„České zlaté rezervy naopak podle údajů České národní banky klesly ke konci září o dalších několik set kilogramů na 8,7 tuny,“ upozornil David Marášek, hlavní analytik společnosti Zlato, která stejnojmenný portál provozuje.

MNB v úterý v tiskové zprávě uvedla, že měnová rada banky se vzhledem k cílům dlouhodobé národní a hospodářské strategie rozhodla zvýšit své zlaté rezervy. S podstatným navýšením množství zlata ve fyzické podobě banka zároveň rozhodla o jeho přestěhování do Budapešti.

„Vlastnictví drahých kovů v rámci země je v souladu s mezinárodními trendy, podporuje finanční stabilitu a posiluje důvěru trhu v Maďarsko,“ stojí v tiskové zprávě centrální banky: „Zlato je stále považováno za jedno z nejbezpečnějších aktiv světa.“

Naposledy Maďarská národní banka nakoupila zlato v roce 1986. Se současnou držbou 31,5 tuny zlata v hodnotě přibližně 1,24 miliardy dolarů se velikost podílu zlata na měnových rezervách přibližuje historické úrovni, kterou Maďarsko mělo před dvaasedmdesáti lety (v roce 1946). V rámci celkových devizových rezerv se podíl rezerv ve zlatě zvýšil na 4,4 procenta, což odpovídá průměru zemí střední a východní Evropy, které nejsou členy eurozóny. „Tedy až na Česko, jehož zlatý poklad už nepředstavuje ani čtvrtinu procenta veškerých devizových rezerv ČNB,“ konstatoval Marášek.

V nákupech pokračuje také Polsko

Web Zlato.cz se odvolává na agenturu Reuters, která zveřejnila aktualizované údaje Mezinárodního měnového fondu (MMF), jež ukazují, že v nákupech zlata pokračovalo i Polsko. V září zvýšilo své zlaté rezervy o 4,4 tuny na celkových 117 tun. Jde o podobné nákupy, které polská centrální banka provedla v létě, když v červenci koupila dvě tuny zlata a v srpnu sedm tun.

Polsko zatím veškeré své zlato ponechává v Bank of England. „Je nyní otázkou, jak dlouho bude trvat, než i Polsko uzná za vhodné repatriovat své zlato ve fyzické podobě z Londýna. Sousedovi Maďarů, Rakousku, to zabralo poslední tři roky, než převezlo svých 140 tun z Bank of England. Nyní tuto operaci téměř dokončilo,“ citoval portál singapurský server BullionStar. Podobně v nedávné minulosti postupovalo Německo i Nizozemsko.

Trend je podle Maráška jasný: „Centrální banky v Evropě shromažďují zlato, aby podpořily své rezervy. Neplatí to ale pro Česko. Ještě v lednu 2017 držela centrální banka 0,309 milionu troyských uncí zlata, ale letos na konci září už jen 0,28 mil. Vyjádřeno v čase a v kilogramech - za rok a tři čtvrtě ze sejfů centrální banky ubyla téměř tuna zlata.“

Zájem centrálních bank o zlato stoupá

Centrální banky jsou důležitou součástí trhu se zlatem. V prvním pololetí letošního roku jejich nákupy představovaly více než 10 procent celosvětové poptávky. Podle MMF vlastnily centrální banky na konci prvního pololetí roku 2018 zlato v hodnotě 1,36 bilionu dolarů, což je zhruba desetina celosvětových devizových rezerv.

Čerstvá statistika MMF ukazuje, že po mnohaletých absencích se k nákupům zlata vrátily i další země: po 40 letech zlato opět nakoupil Egypt a rovněž Indie, Indonésie, Thajsko a Filipíny.

„Při pohledu do budoucna očekáváme, že poptávka centrálních bank ještě poroste. Důležitým hnacím motorem jejich poptávky je diverzifikace rezerv, stejně jako očekávaný přechod na multipolární systém měnových rezerv v nadcházejících letech,“ citoval server Zlato.cz marketingovou organizaci nejvýznamnějších těžařů zlata World Gold Council (WGC).

Evropské srovnání

Pro srovnání: Slovensko drží 31,7 tuny z bývalého československého zlatého pokladu, což je 42,7 procenta devizových rezerv země. Slovensko tak následuje trend zemí eurozóny včetně Evropské centrální banky (ECB), které celkem uchovávají téměř 11 000 tun zlata, což je zhruba 55 procent jejich devizových rezerv.

Evropské zlaté rezervy tvoří přibližně třetinu zlatých rezerv všech centrálních bank na planetě. Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, ale i Řecko mají podle WGC ve zlatě přes 65 procent svých devizových rezerv.