„Ukrajina je z mého pohledu obětí konfliktu, neboť evropská sousedská politika je založena na principu, že se Evropa bude rozšiřovat. Bývalý prezident Ukrajiny odmítal podepsat asociační dohodu a udělal tak hrubou chybu, protože podepsat ji neznamená, že (země hned; pozn. red.) bude členem Evropské unice. A Evropská unie udělala chybu, když podcenila postoj Ruska. Vznikl z toho konflikt, na jehož počátku byla upřímná snaha obyvatelstva i vedení Ukrajiny přiblížit se Západu. Snaha demokraticky smýšlejících lidí dostat od moci zkorumpovanou a proruskou politickou reprezentaci,“ řekl v úvodu bývalý ministr zahraničí a někdejší předseda lidovců Cyril Svoboda. První otazník, který se podle něj nad Ukrajinou objevuje, je ten, že na Majdanu vydrželi lidé demonstrovat řadu měsíců a nikdo z nich neumřel hlady, ani jejich rodiny neumřely hlady. Ukázalo se, že dlouhodobý konflikt na Majdanu musel někdo platit.
Cyril Svoboda: Majdan musel někdo platit
„Nemůžete být živitelem rodiny, mít zaměstnání a být několik měsíců na ulici, aniž by vás nevyhodili z práce, aniž by vám žena neřekla, co budeme jíst? Z čeho budeme platit nájem? Z tohoto pohledu je od Západu nepoctivé, že nerozkryl, jak to tu vlastně bylo. Tím nahrává ruské propagandě, která označuje ty, kteří vydrželi v tomto kofliktu, za fašisty,“ pokračoval Svoboda. Za podstatné považoval i jednání Putina, jaký postoj ukazuje ruským občanům. „On jim v podstatě sděluje: My jsme přišli západní demokratizací o pozici velmoci, která nám náleží, a tam se máme vrátit. Já vás tam vedu, za tu cestu budete platit hodně, ale ta cena za to stojí. My Rusové to vydržíme,“ tvrdil Svoboda. Vzpomněl také na nedávnou cestu do Ruska, kde měl přednášky na univerzitách. Podotkl také, že regiony Ukrajiny, kde probíhá válka, jsou naprosto zdevastované. Ta země je úplně zničená. A dát ji dohromady bude stát obrovské úsilí a peníze.
„Dokáži si představit, jak Rusové žili v rodinách Ukrajinců a naopak, a teď jsou rozdělení a jsou mezi nimi vraždy. Ví to Evropa i Rusko, že cena obnovy bude obrovská. Válka je nyní pouze otázkou hrdosti, kdo couvne. Západ správně uvalil sankce a mají tvrdý dopad v Rusku. Cena spotřebního zboží stoupla o sto procent. Mají dopad na střední vrstvy. Západ ukazuje Rusku to, co si Rusko musí uvědomit, že Rusko bez západu není schopno žít,“ uvedl. Podle Cyrila Svobody nemá Rusko šanci NATO porazit. „Hrubý domácí produkt Ruska je tak velký jako jedné země Evropské unie. Zda se Rusko něčeho hrozí, je posun Číny, protože hranice s Čínou je nekontrolovatelná,“ řekl Svoboda. Podle něj Evropa nepřežije bez ruských zásob, ale také Rusko nepřežije bez Evropy. Rusové vědí, že Evropa potřebuje energii, proto Angela Merkelová na zasedání G7 kladla důraz na nukleární energii. Jediná cesta k nezávislosti na Rusku je jádro.
„Červenec ukáže soudržnost Evropy, protože sankce dopadly na obě strany. Což je paradoxně dobře. Já budu považovat za úspěch Evropské unie, když budou sankce prodlouženy. Uvidíme, co Evropa dokáže,“ vysvětlil Cyril Svoboda s tím, že válka na Ukrajině už strategicky nic nepřináší. Nekteří ji dokonce uměle prodlužují, protože po ukončení konflitku přijde účtování, a to nechtějí.
Rusko je země s obrovským potencionálem
Lidovec Ondřej Benešík upozornil na naši tendenci se neustále ohlížet, zda někomu nevadí to, co děláme. „My se nemáme ptát Washingtonu, ani Moskvy, což neznamená, že bychom neměli spolupracovat. Náklonnost k sousedům je samozřejmě na místě. Rusko je země s obrovským potenciálem, kterou nikdo nikdy neuměl využít. Musí kompenzovat neúspěch, ale oni nevědí, kde začínají a kde končí.“ Poukázal také na závislost Ruska na zdrojích, zatímco Česká republika umí generovat bohatství i bez plynu nebo ropy. Rusko to podle Benešíka neumí a s nadsázkou ho přirovnal k benzínové pumpě převlečené za stát.
Co umí komunity imigrantů, je vidět ve Francii nebo Británii
„Nevidím však jediný důvod, proč by Rusko chtělo anektovat pobaltské státy. Má zájem udržet zamrzlý konfikt a držet Evropu rozdělenou, protože Putin ví, že v jednotě Evropy je síla a je pro něj nebezpečná,“ sdělil Ondřej Benešík. Upozornil, že jestliže se konflikt na Ukrajině vyhrotí, tak bude Česká republika cílovou zemí prchajících Ukrajinců. Co takové komunity dokáží, je dle jeho slov vidět, například, ve Francii nebo Velké Británii. Jako problémový vidí i záchranné systémy Itálie a Řecka. „Nejsem si jist, zda budou solidární, až sem bude mířit půl milionu Ukrajinců,“ podotkl. Cyril Svoboda s ním však nesouhlasil a řekl, že Evropa má být otevřená. Upozornil také, že nejde o to, zda kvóty přijmeme, nebo nikoliv, protože nemáme výjimku z Lisabonské smlouvy, a tak odmítnout nemůžeme. Dodal, že Putin má možná radost, že Evropská unie neumí vyřešit problém s imigranty.
Jeden z posluchačů upozornil, že lidé bez víza nemají v zemi být, že by je měli vozit zpět. Cyril Svoboda odpověděl, že takové kroky se již dějí.
-
Další reportáže ČTĚTE ZDE
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová