Jaroslav Kopista prozradil, že jeho rodina hospodaří na vlastní půdě od roku 1629, obdělávají půdu po čtrnáct generací. O to víc ho prý rozčilují nápady některých zelených aktivistů, které prý zemědělce fatálně ohrožují.

„Tak tisíce traktorů těch naštvaných sedláků blokují dálnice a ulice velkých měst. Ti lidé za našimi hranicemi, v tom Německu, vyjadřují svými hesly, nápisy a sděleními stejné pocity jaké máme poslední dobou i my, zemědělci tady u nás doma,“ napsal Kopista.

Lidé, kteří hájí raději kůrovce nebo hraboše před člověkem podle Kopisty ukazují, jak lidstvo zblblo. Zároveň upozornil, že lidé vytěžují přírodu přespříliš a ta teď člověku začíná ukazovat, kdo tady disponuje skutečnou silou.

„Zblbnutí davů dobou je nesmírné. Lidstvo svým nezřízeným kořistěním naštvalo přírodu, která pomalu začíná ukazovat, kde že je ta opravdová pravda. Vládnoucí garnitury jsou nervózní z toho, že by měly lidu obecnému říci, že již není doba vhodná jen pro chléb a hry, ale je na čase ubrat ze svého spotřebitelského štěstí a ustoupit o několik kroků zpět, pokud nás ještě zajímá osud našich potomků. Nemají odvahu, hledají viníka. A toho našli, tím je zemědělství, protože je celoplošné, každý ho vidí, ale jen málokdo mu rozumí, pracuje v něm málo voličů, a je tedy velmi snadným propagandistickým cílem,“ tepal politiky Kopista.

Statistiky podle Kopisty ukazují, že zemědělství a lesnictví sice produkuje 24 % oxidu uhličitého, čímž přispívá ke globálnímu oteplování, zatímco průmysl k témuž přispívá 21 procenty a doprava 14 procenty, ale zároveň je třeba říct, že zemědělství a lesnictví přispívá i ke snižování CO2 a to 29 %, a z uvedených odvětví má tedy jako jediné v součtu pozitivní bilanci.

„Je zvláštní, že aktivisté a jiní znalci zemědělství nepoukazují například na emise způsobované lodní a leteckou dopravou. Máme denně 120 000 letadel ve vzduchu po celém světě, která za sebou nechávají hojné spaliny ve výškách osm až dvanáct kilometrů nad zemí. Je známo, že cca 45 % takto (z pohledu skleníkového efektu) emitovaného CO2 zůstává dlouhodobě v těchto polohách. Za roky této bohulibé činnosti se v atmosféře něco skleníkového plynu nashromáždí, a přispívá tak k tomu našemu současnému problému. Celosvětové přesuny materiálu, výrobků a lidí (zejména turismus) tvoří část HDP a ten musí neustále růst, abychom byli všichni šťastnější a spokojenější a je jedno, jestli je to v souladu s přírodními zákony, nebo ne,“ kroutil hlavou zemědělec.

Společnost by podle zemědělce měla mít také na mysli, že zemědělství poskytuje lidem existenční jistotu. Jenže po roce 1989 se na to prý pozapomnělo a české zemědělství bylo vytlačeno na samotný okraj myšlenkového světa lidí.

„Stavy hospodářských zvířat byly velmi redukovány proti roku 1989. Prasata jsou na 39 %, drůbež na 66 %, ovce na 54 %. Počet krav rovněž stále klesá. Jsme na úrovni 47 % stavu roku 1989. Toto se odráží na soběstačnosti v komoditách živočišného původu,“ uvedl Kopista s tím, že čím méně soběstační jsme, tím více produkce musíme dovážet a jsme závislí na zemědělcích z jiných zemí.

„Když si k těmto ‚nesporným hospodářským zázrakům‘ ještě přimyslíme možné zásahy všelijakých zelených a jinak pomazaných hlav, tak mi z toho vychází jako koncovka jen ten nadpis,“ napsal kopista v textu, jenž je nadepsán „K fackám je již jen krůček“.