Na Ukrajině totiž přituhuje a někteří přímí účastníci nepokojů hovoří dokonce o válce. Na náměstí Nezávislosti již osmý víkend za sebou Ukrajinci protestují především proti prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, který podle nich zemi zaprodal sousednímu Rusku. Demonstranti se bouří i proti legislativním změnám, které nově zpřísňují tresty za některé formy protestů. Zatím nejhorší noc za dobu dvou měsíců protestů prodělala ukrajinská metropole o víkendu. V centru města hořely autobusy, lékaři ošetřovali i zlomené nohy, lidé dýchali slzný plyn.

Alena Marková je v současné době v podstatě spíše ženou "v domácnosti". Jak říká, i když partner na Ukrajině pracuje (přítel je Němec), ona měla jen malou práci pro německou "rozvojovou agenturu" jako expertka na takzvanou green economy. Vzhledem k tomu, že je však potřeba plně fungovat, nabízí se otázka, jak se ve městě, v kterém se odehrávají dramatické střety demonstrujících s policií, žije.

Strach nemám, ale…

„Strach nemám, ale v tuto chvíli bych nešla do místa bojů,“ přiznává Alena Marková pro ParlamentníListy.cz. Jak dodává, pouliční bitky jsou prý zatím naprosto lokalizované v malém území v centru města. „Naposledy jsem byla v centru města včera (v neděli), půlhodiny předtím, než to vše začalo. Všechno, včetně zásobování, tu zcela funguje, akorát se nedostanete s autem do centra. V hromadné dopravě je tu páteřní metro, a to bylo omezeno pouze na den, dva, jestli se nepletu,“  pokračuje Marková.

Žádného přímého účastníka střetů s policií nezná, ale jak pozoruje kolem sebe, ti lidé, co stojí na Majdanu, prý hrozně moc doufají, že se něco změní, že vláda odejde a bude to lepší. Dokonce by prý i leccos oželeli. Proto si Alena Marková nemohla nevšimnout toho, jak se kolem ní mezi Ukrajinci změnila nálada. A všímá si i toho, že místní média nemlčí.

Málo informací o dopadech dohody s EU?

„V místních médiích o tom, co se děje, píší, byl dokonce přímý přenos z místa děje. Nevím, zda si však ti lidé plně uvědomují možnosti a dopady spojené s připojením Ukrajiny k EU. Na vysvětlenou - já vidím pro ně spíš výhody a hlavně - rizika jsou jim tu opakovaně `cpána do hlavy` horem dolem, aby podpořili orientaci na Rusko, takže ty celkem znají, ale o pozitivech se tu naopak nemluví skoro vůbec... V každém případě to je jedna z věcí, která podle mě často není zcela přesně interpretována. Už ani tak nejde o asociační dohodu, jejímž nepodepsáním všechno začalo, ale o to, že chtějí odstoupení prezidenta a vlády. Obecně myslím, že lidé mají málo informací o možných dopadech dohody,“ přiznává Marková. Jak doplňuje, považuje prý za chybu, že se zastoupení evropské komise na Ukrajině vyjádřilo k výhodám/nevýhodám dohody veřejně až 17. ledna.

Když někde vzniknou nepokoje, nabízí se i otázka, zda v této krizové situaci nedochází ke zneužití davu k prosazení nějakých zájmů. I proto je na místě se ptát, zda tak třeba nepůsobí stav Ukrajiny mezi lidmi. „Nemyslím si, že by ti lidé, co jdou do ulic, byli nějak zneužíváni. I když tisk něco zaznamenal – ten místní. Že údajně vládnoucí strana platí lidem a přiváží je na místa střetů z celé Ukrajiny (hlavně z východu), a to na ´anti-Majdan‘. Jinak to vše spíše považuji za spontánní akce. Včera mi například jedna starší paní, asi kolem sedmdesátky, dala v metru stužku v ukrajinských barvách, když slyšela, že se s přítelem bavíme o Majdanu. Hodně mimo jiné doufají, že by jim vše, co se děje a co chtějí změnit, přineslo snížení korupce a zvýšila by se jim kvalita života, protože by Ukrajina musela dodržovat některá pravidla stanovená EU. Když se podíváte, kde tam mizí peníze z rozpočtu a na co jsou půjčky...“ poukazuje na důvody nespokojenosti Ukrajinců Češka, která tam již bezmála rok a půl žije a má možnost pozorovat aktuální vývoj přímo z centra dění.