V souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen „HSHMP“) vystupuje v dané problematice jako místně a věcně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. HSHMP plní výhradně roli koordinační, konzultační, nařizující, stanovující, spolupracující, metodickou a dozorovou. Samotné hubení hlodavců HSHMP neprovádí. Odpovědnost za provedení deratizace v objektech, na pozemcích a dalších lokalitách, kde je takové opatření potřebné, zákon o ochraně veřejného zdraví ukládá vlastníkům, majitelům či správcům, kteří v případě potřeby deratizace využívají služeb odborných subjektů.

Hlavní město Praha jde příkladem

Problematika výskytu myšovitých hlodavců vyžaduje v Praze trvalou pozornost. Příkladně k danému problému přistupuje například samotné Hlavní město Praha (HMP), většina městských částí HMP a rovněž Pražské vodovody a kanalizace (PVK) jako správce vodohospodářské infrastruktury v Praze. Ve vybraných lokalitách na povrchu deratizaci provádějí městem či městskými částmi vybrané odborné firmy, v kanalizační síti pak PVK. Podle informací poskytnutých pražským magistrátem,  Praha letos na deratizační práce vynaloží cca 3,7 milionu korun.

Deratizační práce v Praze přibližuje časový a územní harmonogram

Postupuje se dle předem schváleného územního a časového harmonogramu, který obsahuje přesný výčet lokalit, kde k realizaci potřebných opatření v průběhu daného roku dojde. Postupy, lokality
a časové harmonogramy prací spojených s deratizací jsou konzultovány s HSHMP jako místně a věcně příslušným orgánem státní správy.

Pražané jsou o realizovaných opatřeních s předstihem informováni prostřednictvím Magistrátu hlavního města Prahy a úřadů městských částí. Harmonogram deratizačních prací, které na majetku hlavního města Prahy letos odborné firmy v jednotlivých částech metropole provedou, obdržela HSHMP v těchto dnech.

Kde se potkani v Praze nejčastěji vyskytují?

V Praze jsou lokality se zvýšeným výskytem potkanů, nebo téměř žádným. Místa výskytu se často mění, protože potkani neustále migrují. Právě kvůli migraci se v rámci deratizace ošetřují vždy větší plochy, čímž je možné zamezit dalšímu šíření potkanů. Na potkany lidé mohou narazit nejpravděpodobněji v místech, kde se hromadí odpadky, které jim slouží jako potrava. Dalším problémem jsou lokality s rozestavěnou infrastrukturou nebo neupravované porosty zelených ploch. Tradičními destinacemi potkanů jsou také místa, která obývají lidé bez domova.

Bilance roku 2017 a kontrola

HSHMP po ukončení procesu deratizace v daném kalendářním roce zpracovává celkovou zprávu o provedení a výsledcích cyklické deratizace v Praze. Ze zprávy za rok 2017 například vyplývá, že na povrchovou deratizaci HMP vynaložilo částku ve výši skoro 3 miliony korun a současně na provádění opatření v kanalizační síti poskytlo PVK finanční příspěvek 600 tisíc korun. Samotné PVK přitom na deratizaci stokové sítě v roce 2017 z vlastních zdrojů zaplatily cca 5 milionů korun. Kontrolu provedených deratizačních opatření provádí v průběhu roku nejen HSHMP, ale i samotné odborné firmy a další instituce. Zaměstnanci HSHMP v roce 2017 provedli 261 takových kontrol.

A co další subjekty?

V průběhu roku HSHMP upozorňuje na důležitost plnění zákonných povinností v oblasti ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace (zkráceně DDD) celou řadu dalších subjektů – velké firmy
a podniky působící v Praze v nejrůznějších sférách a to včetně stavebních společností. Většina subjektů své povinnosti plní. Potěšitelná je skutečnost, že se účast soukromých subjektů na zajištění a realizaci deratizace v Praze zvyšuje. Část subjektů nad rámec svých povinností HSHMP hlásí celkové náklady, které na deratizaci vynakládají. V roce 2017 HSHMP takové hlášení poskytlo
155 subjektů, které za prováděná opatření uhradily téměř 5 milionů korun.

