„Chůze naboso je pro člověka naprosto přirozená. Bohužel většina z nás si ji v rozmanitém přírodním terénu dopřeje jen minimálně. To se může negativně projevit na stavu našich nohou. Ty jsou uzpůsobeny k tomu, aby při chůzi plnily funkci tlumiče nárazů a aby tělo odpružily a usnadnily mu tak pohyb. Zároveň díky velkému množství drobných nervových zakončení jsou pro mozek cenným zdrojem informací o kvalitě či struktuře terénu, po kterém chodíme. Plosky nohou jsou také významnou reflexní zónou,“ vysvětluje vedoucí fyzioterapeutka rehabilitačního oddělení Nemocnice Třebíč Markéta Zahrádková.

Co bylo impulsem ke spuštění tohoto projektu, popisuje autorka myšlenky a jedna z propagátorek bosé chůze v Nemocnici Třebíč fyzioterapeutka Mgr. Michaela Dobešová. „Od nohou prakticky celodenně uzavřených v botách, často velmi úzkých, příliš pevných či na vysokém podpatku, nelze čekat, že budou svoji funkci plnit tak, jako nohy bosé, volné. Nemají šanci vnímat povrch, po kterém kráčí, číst terén. Mozek je ochuzen o velké množství vjemů, které jsou velmi důležité pro zpětnovazební systém řízení pohybu. Snižuje se prokrvení a pružnost nohou a deformuje se jejich tvar. Toto může vést k poruchám funkce nohou jako je vznik plochonoží, vbočeným palcům, k bolestem pohybového aparátu či zraněním, jako jsou například distorze kotníků. Jako prevence těchto stavů a kompenzace chůze v botách či doplněk ucelené rehabilitace může posloužit právě pravidelná chůze po senzorickém chodníku, v trávě či písku. Letní období je pro to ideální.“

Nemocnice Třebíč tak reaguje na celosvětový trend v preventivní péči o nohy a zdraví celého pohybového aparátu. V USA a západní Evropě mají podobné stezky dlouholetou tradici, ale v České republice začaly vznikat až v posledních letech. Nejčastěji je možné je najít ve školních a zdravotnických zařízeních. Na různých místech v ČR už ale vznikla celá řada takzvaných bosých stezek v přírodním terénu, kde příjemnou procházkou můžete udělat něco pro svoje zdraví.