Od přecházení jsou přechody!

Zákon jasně stanoví, že chodec je povinen použít přechod, podchod nebo nadchod je-li od něj do vzdálenosti do 50 metrů. To mnozí nedodržují a přecházejí v místech, kde to řidič neočekává. Kvůli několika ušetřeným metrům riskují tito chodci svůj život. „Je pravda, že na řadě míst byly přechody zrušeny a chodcům se nechce chodit, jak se říká, cik-cak. Pak se ovšem musí obrátit na příslušný odbor dopravy. To, že někde chybí přechod, nikomu nedává právo přecházet tam, kde se nemá, když ho má jen o pár metrů dál,“upozorňuje šéf BESIP Martin Farář.

Je-li přechod dále než 50 metrů nebo zcela chybí, pak chodec může přejít, ale se zvýšenou opatrností a musí dát přednost všem jedoucím vozidlům. Chodec v takovém případě na sebe bere veškerou odpovědnost, protože řidič nemůže neustále předpokládat, že silnici bude někde někdo přecházet. Chodec tedy může přejít, přestupku se nedopouští, ale se zvýšenou opatrností a nesmí nikoho ohrozit ani omezit.

Na přechodech se chodí vpravo a mimo něj kolmo přes silnici nejkratší možnou cestou. A pokud možno, co nejrychleji. Chodec by se také neměl na přechodech bezdůvodně zastavovat nebo se tam zdržovat delší dobu. Pro řidiče je naprosto matoucí, když se chodec chová neočekávaně, například se uprostřed přecházení rozhodne vrátit ve směru, v němž do silnice vstoupil, a podobně.

Přednost není absolutní

Na přechodech bez světelné signalizace má sice chodec přednost, ale absolutně se na to spoléhat nedá. V městském provozu má například před chodcem přednost tramvaj nebo vozidla s právem přednosti v jízdě se zapnutým majáčkem. Nevyplácí se také skákat do cesty přímo před rozjeté auto. I když přednost chodců platí, je potřeba se nejprve rozhlédnout, vyhodnotit situaci, a teprve potom, když nebezpečí nehrozí, vstoupit do vozovky. Spoléhat se, že řidič dokáže včas zastavit, není na místě. Brzdná dráha auta se proměňuje v závislosti na reakci řidiče, rychlosti, technickém stavu vozidla, stáří a kvalitě pneumatik, stavu vozovky, zda je suchá, mokrá nebo dokonce namrzlá. Nikdy také nevím, zda řidič jede opravdu předepsaných 50 km/h nebo o něco rychleji. Rozdíl v brzdné dráze je totiž při takto, na první pohled malém rozdílu rychlosti, diametrální. Zatímco řidič jedoucí 50 km/h před přechodem bezpečně zastaví, řidič jedoucí 60 km/h brzdí ještě dalších 9 metrů, tedy na vzdálenost dalších 3 přechodů….

Brzdná dráha automobilu

 Zdroj tabulky: www.ibesip.cz.

Uskakovat před autem se nemusí vyplatit

Jednou z příčin fatálních nehod na přechodech nebo v jejich okolí bývá špatný odhad chodců, jakou rychlostí se k nim vozidlo blíží, nebo přecenění svých sil. Pokud chodec neodhadne, jak daleko od jeho místa přecházení se auto nachází, může si pomoci i takovou zdánlivou maličkostí, jakou je ve městě vzdálenost mezi sloupy pouličního osvětlení (cca 25 metrů) a mimo město vzdálenost mezi patníky (50 metrů). Horší odhad mívají podle statistik nehod hlavně děti a senioři. Pro ně by opatrnost měla platit dvojnásob. Chodec by měl také předpokládat, že zábradlí, nebo jiné zábrany mezi chodníkem a silnicí nejsou na těchto místech samoúčelně a vyvarovat se jejich přeskakování nebo přelézání.

Rozhodovat může i technický stav vozidla

Odhadnout může chodec v lepším případě rychlost přijíždějícího auta nebo motorky, měl by také zaregistrovat stav vozovky a uvědomovat si, jaké je počasí, ale vůbec nemůže předpokládat, v jakém stavu je k němu přijíždějící automobil. A právě souhrn všech těchto věcí se pro něj může stát rozhodující. Důležitý je například stav pneumatik blížícího se auta. Zatímco v zimních měsících jsou zimní pneumatiky u nás už několik let povinné, o použití zimních pneu v létě se nikdo nestará. Brzdná dráha zimních pneumatik v zimním období je při rychlosti 80 km proti letnímu obutí až o 8,5 sekundy kratší, brzdit na zimních pneumatikách v parném létě bude naopak delší. A stejně tak záleží na stáří používaných pneumatik, stárnutím totiž ztrácí guma své vlastnosti, což se projevuje obzvlášť u zimních pneumatik. O délce brzdné dráhy bude také rozhodovat výška vzorku. Řidiči by s tím samozřejmě měli počítat, ale jestli tomu tak skutečně je, se chodec nedozví. Každý zbytečný risk se pak nemusí vyplatit.

Na některých místech, například před přechody, v zatáčkách, nebo tam, kde by mohlo docházet ke smykům, se v současnosti pokládá zdrsněný povrch, často odlišený barevně. „Zdrsněný úsek výrazně snižuje riziko smyku a brzdnou dráhu. Technologie vytvoření tohoto povrchu se provádí použitím dvousložkového modifikovaného pojiva a tříděného bauxitového kameniva. Povrch je možné provádět v různých barvách podle požadavků objednatele“prozradil mluvčí ŘSD, Jan Rýdl.

V ideálních povětrnostních podmínkách může při rychlosti 50 km/h zastavit auto proti klasickému povrchu až o několik metrů dříve. Ve vyšších rychlostech se rozdíl v zastavení mezi povrchy ještě zvýší. Měření protismykových vlastností se potom provádí nejen za sucha, ale také na mokrém povrchu.

Závislost typu povrchu a délky brzdné dráhy

 Zdroj tabulky: www.ibesip.cz.