„Pokud úspěchy projektu představíme jen heslovitě, je možné říci, že: zrušili jsme odvodňovací kanály v délce 212 kilometrů, což pro představu odpovídá přibližně vzdušné vzdálenosti mezi Šumavou a Libercem. Dále se nám podařilo obnovit 35 kilometrů meandrujících potoků, 28 pramenišť, rašelinné lesy a další mokřady na ploše bezmála 2200 hektarů. Sestavili jsme výukový program pro školy, třikrát jsme pořádali velkou mokřadní soutěž pro školy v regionu. Natočili jsme oceňovaný dokumentární film, pořádali jsme také dobrovolnické akce, kdy se lidé přímo zapojovali do revitalizačních prací. V tomto ohledu by zájem obrovský - jen dobrovolníků se zúčastnilo 1840,“ vyjmenovává Iva Bufková, odborná garantka projektu ze Správy Národního parku Šumava.
K výukovému programu byla vydána také obrazová kniha Království vod a mokřadů s pracovním sešitem pro školní děti a další výukové pomůcky. Učitelé přírodopisu tak mají k dispozici ucelený materiál k výuce o vodě v krajině. Dokumentární snímek „Voda ztracená a vrácená“ režiséra Radka Plíhala byl oceněn na mezinárodních filmových festivalech v ČR i ve světě.
Snímek můžete zhlédnout na YouTube kanálu Správy NP Šumava ZDE. K promítání filmu byla uspořádána také série besed o mokřadech a jejich nezastupitelné roli pro krajinu i člověka v období změny klimatu. Vydána byla také publikace o vodě v krajině, včetně odborného manuálu obnovy mokřadů v horských oblastech.
Mohou Němci přestat cítit vinu za své rodiče, prarodiče a praprarodiče, jak jim radí Elon Musk?Anketa
„Právě tento manuál může být důležitým pomocníkem pro všechny, kteří chtějí mokřady v krajině obnovovat. Ta chuť navracet vodu do krajiny tady je, potvrzuje se to během pracovních setkání a exkurzí pro mnohé majitele lesních i nelesních pozemků,“ doplňuje Iva Bufková.
Projekt byl podpořen penězi z Evropské unie, ale také z Ministerstva životního prostředí. Vedla jej Správa Národního parku Šumava jako hlavní koordinátor, jako partneři se na něm podíleli kolegové ze Správy NP Bavorský les, Bund Naturschutz in Bayern a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Přestože projekt nyní končí, práce na revitalizacích budou pokračovat dál.
„Můžeme říci, že velkému podílu mokřadů a rašelinišť, ale také potokům a bystřinám, byla znovu vrácena původní, přírodní podoba. Přesto máme před sebou ještě spoustu práce, kterou je nutné v tomto ohledu udělat. Konkrétně nás v nejbližší době čekají revitalizace mokřadů ve dvou rezervacích na území CHKO Šumava (Najmanka a Pasecká slať) a připravují se další. Samozřejmě i nadále budeme pořádat velmi úspěšné Dny pro rašeliniště, v rámci kterých se do obnovy mokřadů zapojuje široká veřejnost,“ vysvětluje Iva Bufková.
Důležitým výstupem projektu LIFE for Mires je také monitorační činnost. Sledujeme, jakým způsobem biotopy a druhy reagují na provedená opatření, jak se chová podzemní voda a zda vystoupala blíže k povrchu. V nadcházejících letech nás budou zajímat i další změny, jaké s sebou přinesly revitalizace, tedy zjednodušeně řečeno množství zadržované vody, teplota zemského povrchu, změny ve vegetaci ve sledovaných oblastech a podobně.
„S postupující klimatickou změnou se bez krajiny, která je schopná akumulovat velké zásoby vody, neobejdeme. Je skvělé, že na území Národního parku Šumava proběhl tak velký a zásadní projekt, jakým byl LIFE for Mires. Nejen, že navrátil vodu do krajiny ve velkém množství a alespoň zčásti napravil nešťastné zásahy z posledních dvou století, ale dokázal inspirovat i mnoho dalších lidí, nadšenců, vlastníků půdy, úředníků, ale i politiků. Děkuji proto všem, kteří se na projektu podíleli, za skvěle odvedenou práci,“ zakončuje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