Díky každoročním deratizacím jsou v Praze stavy potkanů na přijatelné úrovni HSHMP hodnotí situaci ve městě na úseku provádění DDD jako velmi dobrou. Dlouhodobé zkušenosti v Praze s pravidelným prováděním deratizačních prací ukazují, že účinným prostředkem k výraznému snižování počtu hlodavců v metropoli je kombinace povrchové a podpovrchové deratizace. Taková kombinace přináší i významnou procentuální úspěšnost.

Proto také v Praze probíhá cyklická deratizace, která se se každoročně v období od přibližně začátku dubna do konce října opakuje. Cyklicky prováděné deratizace představují pozitivní přínos pro udržení přijatelné populace hlodavců, především potkanů. Přesnými údaji o počtu potkanů v Praze HSHMP nedisponuje. Technicky ani organizačně není možné potkany v Praze spočítat. Určitými velmi hrubými odhady mohou disponovat možná specializované deratizační firmy.

Místa deratizačních zásahů musí být vždy řádně označena

K deratizačním zásahům se v Praze používají většinou granulované a voskové nástrahy, které se ukládají do deratizačních staniček. Na volných prostranstvích se nástrahy kladou výhradně do nor
a to ve vhodném ochranném obalu. Všechny ošetřené prostory se označují výstražným štítkem.

Na volném prostranství je současně umisťováno informativní oznámení o deratizaci ošetřované plochy. Výstražný štítek o provedené deratizaci upozorňuje na položení nástrahy a varuje, aby dospělí zabránili dětem a domácím zvířatům kontaktům s nástrahou.

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE:

Problematiku ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace (zkráceně DDD) v základu legislativně upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění, Hlava III Předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, Díl 2 Ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace, §§ 55 – 61, (dále jen zákon).

Zákon hovoří o opatřeních v podobě ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, zkráceně DDD. Zákon činnost DDD dělí na běžnou a speciální.

V § 55 zákon přináší srozumitelné definice: Ochrannou dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací je činnost směřující k ochraně zdraví fyzických osob a k ochraně životních a pracovních podmínek před původci a přenašeči infekčních onemocnění, škodlivými a epidemiologicky významnými členovci, hlodavci a dalšími živočichy. Člení se na

a/ běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, která jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů směřuje k předcházení vzniku infekčních onemocnění a výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů,

b/ speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, kterou je odborná činnost cílená na likvidaci původců a přenašečů infekčních onemocnění a zvýšeného výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů.

Jakou DDD má kdo konkrétně provádět zákon stanoví v § 57.

K realizaci běžné ochranné DDD se nevyžaduje žádná odborná způsobilost a je oprávněna a současně povinna ji provádět každá osoba na svém majetku jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů. Řádné provádění běžné ochranné DDD je velmi důležité, neboť obvykle právě její zanedbání vede k potřebě provádění speciální ochranné DDD.

Provedení speciální ochranné DDD jsou povinny podle zákona zajistit podnikající fyzické osoby a právnické osoby ve svých provozovnách a všechny osoby při likvidaci původců nákaz, při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. Jedná-li se o obytné místnosti, pobytové místnosti a nebytové prostory, které neslouží k podnikání, má tuto povinnost vlastník nemovitosti, případně u bytových domů s jednotkami ve vlastnictví společenství vlastníků. U nemovitosti, která je ve vlastnictví ČR, má tuto povinnost příslušná organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace, které jsou příslušné  k hospodaření s majetkem státu.

Speciální ochrannou DDD je oprávněna provádět fyzická osoba, která podle zákona má  odborné znalosti a praktické zkušenosti  a vždy disponuje osvědčením odborné způsobilosti. To je vydáváno na základě složení odborné zkoušky.

Neplnění povinností na úseku běžné DDD lze hodnotit jako přestupek. Pokud nedochází k plnění povinností na úseku speciální DDD lze za přestupek podle rizika udělit pokutu až do výše 2 000 000,- Kč.

Subjekty či osoby, která opatření DDD provádějí, mohou používat, podle § 55 zákona,   jen přípravky dodané na trh v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o biocidních přípravcích.

Zároveň lze přípravky a postupy použít jen v míře nezbytně nutné tak, aby účelu ochranné DDD bylo dosaženo a životní a pracovní podmínky nebyly ohroženy či poškozeny.

Odborné deratizační firmy při zásazích dále postupují podle „Standardní metodiky ochranné deratizace“ z roku  2006 vydané Státním zdravotním ústavem.