědělské půdy v ČR, kde chybí přirozený vztah zemědělce k půdě a krajině jako takové, a spekulace na trhu s půdou. Řešením je dle něj uzavření kvalitní pachtovní smlouvy. Představil také dosti znepokojující čísla týkající se eroze - až 45 % orné půdy v ČR je tzv. utužená půda, která není schopna vsakovat vodu.

Předposlední příspěvek o strukturálním šetření v zemědělství - Agrocenzus, prezentoval ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ Jiří Hrbek. Zabýval se podílem počtu rodinných farem dle jednotlivých krajů a strukturou pracujících v zemědělských podnicích fyzických osob. S účastníky workshopu se shodl na tom, že o rodinných farmách lze za stávající situace, kdy nejsou definovány, jen obtížně získávat data. Ta jsou přitom klíčová při jakýchkoliv měření, která se rodinných farem týkají, a ze kterých by bylo poté možné dokazovat vyšší celkovou prosperitu a prospěšnost takových podniků.

Závěr panelu proběhl v režii farmářky a poradkyně předsedy vlády pro oblast zemědělství Terezie Daňkové, která představila ryze praktické problémy, jimž musí sedlák čelit mimo jiné při převzetí podniku od rodinného příslušníka. Její příspěvek byl o to cennější, protože jako jediná hovořila z pozice zemědělce, ke kterému se vše výše uvedené vztahuje. Upozornila na nesmyslnost provádění podmínky aktivního zemědělce v ČR, absurditu průběhu některých kontrol a byrokratických překážek zemědělského podnikání na venkově. Stejně tak jako pánové Tabery a Vopravil upozornila na problém spekulace a krátkodobých pronájmů půdy, se kterými se ve svém sousedství setkala.

Diskuze u kulatých stolů probíhala ve třech tematických okruzích: 1) rodinné farmy, 2) půda a 3) změna Programu rozvoje venkova (PRV). Výsledkem každého kulatého stolu bylo vždy několik bodů, které představují nejpalčivější problémy v dané oblasti. První dva kulaté stoly moderoval Josef Stehlík a změny PRV tajemník ASZ ČR Jaroslav Šebek. Po skončení diskuzí u kulatých stolů mohli všichni účastníci konference rozdělit své přidělené puntíky mezi jednotlivé body vzešlé z diskuzí.

Za téma rodinné farmy se jednalo o následující:
1. Podporovat takové typy hospodaření (podniků), které v prostoru venkova přímo žijí a podnikají.
2. Podporovat takové typy podniků, které jsou vlastněny a řízeny převážně rodinnými příslušníky.
3. Podporovat finalizaci produktů přímo v místě prvovýroby.
4. Podporovat generační kontinuitu.

Účastníci kulatého stolu se shodli na tom, že podporou je zde v podstatě míněno odstraňování překážek podnikání (snížení byrokracie či snížení počtu kontrol).

V rámci tématu půdy se diskutující shodli na níže uvedených bodech:
1. Podporovat takové způsoby obhospodařování zemědělské půdy, které jednoznačně vedou ke zlepšení její kvality.
2. Zavést taková opatření, která povedou ke snížení záborů půdy (německý model).
3. Zjednodušit proces převodu majetku do vlastnictví zemědělského podnikatele.

Diskuzí zde rezonovala především zásadní snaha zabránit spekulacím s půdou a další erozi.

Třetí kulatý stůl diskutoval na téma změna PRV a výsledek je následovný:
1. CLLD má sloužit jako doplnění Operačních programů, nikoliv jejich kopie.
2. Zařadit obce a spolků jako žadatele zpět do PRV.
3. Odstranit problematické preferenční kritérium „vytvoření pracovního místa“.
4. Více podporovat malé, mladé a začínající zemědělce.
5. Zjednodušit administraci PRV.

Většina účastníků byli zástupci Místních akčních skupin (MAS), což ovlivnilo směr diskuze a následné prosazování jednotlivých bodů. Poslední dva body však prosadil tajemník ASZ ČR Jaroslav Šebek, přičemž zdůraznil, že podpora mladých a začínajících zemědělců je naprosto klíčová v údržbě a rozvoji venkova.

Příspěvky workshopu i celá diskuze u kulatých stolů byly přínosné a povětšinou velmi informativní z teoretického i praktického hlediska. Zástupci ASZ ČR měli kvalitně připravené pozice a dohromady představili konzistentní stanovisko Asociace.

Závěry z konference, shrnuté v 13 bodech, předá hlavní organizátor akce - Spolek pro obnovu venkova České republiky, předsedovi vlády a jeho prostřednictvím Vládě ČR. Z doporučení konference budou v následujícím období vycházet i její partneři - kromě Asociace soukromého zemědělství ČR to jsou Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Národní síť MAS ČR. Budou rovněž podkladem pro přípravu národní pozice na jednání Evropského venkovského parlamentu v roce 2017.

Závěry konference – doporučení důležitá pro kvalitu života obyvatel venkova:
1. Rozšířit podporu obcí a spolků v PRV.
2. Dobrá škola - tradiční venkovské dovednosti, občanská odpovědnost, centrum obecního života, výuka lokální historie.
3. Podpora tradiční přirozené rodiny.
4. Všemi možnými způsoby zachycovat a chránit vodu - v krajině, v sídlech, v podzemí i na povrchu.
5. Podporovat takové typy hospodaření subjektů, které v prostoru venkova přímo žijí a podnikají.
6. Výchova k občanské angažovanosti začíná v rodinách a ve škole (výchova příkladem, dobrovolnictví).
7. Spustit velký program výsadby ovocných stromů v krajině a v sídlech.
8. Podporovat takové způsoby hospodaření na zemědělské půdě, které vedou k zlepšení její kvality.
9. Navýšení rozpočtového určení daní (RUD) snížením mandatorních výdajů státu ve prospěch rozvoje venkova a posílení samostatnosti obcí.
10. Posílit prestiž venkova.
11. Zajistit nárokové financování komunitních sociálních pracovníků do všech obcí za účelem poskytování individuálních konzultací potřebným.
12. Změnit koeficienty v RUD s cílem odstranit extrémní rozdíly mezi jednotlivými obcemi (např. zrušení přepočítávacích koeficientů čtyřech největších měst + hazard).
13. Posílit respektování demokratických hodnot.