Dlouho se hovoří o tom, že se svět a světová ekonomika touží vrátit k tomu, aby měna byla kryta zlatem – tak, jak tomu bývalo dříve. Snahy jsou pochopitelně i na té nejvyšší úrovni – tedy kolem rezervní měny. V týdnech, kdy svět pozoruje konflikt na Ukrajině s Ruskem a nyní v ohromení číhá na to, co se bude dít po sestřelení malajsijského letadla, jsou podobné zprávy vnímány s daleko větší intenzitou a vážností. Přispívají k tomu logicky i sankce vůči Rusku. I když doposud neměly příliš vážné dopady, v úterý měla vyhlásit Evropská unie další. Zatím se na nich sice nedohodla, termín rozhodnutí posunula na závěr tohoto týdne, ale... Je jisté, že obr, jakým Ruská federace bezesporu je, nechce jen pasivně vyčkávat. Na povrch tedy vyplouvá to, že připravuje i své vlastní sankce vůči zbytku světa – svoji vlastní protiofenzívu.

A ta spočívá právě v návratu měn krytých zlatem a jejich příští dominanci na světových trzích. Tak totiž prý celkem reálně může vypadat blízká budoucnost. O něco podobného se snaží Rusko přitom již delší čas, dlouhodoběji se již hovoří též o tom, že podobné cíle si klade i Čína a další státy.

Nutno totiž předeslat, že cenami zlata hýbe nyní například válka v Iráku, nebývale vysoký zájem o zlato najednou začali projevovat Číňané a skupují ho ve velkém. Spekuluje se dokonce o tom, že si zásoby dělá Čína proto, že chce vlastnit rezervní světovou měnu. Vezměme to však po pořádku.

A pojďme k realitě. Jaké se tedy podnikají kroky, které naznačují, že se dějí možná až zásadní změny? Ruský prezident Vladimir Putin nedávno přikázal zahájit ražbu pětirublové mince obsahující skoro 4 gramy zlata (0,1244 trojské unce). Ta podle odborníků může položit dolar. Nemělo by totiž jít o běžnou investiční minci, jakých se razí i v naší zemi každoročně několik tisíc, ale o minci, která by měla jít do oběhu.

Zlatá mince je též důsledkem ukrajinské krize

Přitom je jisté, že ražba zlaté pětirublové mince s dvouhlavým orlem je dalším důsledkem ukrajinské krize. Rusko tak reagovalo na americké sankce, které vyvrcholily krokem největší americké banky JP Morgan. Připomeňme, že tato banka prostřednictvím SWIFTu zablokovala převod peněz z ruské ambasády v kazašské Astaně pojišťovací společnosti Sogaz. Údajně právě na základě amerických sankcí.

Vše se posouvá dál: Rusko chce jen zlato, i za energie

Prezident Putin na výše popsanou sankci reagoval tím, že vyhlásil ražbu zlatého pětirublu, který by se měl dostat do oběhu ještě letos. Zároveň ale také oznámil, že v budoucnu hodlá Rusko obchodovat s energiemi ve zlatě.

„Díky zásobě zlata přes 30 milionů uncí a velkým nalezištím si to může snadno dovolit. Na krytí měny zlatem se Rusko připravuje už delší dobu a vytrvale skupuje zlaté zásoby. Teprve v reakci na americké sankce se ale rozhodlo k ražbě zlatých mincí a k využití zlatem krytého rublu jako alternativy vůči dolaru a euru při obchodování se zásobami energie,“ říká Martin Kočica z firmy nakupzlato.cz. I když může působit jeho vyjádření neobjektivně, kvůli obsahu jeho činnosti, pravdou však je, že podobné zvěsti šíří i mnozí další odborníci – a nejen ti, co se živí nákupem a prodejem zlata.

Velký problém pro EU i USA

Podobné kroky a záměry tak mohou pro stávající západní – tedy euroatlantický svět znamenat velký problém. Dolar ani euro se totiž o krytí zlatem příliš už opřít nemůžou, a proto odběratelům nezbude, než Rusku za plyn a ropu platit v rublech. Ve zlatém zajištění měny navíc budou Rusko zřejmě následovat i další země hospodářského společenství BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika), které společně plánují vytvořit alternativu SWIFTu.