V souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen „HSHMP“) vystupuje v dané problematice jako místně a věcně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. HSHMP plní výhradně roli koordinační, konzultační, nařizující, stanovující, spolupracující, metodickou a dozorovou. Samotné hubení hlodavců HSHMP neprovádí. Odpovědnost za provedení deratizace v objektech, na pozemcích a dalších lokalitách, kde je takové opatření potřebné, zákon o ochraně veřejného zdraví ukládá vlastníkům, majitelům či správcům, kteří v případě potřeby deratizace využívají služeb odborných subjektů.

Hlavní město Praha a PVK jdou příkladem

Problematika výskytu myšovitých hlodavců vyžaduje v Praze trvalou pozornost. Příkladně k danému problému přistupuje například samotné hlavní město Praha (HMP), většina městských částí HMP a rovněž Pražské vodovody a kanalizace (PVK) jako správce vodohospodářské infrastruktury v Praze. Ve vybraných lokalitách na povrchu deratizaci provádějí městem či městskými částmi vybrané odborné firmy, v kanalizační síti pak PVK. Podle informací poskytnutých pražským magistrátem, Praha letos na deratizační práce vynaloží cca 3,7 milionu korun.

Deratizační práce v Praze přibližuje časový a územní harmonogram

Postupuje se dle předem schváleného územního a časového harmonogramu, který obsahuje přesný výčet lokalit, kde k realizaci potřebných opatření v průběhu daného roku dojde. Postupy, lokality a časové harmonogramy prací spojených s deratizací jsou konzultovány s HSHMP jako místně a věcně příslušným orgánem státní správy. Pražané jsou o realizovaných opatřeních s předstihem informováni prostřednictvím Magistrátu hlavního města Prahy a úřadů městských částí.

Kde se potkani v Praze nejčastěji vyskytují?

V Praze jsou lokality se zvýšeným výskytem potkanů, nebo téměř žádným. Místa výskytu se často mění, protože potkani neustále migrují. Právě kvůli migraci se v rámci deratizace ošetřují vždy větší plochy, čímž je možné zamezit dalšímu šíření potkanů. Na potkany lidé mohou narazit nejpravděpodobněji v místech, kde se hromadí odpadky, které jim slouží jako potrava. Značnou komplikaci představují odpady a potraviny mimo kontejnerová stání. Dalším problémem jsou lokality s rozestavěnou infrastrukturou nebo nezabezpečené vstupy do domů. Riziko představují také neupravované porosty zelených ploch, především vysoké křovinaté porosty. Cestou ke zlepšení stavu je pravidelná úprava a údržba zeleně a pravidelný odvoz odpadu včetně úklidu kolem kontejnerových stání. Tradičními destinacemi potkanů jsou také místa, která obývají lidé bez domova či narkomané. Jde například o neobydlené, rozbořené, zanedbané objekty a dokonce i kanalizační sítě. Přítomnost těchto osob v daných místech mnohdy komplikuje deratizační zásahy. Ty musí být odkládány na dobu, kdy je možné

Bilance roku 2018 a kontrola

HSHMP po ukončení procesu deratizace v daném kalendářním roce zpracovává celkovou zprávu o provedení a výsledcích cyklické deratizace v Praze. Ze zprávy za rok 2018 například vyplývá, že na povrchovou deratizaci HMP vynaložilo částku ve výši skoro 3 miliony korun a současně na provádění opatření v kanalizační síti poskytlo PVK finanční příspěvek 600 tisíc korun. Samotné PVK přitom na deratizaci stokové sítě v roce 2018 z vlastních zdrojů zaplatily cca 5 milionů korun. Kontrolu provedených deratizačních opatření provádí v průběhu roku nejen HSHMP, ale i samotné odborné firmy a další instituce. Zaměstnanci HSHMP v roce 2018 provedli 263 takových kontrol. V rámci povrchové deratizace, zajišťované prostřednictvím odborným firem hlavním městem Prahou, bylo položeno celkem 1 294 kg deratizačních nástrah (jedné deratizační nástraze (jednotce) odpovídá jeden dům, tj. číslo popisné; na volné ploše 1000 m2). V kanalizační síti PVK položily 2975 kg nástrah a ošetřily také kanalizační vstupy a přípojky.

A co další subjekty?

V průběhu roku HSHMP upozorňuje na důležitost plnění zákonných povinností v oblasti ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace (zkráceně DDD) celou řadu dalších subjektů – velké firmy a podniky působící v Praze v nejrůznějších sférách a to včetně stavebních společností. Většina subjektů své povinnosti plní. Potěšitelná je skutečnost, že se účast soukromých subjektů na zajištění a realizaci deratizace v Praze zvyšuje. Část subjektů nad rámec svých povinností HSHMP hlásí celkové náklady, které na deratizaci vynakládají. V roce 2018 HSHMP takové hlášení poskytlo 110 subjektů, které za prováděná opatření uhradily více než 3,5 milionu korun.

Díky každoročním deratizacím jsou v Praze stavy potkanů na přijatelné úrovni

HSHMP hodnotí situaci ve městě na úseku provádění DDD jako velmi dobrou. Dlouhodobé zkušenosti v Praze s pravidelným prováděním deratizačních prací ukazují, že účinným prostředkem k výraznému snižování počtu hlodavců v metropoli je kombinace povrchové a podpovrchové deratizace. Taková kombinace přináší i významnou procentuální úspěšnost.

Proto také v Praze probíhá cyklická deratizace, která se se každoročně v období od přibližně začátku dubna do konce října opakuje. Cyklicky prováděné deratizace představují pozitivní přínos pro udržení přípustné populace hlodavců, především potkanů. Přesnými údaji o počtu potkanů v Praze HSHMP nedisponuje. Technicky ani organizačně není možné potkany v Praze spočítat. Určitými velmi hrubými odhady mohou disponovat možná specializované deratizační firmy.

Místa deratizačních zásahů musí být vždy řádně označena

K deratizačním zásahům se v Praze používají většinou granulované a voskové nástrahy, které se ukládají do deratizačních staniček. Na volných prostranstvích se nástrahy kladou výhradně do nor a to ve vhodném ochranném obalu. Všechny ošetřené prostory – v objektech, na volných plochách, u vstupů do parků atd. - se označují výstražným štítkem. Na volném prostranství je současně umisťováno informativní oznámení o deratizaci ošetřované plochy. Výstražný štítek o provedené deratizaci upozorňuje na položení nástrahy a varuje, aby dospělí zabránili dětem a domácím zvířatům kontaktům s nástrahou. Paradoxně v době probíhající deratizace může přechodně viditelný počet potkanů na povrchu vést k domněnce jejich přemnožení, není tomu tak, hlodavci pouze ztrácí vlivem deratizační látky svou plachost.