Takzvaná účinná lítost, kdy viník může úzkou spoluprací s policií proti spolupachateli dosáhnout minimálně nižšího trestu, z českého práva zmizela teprve nedávno, v roce 2009. Nyní se má vrátit zpět a pomoci výrazným způsobem v boji proti korupci.

Účinná lítost by se nově měla vztahovat na člověka, který na výzvu úředníka sice dal úplatek, ale okamžitě vše oznámil policii. Předání úplatku se totiž rovná trestnému činu a policejní agenty- provokatéry zákon použít nedovoluje, šlo by tak o jedinou možnost, jak korumpovatelnou osobu doslova chytit za ruku poté, co prokazetelně spáchala trestný čin přijetí úplatku.

Zatímco například organizace Transparency International obnovení účinné lítosti vítá, spolupracovník Nadačního fondu proti korupci Karel Randák její nadšení tak úplně nesdílí. Obává se o pověst oznamovatelů korupce ve společnosti v situaci, kdy politická elita země nešetří v souvislosti s těmito lidmi slovy o špehování nebo dokonce profízlované společnosti.

"V zásadě jde o dobrý institut. Je otázkou, kam až má sahat u takového zákona retroaktivita. Ideálně by to mělo platit pro situace, kdy se o korupci s úředníkem teprve jedná. Zcela nepřípustný by ale takový institut byl pro situaci, kdy policie už nezávisle na oznámení vyšetřuje a jeden z viníků by se zkusil takto vykoupit. Jako institut je to ale dobrá věc pro omezení korupce. Bude podle mne fungovat jako prevence v okamžiku, kdy víte, že ačkoli se člověk, kterého jste o úplatek požádali, předáním dopustí trestného činu, může bez obav svědčit proti vám," konstatuje pro ParlamentníListy.cz Randák.

Odměna ze strany státu? V Česku neprůchozí

Bývalý pracovník rozvědky, který stojí mimo jiné za odhalením kauzy pražského Dopravního podniku, ale jedním dechem upozorňuje, že v Česku oznamovatele korupce mnohem více než zákony odrazuje sama společnost, což je velmi negativní jev. "Nedovedu si představit, že by zde existovala praxe jako například v některých zemích, kde stát oznamovateli korupce část takto 'zachráněných' peněz věnuje. Lidská závist v Česku je strašná a každý, kdo nezákonnou činnost oznámí, je automaticky považován za práskače. I to souvisí s lidskou závistí. I proto je prý v Česku mnohem méně oznamovatelů, než v normálních zemích," říká Randák.

Stejnou nálepku práskačů dostávají podle Randáka i oznamovatelé korupce ocenění Janečkovým Nadačním fondem, se kterým generál rozvědky ve výslužbě intenzivně spolupracoval až do zahájení své prezidentské kampaně. "Tyto lidi za práskače označují politicky činné osoby, což je obzvláště znepokojující. Bohužel tito lidé jsou často citováni médii bez příslušného komentáře jejich výroků," dodává pro ParlamentníListy.cz Randák a jako příklad uvádí třeba spolupracovníky prezidenta Klause.

Nadační fond proti korupci přitom ve čtvrtek ocenil dalšího whistleblowera, tentokrát částkou 200 tisíc korun. Věra Ježková podle tiskové zprávy NFPK prokázala odvahu a riskovala své zaměstnání, když upozornila na zmařenou investici elektrárenské společnosti ČEZ v elektrárně Prunéřov.