Bratislavský soudce Branislav Král, který rozhodl o předběžném zákazu knihu vydat, naznačil, že se při rozhodování spolehl jen na čestné prohlášení Haščáka: „Je nelogické, aby dal toto čestné vyhlásenie a nebola to pravda,“  řekl. Soudce tak knihu zakázal, aniž by ji viděl.

Jozef Vozár z Ústavu štátu a práva SAV říká, že takové čestné prohlášení nemůže sloužit jako seriózní důkaz. „Cenzúra existuje stále, ale rovnako aj túžba po slobode slova. Musí si nachádzať stále nové formy ako sa presadiť, pretože aj cenzúra si ich bude vždy nachádzať,“ okomentoval to spisovatel Ľubomír Feldek.  Zástupci ředitele Ústavu štátu a práva SAV Jozefovi Vozárovi  rozhodnutí soudce  připomíná v některých aspektech „opatrenia, aké v totalitnom režime robil na to osobitný štátny orgán“.  Cenzuře před zveřejněním se tehdy vždy říkalo předběžná…

Jak šla kauza v datech

11. ledna:  Haščák a Varga podali na soud žalobu a návrh na předběžné opatření
30. ledna: Soudce Král stopl vydání knihy – její existence je prý zásahem do Haščákových práv
2. února: Soudkyně Kontríková Vargově žádosti nevyhověla; do jeho práv nemůže zasáhnout něco, jehož obsah nikdo nezná

Soudce prý chrání právo jednotlivce

Soudce se brání tím, že tvrdí, že se nejednalo o cenzuru, protože nechrání zájem státu, ale právo jednotlivce. „Je to neoprávnené obmedzenie šírenia názorov a informácií bez ohľadu na to, komu slúži,“ říká Vozár. „Pokud soud předem zakáže vydat konkrétní knihu, tak to rozhodně cenzura je,“ myslí si Pavel Molek z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a připomíná, že Slovensko je vázané Listinou základních práv a svobod, která cenzuru zakazuje a to bez výjimky.

Listina základných práv a svobod sice připouští možnost omezit svobodu projevu pro ochranu práv druhých, tedy také osobnostních práv, uznává  Molek. Kdy se tak může stát, není jednoznačné, závisí to případ od případu. Jak to posoudit, když není známý obsah knihy, je pro Molka záhadou. „Je to trochu jako závazně rozhodnout o jménu dítěte, které čekáte, ale ještě nevíte, zda to bude kluk nebo holka,“ řekl k tomu.

„Je to nezmysel. Po tom, ako Mečiar amnestoval nevyšetrenú vraždu, čo sa zdalo, že je vrcholný právny nezmysel, ktorým Slovensko prispelo k deštrukcii európskeho právneho systému, je toto rovnako veľký právny nezmysel. Som synom právnika. Keby toto počul, v hrobe by sa musel rozosmiať,“ řekl k zákazu spisovatel Feldek pro Sme.sk. A dodal: „Nielenže by to človek neočakával, ale je to do takej miery absurdné, že sa mi až zdá, že to rozhodol sudca, ktorý sa vo svojom rozhodovaní necítil bezpečne. Aby som to povedal jemne. Takéto rozhodnutie môže urobiť len sudca v nejakej zvláštnej úzkosti alebo strachu, pretože takýmto rozhodnutím obetúva aj svoje vlastné dobré meno. Či dobré meno stojí za takýto rozsudok, je otázka. “

Kdo je Tom Nicholson?

Tom Nicholson vyštudoval historii na University of Toronto v Kanadě. V médiích působí od roku 1993, byl redaktorem The National Post v Toronto a šéfem zpravodajství v Whig-Standard v Kingstone, potom šéfredaktorem a vydavatelem novin The Slovak Spectator. V SME vedl projekt investigativních reportáží. Z deníku v létě 2010 odešel do Trendu.