„Bez další mezinárodní pomoci to řadu let v Řecku nepůjde. Problémem je, že řecká ekonomika není konkurenceschopná a tím pádem negeneruje finanční toky, ze kterých by dluhy jednou mohla zaplatit,“ upozorňuje hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Hodnocení Řecka jako platebně neschopného nedovoluje Evropské centrální bance poskytovat zemi další úvěry. Řecké banky jsou ale na této pomoci závislé. Důvody přiblížení Řecka k platební neschopnosti i problémy dalších jihoevropských ekonomik vysvětlil na Rádiu Česko hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.

Podle Mertlíka však rozhodnutí agentury S&P řecký bankovní sektor už příliš poškodit nemůže: „Součástí balíku pomoci, který není kryt nějakým kolaterálem a podobné rozhodnutí se ho netýká, je i poměrně velká částka v desítkách miliard eur na rekapitalizaci řeckých bank a jejich záchranu. Řecké banky jsou už dnes v situaci, kdy by bez zahraniční pomoci a bez pomoci státu přestaly existovat.“  Stopka řeckým dluhopisům by měla pro ECB platit až do půlky března, kdy by měl být aktivován takzvaný plán posílení záruk, který eurozóna schválila loni. Do té doby bude muset Řecko financovat svůj provoz penězi z předchozích úvěrů. 

Špatné zprávy ze Španělska, Portugalsko dostane záchranný balík 

Špatné zprávy přicházejí také ze Španělska. To bude muset podle Evropské komise vysvětlit, proč je jeho schodek za rok 2011 vyšší, než se čekalo. „Shodné s Řeckem je to, že se tam projevuje cyklus, kdy v důsledku snížení veřejných výdajů klesne agregátní koupěschopná poptávka v zemi a v důsledku toho klesne i hrubý domácí produkt,“ vysvětluje ekonom. „A protože klesne HDP, tak se sníží veřejné příjmy a zvýší se deficit státního rozpočtu, na což se zpravidla reaguje tím, že se dále sníží veřejné výdaje, aby se snížil deficit a tak to dokolečka, spirálovitě může pokračovat dál,“ tvrdí Mertlík.