Na dotaz Moravce, zda by podpořil zrušení Benešových dekretů, řekl Schwarzenberg, že Benešovy dekrety neplatí už dvacet let – přijetím Listiny práv a svobod přestala prý platnost Benešových dekretů. „Co je zrušené, nemohu ještě jednou zrušit,“ řekl. Na to Miloš Zeman opáčil, že se Schwarzenbergem naprosto nesouhlasí a že Benešovy dekrety, které schválil do formy zákona poválečný československý parlament, jsou podle prohlášení českého Ústavního soudu součástí českého právního řádu.

Navrácení majetku sudetským Němcům a Beneš jako válečný zločinec

Zeman se také Schwarzenberga dotázal, zda je pravda, že radil Václavu Havlovi, aby se omluvil sudetským Němcům a že prosazoval, aby se jim vrátil majetek a zda se předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt radoval z toho, že Schwarzenberg postoupil do druhého kola.

Schwarzenberg dále řekl, že český národ odsunem Němců v roce 1945 vážně pochybil: „Já jsem vždy říkal a na tom trvám, že to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta (Edvarda) Beneše ocitla v Haagu. (V Haagu zasedá Mezinárodní soudní dvůr, kde  jsou souzeni například generálové z válek v bývalé Jugoslávii, obvinění z válečných zločinů či genocidy - pozn.red.)

Češi byli podle knížete jako nacisté

„Že jsme uplatnili tento princip kolektivní viny, neohlíželi se, jestli někdo byl k republice loajální, nebo se proti ní provinil, to je to, co našim předkům vyčítám,“ poznamenal Schwarzenberg k odsunu Němců.

Podle Schwarzenberga, který prý citoval Václava Havla, byla česká společnost po válce „nakažena bacilem nacismu“, když vyhnala německé spoluobčany. „Spousta z nich republiku nezradila,“ poznamenal.